Československo chtělo po válce obsadit kus Polska

Praha - Československá armáda chtěla těsně po druhé světové válce obsadit část území, která měla podle mezinárodních dohod připadnout Polsku. Dokazují to plány, které postupně objevil v českých a polských archivech historik Jiří Bílek. Fakta se chystá zveřejnit v připravované knize. Část území armáda ve snaze posílit obranyschopnost a chránit menšiny skutečně obsadila a spor nakonec urovnala až Moskva.

Bílek do dokumentů nahlédl krátce poté, co je koncem 90. let odtajnilo vojenské zpravodajství. Pak je v archivu na Invalidovně zaplavila povodeň a znovu se do nich podívat je možné až teď. Historici je spojují s plány tehdejšího ministerstva obrany zabrat část území poražených států, a posílit tím obranyschopnost země.

V prvních dnech po osvobození na hlavním štábu československé armády uvažovali podle dobových dokumentů na základě hesla kdo první přijde, bere. Ze strany německých hranic byla například představa, že se posunou až na úpatí pohraničních hor, to znamená, že by celá Šumava, Krkonoše a Krušné hory patřily do Československa, upřesňuje historik Pavel Minařík.

Nahrávám video

Existovala i snaha zarovnat především severní hranici, která se v roce 1938 ukazovala jako nejtíže hájitelná. Další z důvodů plánované expanze byla ochrana menšin - a to i v Kladsku. Čeští obyvatelé Kladska těsně po válce přímo vyzývali armádu, aby přišla a sporná území obsadila.

Osobní a tajná instrukce náčelníka hlavního štábu Bohumila Bočka z 1. června 1945 například uvádí, že účelem operací je obsadit prostor Hlubčice-Kozel-Ratiboř, a zajistit tak obranu Moravské Brány, a obsadit také železniční uzel Hlucholazy, aby nebylo třeba projíždět německým územím.

Plány armáda realizovala jen částečně: 10. června obsadila malé oblasti Kladska a Ratibořska. Polské dokumenty se zmiňují o incidentech, včetně zastřelení polského důstojníka. Podle Bílka se spíš čekalo, jak polská strana zareaguje. Československé jednotky se stáhly, několik měsíců pak proti sobě stály obě strany i s tanky a oddělovala je vojska sovětského ministerstva vnitra. Z Moskvy také nakonec přišel důrazný pokyn spor vyřešit.

  • Jiří Bílek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2320/231976.jpg
  • Plán postupu československé armády v roce 1945 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2320/231975.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko zadrželo šest lidí podezřelých z aktivit ve prospěch ruských tajných služeb

Polská kontrarozvědka (ABW) zadržela šest lidí podezřelých z aktivit ve prospěch ruských tajných služeb, oznámil ve čtvrtek na síti X Tomasz Siemoniak, ministr odpovědný za koordinaci polských tajných služeb. Podle vyšetřovatelů tito lidé nelegálně dodávali do Ruska velké množství materiálu vojenského určení používaného k výrobě munice a zbraňových systémů.
před 19 mminutami

WHO otestuje nové vakcíny proti ebole

Světová zdravotnická organizace (WHO) schválila klinické testy dvou nových vakcín, které byly vyvinuté cíleně proti viru Bundibugyo, jenž způsobil nynější epidemii eboly. V důsledku epidemie doposud v Africe zemřelo více než 5300 lidí. Nové vakcíny by podle WHO měly pomoci jeho šíření zpomalit.
před 28 mminutami

Americké guvernérské volby přinesly řadu „poprvé“

Texas poprvé povede žena hispánského původu. Demokratka Gina Hinojosaová porazila dlouholetého republikánského guvernéra Grega Abbotta. Na Floridě se Byron Donalds stane prvním afroamerickým guvernérem za Republikánskou stranu, zatímco v Novém Mexiku se stala Deb Haalandová první guvernérkou indiánského původu. Americké volby v polovině prezidentského mandátu přinesly řadu „poprvé“.
před 45 mminutami

Na Západním břehu roste agrese osadníků

Povolebním Izraelem zmítá nejistota. Nejen kvůli výsledkům, ale také kvůli zostřující se kritice zrychlené výstavby osad na Západním břehu i prudce narůstající agrese osadnických extremistů. Jejich cílem se vedle Palestinců stali už i zahraniční diplomati a novináři. Kritickým místem zabírání půdy izraelskými radikály je arabská vesnice Kusra.
před 1 hhodinou

Rusko zaútočilo u Kyjeva. Ukrajinci podle úřadů zasáhli rafinerii v Rjazani

Ukrajinští záchranáři ráno hasili požár, který vznikl po ruském útoku na logistickou infrastrukturu v okrese Buča u Kyjeva, oznámila Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Zranění při něm utrpěl jeden člověk. Tři lidi zranil ruský úder v Dněpropetrovské oblasti. Naopak ukrajinské drony zasáhly Rjazaň ležící jihovýchodně od Moskvy, informovaly tamní úřady. Telegramové kanály sledující ruskou invazi na Ukrajinu uvádějí, že v rjazaňské rafinerii vypukl požár.
před 2 hhodinami

Trump po volební prohře republikánů vyjádřil podporu ministru obrany Hegsethovi

Americký republikánský prezident Donald Trump ve středu vyjádřil podporu ministru obrany Peteovi Hegsethovi – den poté, co demokraté po volbách získali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Napsala to agentura Reuters, podle níž výhra demokratů odráží rozhořčení voličů nad válkou v Íránu zahájenou letos v únoru USA a Izraelem. Konflikt už ve středu veřejně zpochybnil americký viceprezident JD Vance a spojil jej s prohrou republikánů.
před 4 hhodinami

Hongkongský aktivista Wong dostal dalších deset let vězení za „spiknutí“

Hongkongský soud uložil další, desetiletý trest vězení prodemokratickému aktivistovi Joshuovi Wongovi. Vinil ho ze spiknutí se zahraničními silami, a to na základě zákona o národní bezpečnosti, který jeho kritici označují za kontroverzní. Informovaly o tom tiskové agentury. Wong byl podle tohoto zákona z roku 2020 odsouzen již podruhé.
před 5 hhodinami

Jižní Korea plánuje rozšířit působení protipirátské jednotky k Hormuzskému průlivu

Jižní Korea plánuje rozšířit působnost své protipirátské jednotky Čchonghe do vod blíže k Hormuzskému průlivu. Oznámilo to ministerstvo obrany v Soulu, které tak reaguje na žádosti amerického prezidenta Donalda Trumpa o poskytnutí podpory v souvislosti s napětím v Íránu.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.