„Události v Oši byly tak předem promyšlené, že nyní bychom mohli čekat nějaké provokační akce v hlavním městě Biškeku a v Čujské oblasti na severu,“ prohlásil Atambajev. „Ale jsme na to dobře připraveni,“ dodal. Uzbekové tvoří necelých 15 procent obyvatel Kyrgyzstánu, ale v oblasti Oše a Džalalabadu je poměr Kyrgyzů a Uzbeků zhruba stejný.
Atambajev obvinil z financování nepokojů syna svrženého prezidenta
Vinira Džumatajeva v Událostech, komentářích
Vinira Džumatajeva v Událostech, komentářích
UK 15.6.
Reportáž Martina Jonáše
OSN vyzývá kyrgyzské úřady k ukončení nepokojů
Rozhovor s Petrem Šádou a Josefem Pazderkou
Světadíl o nepokojích v Kyrgyzstánu
Atambajev dnes také otevřeně obvinil z „financování nepokojů“ syna svrženého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva Maxima, který podle něj vynaložil na jejich zorganizování deset milionů dolarů (zhruba 208 milionů korun). Maxim Bakijev hledaný Interpolem byl podle něj zatčen britskými úřady po příletu soukromým letadlem na letiště Farnborough a kyrgyzské úřady usilují o jeho vydání pro podezření z korupce v souvislosti s ropnými kontrakty. Ty Maxim Bakijev údajně uzavřel s americkou leteckou základnou v Kyrgyzstánu, která je klíčovým místem pro vojenské operace v Afghánistánu.
Kurmanbek Bakijev uprchl na jaře po svém svržení v důsledku nepokojů do Běloruska. To dnes oznámilo, že odmítlo žádost kyrgyzských úřadů o jeho vydání. Sám Bakijev vyzval z Běloruského exilu ke klidu.
Boje pokračují, hrozí humanitární katastrofa
Podle zpravodaje BBC pokračovaly etnické srážky v centru nepokojů v Oši i během noci na dnešek a nic prý nenaznačovalo, že by násilí mělo skončit. Agentura Reuters nicméně napsala, že dnes se zatím zdá, že v Oši je klid. Analytici, na které se agentura odvolává, soudí, že pokud se jižní Kyrgyzstán, který sdílí hustě obydlené Ferganské údolí s Uzbekistánem a Tádžikistánem, propadne do chaosu, mohlo by to jít na ruku místním militantním islamistům, kteří svou činnost financují z příjmů z obchodu s drogami.
Rupert Colville, mluvčí komisaře OSN pro lidská práva:
„Při zabíjení nerozlišují mezi dospělými a dětmi, dochází ke znásilnění. Je to extrémně nebezpečná situace právě v etnicky různorodém regionu. Je důležité, aby úřady boje zastavily. Máme silné náznaky, že ty události nevznikly spontánně, ale že je někdo plánoval a organizoval.“
Almaz Atambajev, vicepremiér prozatímní vlády: „Co se stalo ve městě Oš, bylo zjevně dobře promyšlené a provedené. Teď musíme čekat nějaké provokace v Biškeku a v Čujské oblasti na severu. Ale na ty jsme už připraveni.“
OSN varuje před nárůstem počtu uprchlíků
Miroslav Jenča tlumočil informace od uzbeckých úřadů, podle kterých počet uprchlíků tísnících se na uzbecké straně hranice dosahuje 75 000, ale brzy by mohl překročit 100 tisíc. Podle jeho slov bezpečnostní situace na kyrgyzské straně hranice neumožňuje přístup pozorovatelům.
Světová organizace vyzvala Kyrgyzstán, aby nedopustil, aby etnické nepokoje způsobily odklad nadcházejícího důležitého referenda o ústavě a následně i parlamentních voleb. Rada bezpečnosti OSN požaduje, aby v zemi vznikl bezpečnostní koridor pro humanitární konvoje. Pomoc musí dostat také Uzbekistán, aby mohl vůbec přijímat uprchlíky.
Rusko i přes žádosti kyrgyzské vlády do nepřehledného konfliktu zatím zasahovat nechce. Slabou kyrgyzskou armádu ale podpoří dodávkami vojenských vrtulníků.
Uzbečtí uprchlíci vyprávějí o prožitém mučení a násilí
Podle OSN docházelo v Kyrgyzstánu k hromadnému vraždění a znásilňování, byly zabíjeny děti. „Dnes jsme ošetřovali osmadvacetiletého muže, který byl mučen. Měl na krku řezné rány, kůži popálenou vařící vodou a střelná poranění,“ vypráví lékař z nemocnice v uzbeckém Andižanu o jednom z ošetřovaných uprchlíků z Kyrgyzstánu. Lékařka Mukaddas Mažidová zase referuje o trojici uzbeckých sester ve věku od 16 do 23 let, které byly po několik hodin, jedna po druhé, před zraky svých sester, znásilňovány několika muži.
