Československo chtělo po válce obsadit kus Polska

Praha - Československá armáda chtěla těsně po druhé světové válce obsadit část území, která měla podle mezinárodních dohod připadnout Polsku. Dokazují to plány, které postupně objevil v českých a polských archivech historik Jiří Bílek. Fakta se chystá zveřejnit v připravované knize. Část území armáda ve snaze posílit obranyschopnost a chránit menšiny skutečně obsadila a spor nakonec urovnala až Moskva.

Bílek do dokumentů nahlédl krátce poté, co je koncem 90. let odtajnilo vojenské zpravodajství. Pak je v archivu na Invalidovně zaplavila povodeň a znovu se do nich podívat je možné až teď. Historici je spojují s plány tehdejšího ministerstva obrany zabrat část území poražených států, a posílit tím obranyschopnost země.

V prvních dnech po osvobození na hlavním štábu československé armády uvažovali podle dobových dokumentů na základě hesla kdo první přijde, bere. Ze strany německých hranic byla například představa, že se posunou až na úpatí pohraničních hor, to znamená, že by celá Šumava, Krkonoše a Krušné hory patřily do Československa, upřesňuje historik Pavel Minařík.

Nahrávám video

Existovala i snaha zarovnat především severní hranici, která se v roce 1938 ukazovala jako nejtíže hájitelná. Další z důvodů plánované expanze byla ochrana menšin - a to i v Kladsku. Čeští obyvatelé Kladska těsně po válce přímo vyzývali armádu, aby přišla a sporná území obsadila.

Osobní a tajná instrukce náčelníka hlavního štábu Bohumila Bočka z 1. června 1945 například uvádí, že účelem operací je obsadit prostor Hlubčice-Kozel-Ratiboř, a zajistit tak obranu Moravské Brány, a obsadit také železniční uzel Hlucholazy, aby nebylo třeba projíždět německým územím.

Plány armáda realizovala jen částečně: 10. června obsadila malé oblasti Kladska a Ratibořska. Polské dokumenty se zmiňují o incidentech, včetně zastřelení polského důstojníka. Podle Bílka se spíš čekalo, jak polská strana zareaguje. Československé jednotky se stáhly, několik měsíců pak proti sobě stály obě strany i s tanky a oddělovala je vojska sovětského ministerstva vnitra. Z Moskvy také nakonec přišel důrazný pokyn spor vyřešit.

  • Jiří Bílek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2320/231976.jpg
  • Plán postupu československé armády v roce 1945 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2320/231975.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký strategický bombardér B-52 se po startu zřítil v Kalifornii

Na Edwardsově letecké základně v Kalifornii se v pondělí krátce po startu zřítil americký strategický bombardér B-52 Stratofortress. Na síti X o tom informovaly ozbrojené síly USA. Záchranáři nyní pátrají po posádce. Příčina nehody, která se stala v 11:20 místního času (20:20 SELČ), není známa.
21:34Aktualizovánopřed 27 mminutami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 58 mminutami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 2 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 2 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 2 hhodinami

USA a Írán oznámily dosažení dohody, digitálně už ji podle Američanů podepsaly

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
01:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Většinu zmařených útoků na Ukrajině organizovali agenti přes Telegram, uvedla estonská rozvědka

Naprostou většinu odhalených teroristických útoků na Ukrajině provedli podle Centra vojenského zpravodajství Estonských obranných sil lidé, kteří využívali komunikační aplikaci Telegram. Estonští zpravodajci to uvedli v pátek během pravidelného týdenního brífinku, v němž vycházeli ze statistik ukrajinské policie.
před 6 hhodinami
Načítání...