Raketoplán Columbia sloužil dvaadvacet let. Jeho předposlední misi v roce 2002, při níž posádka opravila Hubbleův vesmírný teleskop, NASA označila za nejriskantnější a nejnáročnější za 21 let historie letů raketoplánů. Rok nato letělo v Columbii při jejím 28. letu do vesmíru sedm astronautů - šest Američanů a první Izraelec v kosmu Ilan Ramon. Jen minuty je dělily 1. února 2003 od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nepřežil.
Oslavy výročí prvního letu Columbie dnes ale v USA zastiňují obavy z budoucnosti. Raketoplány vypouštěly satelity, stavěly vesmírnou stanici, instalovaly a opravovaly dalekohled, který nahlíží do hlubin vesmíru. Raketoplánům po třiceti letech slávy, rutiny i dvou tragédiích zbývají poslední dvě mise. Letos napíšou tečku za slavnou kapitolou kosmického výzkumu: v červenci Atlantis a za necelé dva týdny Endeavour.
Milénium
Milénium
Futurologický magazín, který představí svět budoucnosti v oblasti moderních technologií, energetiky, životního stylu, medicíně, dopravě. Představí perspektivy života na planetě nebo cest do vesmíru.
Reportáž Michala Kubala
S koncem programu se v Americe rozpoutala muzejní horečka. Náhrada za stroje, které Ameriku držely třicet let na špičce vesmírného výzkumu, je zatím v nedohlednu. Prezident Barack Obama zastavil vývoj nástupce - rakety Ares - a sází na soukromé firmy.
Vývoj nových strojů ale potrvá dlouhá léta; do té doby budou americké astronauty do vesmíru dopravovat ruské rakety. Výročí jednoho z amerických triumfů to dodává hodně trpkou příchuť, poznamenává washingtonský zpravodaj ČT Michal Kubal.
Raketoplány zamíří do New Yorku, Washingtonu, Los Angeles a na Floridu
Ředitel Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Charles Bolden dnes při slavnostním ceremoniálu oznámil, že americké raketoplány zamíří po vyřazení z provozu do muzeí v New Yorku, ve Washingtonu a v Los Angeles. Raketoplán Atlantis zůstane v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.
Kde skončí raketoplány
Raketoplán Discovery, který strávil ve vesmíru rok čistého času, zamíří do muzea Smithsonian v americkém hlavním městě. O umístění vesmírného plavidla, které poprvé letělo do kosmu v roce 1984 a z posledního letu se vrátilo letos v březnu, se rozhodlo už dříve. V současnosti je v muzeu Smithonian umístěn raketoplán Enterprise. Je to prototyp tohoto stroje, který nikdy do kosmu neletěl. Po umístění Discovery do muzea se Enterprise přesune do New Yorku, kde bude vystaven v Námořním, leteckém a vesmírném muzeu Interpid. Nejmladší z americké flotily raketoplánů Endeavour zamíří do Kalifornského vědeckého střediska v Los Angeles. Vesmírnou loď, která poprvé letěla do kosmu v roce 1992, ale ještě předtím čeká závěrečná cesta na oběžnou dráhu. Endeavour odstartuje 29. dubna a na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dopraví mimo jiné magnetický spektrometr, který bude sloužit pro sledování kosmického záření. V Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, odkud raketoplány startují, zůstane po vyřazení z provozu Atlantis. Raketoplán, který svůj první let absolvoval v roce 1985, bude letos na přelomu června a července strojem, který éru těchto vesmírných plavidel ukončí.
Celkem do kosmu letělo pět raketoplánů. O dva stroje však Američané přišli při neštěstích. V roce 1986 po startu explodoval Challenger a při tragédii zahynulo všech sedm lidí na palubě. Celá sedmičlenná posádka zemřela i v roce 2003 při havárii Columbie, která se rozpadla při návratu do atmosféry.
- Start raketoplánu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2465/246418.jpg
- NASA autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2465/246411.jpg
- Raketoplán Discovery autor: AP Photo/NASA, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2381/238058.jpg
