EU uvalila tvrdé sankce proti Libyi

Brusel - Evropská unie schválila sankce vůči libyjskému režimu. Restriktivní opatření zahrnují zákaz cest do zemí „sedmadvacítky“, zmrazení finančních aktiv tamních předáků a embargo na dovoz zbraní. EU tímto krokem následuje Radu bezpečnosti OSN, která podobné sankce už schválila o víkendu, její opatření jsou nicméně ještě o něco tvrdší. Brusel pošle na pomoc uprchlíkům tři miliony eur. Západní státy se tak snaží zmírnit humanitární krizi, která vznikla na hranicích Libye s Egyptem a Tuniskem, kam proudí tisíce uprchlíků. Podle OSN uprchlo za poslední týden z Libye na 100 000 lidí.

„Schválila jsem mimořádnou pomoc tří milionů eur na dva úkoly: jednak na pomoc přímo v Libyi, na dodávky léků, zdravotní péče a další krizovou pomoc podle aktuální potřeby. Druhá část jde na pomoc přílivu uprchlíků na tuniské a egyptské hranici. Už tam odjeli experti situaci vyhodnotit,“ oznámila komisařka EU pro humanitární pomoc Kristalina Georgieva. Do Tuniska podle OSN proudí každou hodinu tisíc nových uprchlíků, nemají kam jít, a Tunisko zásobování nezvládá. Od středy přijalo sto tisíc lidí.

Evropská unie dnes zakázala svým státům dodávat do Libye produkty, jako je slzný plyn či různé další prostředky používané při potlačování protestů. Finanční a cestovní omezení navíc postihnou širší okruh hodnostářů režimu. Sankce začnou platit během několika dnů.

24 minut
Projev Hillary Clintonové k situaci v Libyi
Zdroj: ČT24

Clintonová: Kaddáfí se musí zodpovídat za zvěrstva

Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí:

„Užití vojenské síly proti civilistům je nepřijatelné. Rusko to odsuzuje a žádá okamžité zastavení násilí.“

Na zasedání Rady OSN pro lidská práva do Ženevy dorazili ministři zahraničí, včetně Catherine Ashtonové, Hillary Clintonové a Sergeje Lavrova. „Fakt, že je nás tu dnes tolik, vypovídá o tom, že jde o něco velkého. Masivní násilí proti demonstrantům vyburcovalo naše svědomí,“ uvedla šéfka evropské diplomacie.

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová ve svém projevu apelovala na to, aby se Kaddáfího režim zodpovídal za zvěrstva páchaná na demonstrantech. Podpora transformací arabských zemí je strategickou nezbytností, dodala. „Měli bychom společně pracovat na dodatečných opatřeních, aby Kaddáfího vláda skládala účty“ a aby mezinárodní společenství mohlo poskytnout humanitární pomoc a podpořit libyjský lid v jeho touze po demokracii, prohlásila Clintonová. Řekla také, že ve hře jsou stále všechny možné akce proti libyjské vládě, pokud bude nadále hrozit zabíjením libyjských občanů. Podle Clintonové Kaddáfí najímá „žoldáky a hrdlořezy“ k útlaku vlastního lidu a měl by bez odkladů odstoupit.

Žalobce Mezinárodního trestního soudu, který Rada bezpečnosti OSN pověřila vyšetřováním násilností v Libyi, dnes vyjádřil naději, že se soudu během několika dní podaří dokončit předběžné šetření a zahájí plné vyšetřování libyjských násilností.

Násilnosti, které si vyžádaly podle zahraničních odhadů až dva tisíce mrtvých, mezitím v Libyi nadále pokračují. Stejně tak pokračuje i evakuace několika stovek zbývajících občanů zemí EU, kteří se rozhodli tuto severoafrickou zemi opustit. „Zhruba 650 Evropanů stále žádá o evakuaci. Zjišťujeme, kudy je nejsnáze dostaneme ven z Libye,“ informovala Georgieva. Z Libye už odjelo asi deset tisíc občanů zemí EU. Češi, kteří chtěli z Libye odjet, už tak učinili. V zemi zůstává jen několik rodin, které tam žijí dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...