Ankara - Turci, kteří chtějí žít v Německu, se musejí naučit německy. Na úvod své návštěvy Turecka to řekl německý prezident Christian Wulff. V projevu v tureckém parlamentu přistěhovalce tureckého původu vyzval k integraci do německé společnosti. Wulff tak navázal na debatu o přistěhovalcích v Německu, kde žije odhadem na pět milionů muslimů, z nichž tři miliony jsou etničtí Turci.
„Nemůžeme zavírat oči před faktem, že imigrace do Německa s sebou přinesla množství problémů. Základ řešení mnoha z nich souvisí se znalostí němčiny,“ uvedl Wulff v Turecku.
Zároveň však Wulff odmítl příliš zjednodušený pohled na přistěhovalectví. „Tvrzení, že celá skupina se neumí a nechce integrovat, pokládám za mylné. Odmítám jakékoli paušální úsudky,“ řekl podle agentury DPA, která Wulffova slova interpretuje jako vymezení vůči bavorskému premiérovi Horstu Seehoferovi, jenž se vyslovil pro zastavení přílivu přistěhovalců z odlišných kulturních oblastí.
Wulff už 3. října, v den 20. výročí znovusjednocení Německa, prohlásil, že islám je stejnou součástí Německa jako křesťanství či židovství. Za své výroky sklidil velkou pochvalu mimo jiné u tureckých politiků, na kritiku naopak narazil v Německu i v Evropské unii.
Integrace v praxi – imámové se učí německy
Univerzita v Osnabrücku připravila kurzy němčiny pro imámy. Islámští duchovní a vykladači koránu obvykle sami přednášejí. Ve školních lavicích ale musí naslouchat. V rámci integrace přistěhovalců berou lekce němčiny a občanské společnosti. „Je nanejvýš důležité imámy dále vzdělávat a prohlubovat tak německou integrační politiku,“ potvrzuje ministryně sociálních věcí z Dolního Saska Ayguel Özkanová.
Imámové budou hrát v budoucí integraci muslimů v Evropě klíčovou roli. Mohou se stát brzdou fundamentalismu nebo cennými rádci, kteří muslimům pomohou skloubit život v západním světě s muslimskou vírou. Zatím tomu bylo bohužel naopak. Například z Francie bylo v minulých letech vypovězeno několik imámů, kteří z kazatelen šířili nenávist vůči Evropě.
Německy umí jen 10 procent ze zhruba dvou tisíc imámů, kteří v Německu působí. Často přijíždějí ze svých rodných zemí jen na pár měsíců. „Chci znát zemi, ve které přednáším svá kázání, ve které mám sloužit jako vzor pro ostatní lidi. A také se chci naučit jazyk - nejsem imámem jen pro Turky, ale také pro lidi z Kosova, Bosny a jiné muslimy,“ říká imám Abdul Džalíl Zeitun.
Kromě přednášek čeká muslimské duchovní také setkání s německými rabíny nebo návštěva bývalých nacistických vyhlazovacích táborů. Zatím není možné říct, zda bude mít tato strategie úspěch, ale pokud ano, může nést ovoce celá desetiletí.
