Hinduisté a muslimové si musí poutní místo v Indii rozdělit

Lakhnaú - Posvátné pozemky v indickém městě Ajódhja, o které vedou dlouholetý spor hinduisté a muslimové, si mají obě komunity spravedlivě rozdělit. Rozhodl o tom dnes tamější soud. Příslušníci obou náboženství se o poutní místo nesčetněkrát krvavě střetli, takže soudní verdikt se dá považovat za jediné smírné řešení pro obě strany.

Jádrem sporu je místo, kde leží trosky Báburovy mešity, kterou radikální hinduisté srovnali se zemí v roce 1992. Vypukly kvůli tomu nepokoje, které si vyžádaly 2000 mrtvých. Hinduisté chtějí, aby na sporném místě byl vybudován chrám na počest jejich boha Rámy, jenž se tam údajně narodil. Muslimové naopak usilují o opětovné vybudování mešity.

Podle agentury Reuters je pravděpodobné, že verdikt bude podán k posouzení ještě indickému nejvyššímu soudu, takže na rozhodnutí, které by mělo definitivní platnost, by se mohlo čekat ještě řadu let.

Podle právníka jedné ze stran sporu by z rozhodnutí soudu v Iláhábádu měla třetinu pozemků o celkové velikosti čtyř čtverečních kilometrů dostat muslimská komunita a po třetině si rozdělit dvě na sobě nezávislé hinduistické organizace. Tříčlenný soudní senát zároveň dal třem zmíněným stranám tři měsíce na to, aby se domluvily na přerozdělení sporné půdy podle svých potřeb.

Hinduisté si mohou postavit chrám

Soud také údajně posvětil výstavbu hinduistického chrámu, protože archeologické nálezy potvrdily, že už tam stál před mešitou. I tak ale zástupce hinduistů zdůvodnil odvolání k nejvyššímu soudu takto: „Sto procent půdy patří hinduistům, tak proč ji dělit?“ Muslimští zástupci oznámili, že jsou zklamaní částečně.

Indické úřady v očekávání rozsudku zmobilizovaly na 200 000 vojáků a policistů, aby v oblasti předešli případným násilnostem. Den předtím policie preventivně zatkla kolem 10 000 lidí, kteří podle ní představují bezpečnostní riziko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...