Tunis - Tunisko zná první částečné oficiální výsledky voleb. Potvrzují náskok islamistické Strany obnovy. I když ale bude mít v budoucím parlamentu asi nejvíc křesel, nadpoloviční většiny zřejmě nedosáhne. Začíná proto vyjednávat se sekulárními stranami. Šéf vítězné strany tuniských voleb Ghannúší už slíbil, že Tunisko bude mít do měsíce vládu. Jeho strana by mohla mít 40 procent poslaneckých křesel.
Islamisté v Tunisku zvítězili, do vlády chtějí se sekularisty
Dosavadní výsledky ukazují, že se Straně obnovy (Hizb An-Nahdá) podařilo zvítězit v pěti volebních obvodech z celkových 27. Získala tak 15 křesel a dalších devět jí připadlo po sečtení výsledků ze zahraničí. Strana tak může počítat již s 24 poslanci nového shromáždění, ve kterém zasedne celkem 217 činitelů. V pěti obvodech, kde byly hlasy sečteny, následuje za Stranou obnovy středolevý Kongres pro republiku (CRP) s šesti křesly.
Před sídlem islamistické Strany obnovy se slaví, uvnitř se už začalo taktizovat. Islamisté si uvědomují, že i když získali nejvíc hlasů, na jednobarevnou vládu to stačit nebude. „Budeme pracovat společně. Tunisko je pro všechny Tunisany a i když jsme nejsilnější stranou, nechceme být u všeho sami. Podílet by se měli všichni. To je demokracie,“ prohlásila kandidátka Strany obnovy Saud Abdul-Rahímová.
Veřejně už islamisté ukázali na druhou nejsilnější stranu - středolevý Kongres pro republiku. A zdá se, že by si mohli rozumět. Předseda Kongresu pro republiku Moncef Marzouki říká: „Budeme bojovat za občanská práva a ochranu práv žen. Válku proti islamistům ale nezačneme. Spory mezi sekularisty a islamisty tu nechceme.“
V čele Strany obnovy stojí sedmdesátiletý respektovaný muslimský učenec Rašíd Ghannúší. Ten posledních více než 20 let strávil v exilu a jeho islamistická formace, která vznikla už v roce 1981, je v zemi legální teprve od března. Ghannúší byl dlouho považován za islamistického radikála. Teď po volbách se ale prezentuje mírněji. Prý podporuje obnovu demokracie v zemi, právo na práci i vzdělávání žen a vyslovuje se pro rovnosti mezi muži a ženami. Podle Ghannúšího nemá islámské právo (šaría) „v Tunisku místo“. „Chceme model, který kombinuje islám a modernost,“ říká.
Parlament bude mít během ročního funkčního období za úkol vypracovat novou ústavu, vybrat prozatímní vládu a stanovit termín řádných parlamentních a prezidentských voleb. Ochotu k dialogu a kompromisům proto budou politici potřebovat víc než dost.
Vysoká nezaměstnanost a sociální napětí stály na počátku protestů proti režimu dlouholetého prezidenta bina Alího. Po devíti měsících od vítězství v ulicích je ekonomická situace v zemi stále napjatá. Možná dokonce ještě víc. Přijelo méně turistů, a o práci tak přišli další lidé. Hospodářský růst, který obvykle dosahoval okolo pěti až šesti procent, je od ledna na nule nebo dokonce v minusu.