Washington - Americký prezident Barack Obama ve středu večer tamního času v přímém přenosu z Bílého domu oznámil, že v červenci začne stahování amerických vojáků z Afghánistánu. Podle jeho slov jich do konce letošního roku odejde deset tisíc a dalších dvacet tři tisíc pak Afghánistán opustí do konce léta 2012. Povaha americké mise v Afghánistánu se má v souvislosti se stahováním jednotek změnit z bojové na podpůrnou.
USA stáhnou do konce roku deset tisíc vojáků z Afghánistánu
V očekávaném projevu o Afghánistánu Obama oznámil, že v červenci začne stahování amerických vojáků z Afghánistánu. Zároveň upozornil, že odchod více než tří desítek tisíc vojáků je „začátkem, nikoliv koncem naší snahy ukončit tuto válku“. Stahování amerických jednotek, kterých je nyní v zemi kolem sto tisíc, je podle amerického prezidenta umožněné tím, že teroristická síť al-Káida je pod největším tlakem od 11. září 2001, kdy zaútočila na New York a Washington.
Spolu s Pákistánem se podle Obamy Spojeným státům podařilo zlikvidovat více než polovinu vedení teroristické organizace. „A díky našim tajným službám a zvláštním jednotkám jsme zabili Usámu bin Ládina, jediného vůdce, kterého kdy al-Káida měla,“ řekl americký prezident, za jehož vlády se počet amerických sil v Afghánistánu ztrojnásobil.
Po stažení první části amerických jednotek by jejich odchod měl pokračovat až do roku 2014, kdy má Afghánistán převzít plnou zodpovědnost za svou bezpečnost. I poté ale může v zemi podle agentury AP zůstat početný kontingent amerických vojáků.
Názory na tempo stahování se různí
Obamovo rozhodnutí dnes plně podpořil americký ministr obrany Robert Gates. Prohlášení také uvítal generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. „Afghánské bezpečnostní síly jsou každým dnem silnější. Jsme na dobré cestě do tří let předat místním vojenským složkám vedení země,“ konstatoval Rasmussen.
Podle některých amerických demokratů, například bývalé předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, by však stahování mělo postupovat rychleji. Naopak část vysoce postavených činitelů Pentagonu je podle agentury Reuters přesvědčena o tom, že by tempo odchodu vojáků mělo být pomalejší.
V Afghánistánu končí i rekonstrukční týmy
Souběžně se stahováním desetitisíců vojáků chtějí Spojené státy omezovat civilní pomoc v afghánských provinciích a do roku 2014 zastavit činnost takzvaných provinčních rekonstrukčních týmů (PRT). USA v Afghánistánu udržují asi 80 týmů s experty pro rozvojovou pomoc, v nichž pracuje na 400 lidí. Jejich počet se má snížit na polovinu s tím, že odborníci se mají přesunout na čtyři americké konzuláty v zemi a na velké velvyslanectví USA v Kábulu.
Provinční rekonstrukční týmy mají v Afghánistánu i další země včetně České republiky. Český tým působí od března 2008 v provincii Lógar jižně od Kábulu, jeho členy je 12 civilních odborníků a několik set vojáků vyslaných k jejich ochraně.
Tálibán: Je to jenom symbolický krok
Stažení 10 000 amerických vojáků považuje Tálibán za symbolické. K zastavení „nesmyslného krveprolévání“ v zemi je podle Tálibánu zapotřebí serióznějších kroků, jinak varuje před zesílením svého boje proti zahraničním jednotkám. „Islámský emirát Afghánistán znovu jasně říká, že řešení afghánské krize spočívá v úplném a okamžitém stažení všech cizích vojáků. Jestliže se tak nestane, náš ozbrojený boj bude den ode dne sílit,“ uvedl v prohlášení Tálibán.
Tálibán zároveň obvinil Spojené státy, že „už několikrát vzbuzovaly ve svém národě falešnou naději na konec války, když oznamovaly zcela neopodstatněně vítězství“.
České ministerstvo zahraničí v reakci na Obamův projev uvedlo, že postupné stahování amerických vojáků činnost českého vojenského kontingentu přímo neovlivní. Jednotky i civilní část českého provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) ve východoafghánské provincii Lógar mají mandát do konce roku 2012 a resorty obrany a zahraničí již řeší otázky působení po tomto datu. Afghánci by měli Lógar podle současných plánů převzít v roce 2014. Český PRT tvoří 12 odborníků z ministerstva zahraničí a 293 vojáků. Skupina se podílí na zajišťování bezpečnosti, podpoře zemědělství a rekonstrukci infrastruktury.
Obama o projevu předem mluvil se spojenci
Podle agentury DPA Obama před svým projevem hovořil s prezidentem Afghánistánu Hamídem Karzáím i Pákistánu Ásifem Alím Zardárím. Mluvil také s blízkými spojenci - britským premiérem Davidem Cameronem, francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Se spojenci ze Severoatlantické aliance chtějí Spojené státy jednat o dalším vývoji v Afghánistánu také na summitu NATO, který se uskuteční v Chicagu v polovině května příštího roku.
Spojené státy v Afghánistánu bojují od 7. října 2001, kdy v odvetě za atentáty z 11. září 2001 zahájily letecký útok na vojenské cíle vládního hnutí Tálibán. V současnosti na afghánském území v bojové misi Trvalá svoboda operuje zhruba 10 000 Američanů. Devětkrát více amerických vojáků (90 000) působí v rámci vojenské mise Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF), řízené od roku 2003 Severoatlantickou aliancí. V Afghánistánu zahynulo za téměř deset let bojů 1 632 amerických vojáků.