Nejvíce zasažen byl dnes podle odborníků indonéský ostrov Simeulue u Sumatry, na kterou nejintenzivněji udeřila i tsunami. Tamější úřady nyní zjišťují, zda vlna způsobila ztráty na životech či zraněné a zda napáchala také nějaké hmotné škody.
Varování před tsunami vydaly jihothajské provincie Krabí, Pchúket a Pchanggá, kde leží známá turistická letoviska. Kvůli hrozící tsunami byli rovněž varováni obyvatelé indických ostrovů Andamany a Nikobary, Srí Lanky a indických států Urísa a Kérala. Bezpečnostní opatření se týkala i turistů, kteří na ostrovech tráví dovolenou. Thajské úřady přepravily turisty do bezpečí.
V některých letoviscích byli rekreanti vyzváni, aby opustili pláže a vydali se do výše položených míst. Čechy, kteří v oblasti pobývají, varovalo také české ministerstvo zahraničí. Tomio Okamura, viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA), v tiskové zprávě uvedl, že návštěvníkům Indonésie, Srí Lanky a Thajska žádné nebezpečí nehrozí. V oblasti je podle něj asi 600 českých občanů. „Dostali varování, aby okamžitě opustili pobřežní oblasti s vysvětlením, že došlo k zemětřesení a může vzniknout vlna tsunami,“ prohlásil Vít Kolář, mluvčí českého ministerstva zahraniční.
Lidé v panice prchali na vyvýšená místa
Systém varování před tsunami v Acehu přerušil dodávky elektřiny a přiměl místní obyvatele k útěku na výše položená místa. „Otřesy byly velmi citelné. Vypadla elektřina a na silnicích se tvoří dopravní zácpy, jak se lidé snaží prchnout na vyvýšená místa. Všude jsou slyšet sirény a modlitby z mešit,“ vypověděl mluvčí úřadu pro řešení následků přírodních katastrof Sutopo. Obyvatelé Indonésie a Indie vybíhali při otřesech ve strachu ze svých domovů a kanceláří.
Podle amerického geologického ústavu USGS bylo ohnisko zemětřesení, které udeřilo v 10:38 středoevropského letního času, lokalizováno 33 kilometrů pod mořským dnem. Na twitteru se objevily zprávy, že otřesy byly citelné i v Singapuru, Thajsku, Malajsii a Indii.
Indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono už dříve v televizním projevu sdělil, že zatím nejsou hlášeny žádné oběti, zranění ani škody na majetku a že „i přes vydané varování v tuto chvíli tsunami nehrozí“.
Epicentrum zemětřesení se tentokrát podle geologů nacházelo od pevniny dál, než tomu bylo v roce 2004, kdy se jednalo o pouhých 160 kilometrů. Tehdy také šlo o vertikální zemětřesení, kdy desky vytlačily masu vody nahoru. Nyní se podle všeho jednalo o horizontální zemětřesení, tudíž by podobná katastrofa neměla nastat.
Indonéská vláda od osudného roku 2004 masivně investuje do systému včasného varování. Turisté tuší, jaké nebezpečí jim hrozí. „Každý si to pamatuje, tato generace to nezapomene,“ míní Aleš Špičák, seizmolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Tentokrát varovný systém zafungoval, Indonésané ale vědí, že se nebezpečí může vrátit prakticky kdykoli.
Indonésie leží v místě, kde se stýkají kontinentální desky, a jejich pohyb způsobuje častá zemětřesení. Každý rok je jich na souostroví zaznamenáno na 7 tisíc. V prosinci 2004 zasáhlo oblasti Indického oceánu zemětřesení o síle 9,1 stupně, po kterém následovala několikametrová přívalová vlna tsunami. Katastrofa si vyžádala více než 230 tisíc obětí, z nichž převážná většina byla právě z Acehu.
Reportáž Josefa Pazderky
Reportáž Josefa Pazderky
ud: 11.4.2012
