Švédští nacionalisté zřejmě skončí v parlamentu v izolaci

Stockholm – Parlamentní volby ve Švédsku vyhrála vládní koalice pravého středu. Podle neoficiálních výsledků získala přes 48 procent hlasů. Ztratila ale parlamentní většinu. O křesla ji připravili Švédští demokraté, krajně nacionalistická strana, která se do parlamentu dostala vůbec poprvé a získala 20 mandátů. Premiér Fredrik Reinfeldt už ale oznámil, že s nacionalisty spolupracovat nebude, podobně se vyjádřila i švédská opozice. V ulicích Stockholmu, Göteborgu a Malmö dnes proti příchodu nacionalistů do parlamentu demonstrovaly tisíce lidí.

Premiér Reinfeldt první čtyři roky u moci dokázal udržet ekonomickou krizi za hranicemi země, a voliče si naklonil snížením daní. Jeho příští vláda ale bude mnohem slabší, a není jisté, jestli v parlamentu vůbec něco ze svého programu prosadí. I tak ale premiér označil volební výsledek za vítězství.

Fredrik Reinfeldt, švédský premiér:

„Stejná strana, která vyhrála v roce 2006, vítězí i v roce 2010. Je to naše velké vítězství.“

Podle neoficiálních výsledků získala Reinfeldtova středopravá koalice 172 z 349 křesel, levicová opozice 157 a Švédští demokraté 20.

Jimmie Akeson, předseda Švédských demokratů:

„Dnes jsme přepsali švédské dějiny. Je to fantastické!“

Předseda Švédských demokratů Jimmie Akesson označil volební úspěch své strany za historické vítězství a uvedl, že její poslanci nebudou v parlamentu „dělat žádné problémy“.

Ne každý je ale z dvaceti křesel pro Švédské demokraty nadšený. „Jsou to rasisti a nacisti a teď se dostali do parlamentu. To je rána. Jako přistěhovalec jsem zklamaný a štve mě to,“ říká Dennis Omar, člen Sociálně demokratické strany.

Ve stínu úspěchu nacionalistů se ocitl historický úspěch Reinfeldta, který se stal prvním pravicovým švédským premiérem, jenž dokázal obhájit předchozí vítězství – navíc v zemi, jíž po většinu 20. století vládli sociální demokraté.

Švédsko bude mít zřejmě menšinovou vládu

Nová švédská vláda, kterou by měl sestavit a vést dosavadní ministerský předseda Reinfeldt, se zatím rýsuje jako menšinová. Reinfeldt místo ve vládě Švédským demokratům nenabídne, chce totiž do kabinetu pozvat opoziční Stranu ochránců životního prostředí. Předsedkyně Zelených Maria Wetterstrandová spolupráci zatím odmítla s odůvodněním, že strana nepodpoří vládu, „která nemá jasnou strategii týkající se klimatu“. „Podle našeho názoru jsme nedostali od svých voličů mandát stát se součástí vlády pravého středu, ani zahájit s ní jakoukoli těsnější spolupráci,“ uvedla Wetterstrandová. Reinfeldt se prý ale zatím snahy přesvědčit Zelené k nějaké formě spolupráce nevzdal.

Ani opozice se k nacionalistům nehlásí, ti tak zřejmě skončí v parlamentu v izolaci. I tak je to pro ně ale historický úspěch. Švédští demokraté se sami označují za nacionalistickou stranu. Hlavním bodem jejich programu je snížení přistěhovalectví do Švédska až o 90 procent. Za největší zahraniční hrozbu od 2. světové války označují islám, zvažují odchod své země z EU a chtějí zavést trest smrti. Stranu volili podle politologů především nezaměstnaní, kterých je ve Švédsku kvůli krizi stále víc.

Jen za minulý rok přijalo devítimilionové Švédsko přes 100 tisíc imigrantů. Ti podle některých odhadů stojí Švédy zhruba 40 miliard švédských korun - v přepočtu asi 100 miliard českých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...