New York - V Grónsku loni roztála největší plocha ledovců od začátku měření v roce 1979. Období tání také bylo nejdelší v historii. Na úbytku ledovců se projevilo výjimečně teplé léto a zároveň málo sněhových srážek v zimě, citoval dnes z americké vědecké studie zpravodajský server MSNBC. Tání grónských ledovců přispívá ke zvyšování hladiny světových moří. V současnosti se jen kvůli tání části ledového příkrovu Grónska každoročně zvýší hladina moří a oceánů o půl centimetru.
Grónské ledovce tají nejvíce za posledních třicet let
„Letošní období tání bylo výjimečné. V některých oblastech trvalo až o 50 dnů déle, než je dlouhodobý průměr,“ řekl autor studie Marco Tedesco z Newyorské městské univerzity. „Tání v roce 2010 začalo výjimečně brzy už koncem dubna a skončilo celkem pozdě v polovině září,“ dodal. Podle Tedesca se navíc každoročně zvětšuje oblast zasažená táním asi o 17 000 kilometrů čtverečních. „Rozdíl mezi plochou, která roztála v roce 1979 a v roce 2010, odpovídá rozloze Francie,“ podotkl vědec.
Jednou z příčin zvýšeného tání ledovců je, že loňský rok byl podle meteorologů jedním z nejteplejších od poloviny 19. století. V Grónsku byly letní teploty o tři stupně Celsia vyšší, než je dlouhodobý průměr. V hlavním městě Grónska Nuuku bylo jaro a léto nejteplejší od roku 1873. K tání také přispěly malé sněhové srážky v zimním období. „Holý led je tmavší než sníh, takže pohlcuje víc slunečního záření,“ vysvětlil Tedesco.
Kra odtržená od Petermannova ledovce