Československo chtělo po válce obsadit kus Polska

Praha - Československá armáda chtěla těsně po druhé světové válce obsadit část území, která měla podle mezinárodních dohod připadnout Polsku. Dokazují to plány, které postupně objevil v českých a polských archivech historik Jiří Bílek. Fakta se chystá zveřejnit v připravované knize. Část území armáda ve snaze posílit obranyschopnost a chránit menšiny skutečně obsadila a spor nakonec urovnala až Moskva.

Bílek do dokumentů nahlédl krátce poté, co je koncem 90. let odtajnilo vojenské zpravodajství. Pak je v archivu na Invalidovně zaplavila povodeň a znovu se do nich podívat je možné až teď. Historici je spojují s plány tehdejšího ministerstva obrany zabrat část území poražených států, a posílit tím obranyschopnost země.

V prvních dnech po osvobození na hlavním štábu československé armády uvažovali podle dobových dokumentů na základě hesla kdo první přijde, bere. Ze strany německých hranic byla například představa, že se posunou až na úpatí pohraničních hor, to znamená, že by celá Šumava, Krkonoše a Krušné hory patřily do Československa, upřesňuje historik Pavel Minařík.

3 minuty
Reportáž Tomáše Vlacha
Zdroj: ČT24

Existovala i snaha zarovnat především severní hranici, která se v roce 1938 ukazovala jako nejtíže hájitelná. Další z důvodů plánované expanze byla ochrana menšin - a to i v Kladsku. Čeští obyvatelé Kladska těsně po válce přímo vyzývali armádu, aby přišla a sporná území obsadila.

Osobní a tajná instrukce náčelníka hlavního štábu Bohumila Bočka z 1. června 1945 například uvádí, že účelem operací je obsadit prostor Hlubčice-Kozel-Ratiboř, a zajistit tak obranu Moravské Brány, a obsadit také železniční uzel Hlucholazy, aby nebylo třeba projíždět německým územím.

Plány armáda realizovala jen částečně: 10. června obsadila malé oblasti Kladska a Ratibořska. Polské dokumenty se zmiňují o incidentech, včetně zastřelení polského důstojníka. Podle Bílka se spíš čekalo, jak polská strana zareaguje. Československé jednotky se stáhly, několik měsíců pak proti sobě stály obě strany i s tanky a oddělovala je vojska sovětského ministerstva vnitra. Z Moskvy také nakonec přišel důrazný pokyn spor vyřešit.

  • Jiří Bílek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2320/231976.jpg
  • Plán postupu československé armády v roce 1945 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2320/231975.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 16 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 18 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...