Nyní čtyřiapadesátiletá Hogefeldová byla zatčena po přestřelce v červnu roku 1993 v severoněmeckém Bad Kleinenu. Podle rozsudku z roku 1999 nemohla být podmínečně propuštěna před odpykáním nejméně 15 let vězení. Loni v květnu jí odmítl udělit milost tehdejší německý prezident Horst Köhler.
Hogefeldová byla usvědčena, že v roce 1985 vylákala z diskotéky jistého amerického vojáka do lesa, aby se zmocnila jeho průkazu ke vstupu na základnu. Vojákovo tělo bylo později nalezeno v nedalekém lese s prostřelenou hlavou. Průkaz pak RAF využila k tomu, aby na základnu propašovala auto naplněné výbušninou. Exploze u kasáren zabila dva lidi a 20 dalších zranila.
RAF operovala od 70. do počátku 90. let a má na svědomí desítky politicky motivovaných atentátů proti politickým, justičním a podnikatelským špičkám Spolkové republiky. Představitelé takzvané druhé generace RAF Brigitte Mohnhauptová, Eva Hauleová, Knut Folkerts a Christian Klar byli po odpykání řady let vězení postupně propuštěni, často ze zdravotních důvodů a po ujištění, že možnost návratu k terorismu u nich nehrozí. Vůdci první generace RAF Andreas Baader, Gudrun Ensslinová, Jan-Carl Raspe i Ulrike Meinhofová spáchali ve vězení sebevraždu.
