Brusel – Evropský parlament (EP) odmítl s konečnou platností smlouvu proti padělatelství (ACTA), která vyvolala ve světě včetně Česka řadu protestů. Zamítnutí dokumentu europoslanci znamená, že v Evropské unii nemůže smlouva vstoupit v platnost. Mezinárodní dohoda proti padělatelství, známá pod zkratkou ACTA, vyvolala polemiku v řadách internetových uživatelů, odborné veřejnosti, politiků a přehodnocení se dočkala i v Bruselu. Má bojovat proti nelegálně šířeným kopiím od oblečení přes falšované léky až k hudebním a filmovým záznamům na internetu. Právě dopad smlouvy na globální elektronický prostor vytvořil dva tábory, které chtějí bránit různé svobody – jedni tu autorskou, druzí informační.
Evropský parlament odmítl protipirátskou smlouvu ACTA
„Rozhodně to chápeme jako jedno z největších vítězství pirátských stran,“ prohlásil předseda České pirátské strany Ivan Bartoš. „Nejde možná o konečné vítězství, ale je co slavit,“ dodal. Europoslanci podle něj z velké části reagovali na protesty. Možná si ji i proto důkladněji prostudovali. Premiér Petr Nečas poznamenal, že krok není překvapivý a nezbývá než jej respektovat. Ministr průmyslu Martin Kuba jej doplnil, že rozhodnutí EP nemá jakýkoliv dopad do českého právního řádu. „Já byl od začátku zdrženlivý a říkal jsem: Vyčkejme, jaký ten vývoj bude. Ukázalo se, že jsme byli zdrženliví velmi rozumně,“ podotkl ministr průmyslu.
Parlament poprvé využil pravomoci odmítnout mezinárodní obchodní smlouvu. Proti přijetí smlouvy ACTA podle tiskového odboru EP hlasovalo 478 poslanců, 39 bylo pro a 165 se
zdrželo hlasování. „Jsem velmi potěšen, že parlament následoval mé doporučení smlouvu ACTA odmítnout,“ konstatoval po hlasování britský poslanec David Martin, který předkládal podklady k hlasování. Zopakoval své výhrady, že dokument je příliš vágní, může být nesprávně vykládán, a mohl by tedy ohrozit občanské svobody. Zároveň však zdůraznil, že je potřeba nalézt alternativní způsob ochrany duševního vlastnictví v EU.
David Martin, britský poslanec:
„Jedná se o historicky největší porážku Evropské komise. Největší vliv měli externí aktivisté, kteří jednali s EP. Kritizoval jsem ACTA a komise mě nevyslyšela. Zlepšit by se měla definice internetových poskytovatelů i sankcí. Otázka je, co bude následovat. Komise se chce s ACTA obrátit na Evropský soudní dvůr.“
Francouzská konzervativní europoslankyně Marielle Galloová naopak nad výsledkem hlasování vyjádřila lítost. Poslanci podle ní „neměli dost politické odvahy postavit se pirátství“. Parlament podle europoslankyně také podlehl dezinformační kampani. Německý konzervativní poslanec Daniel Caspary pak vyjádřil přesvědčení, že parlament měl s hlasováním počkat až na rozhodnutí Evropského soudního dvora, který projednává slučitelnost smlouvy ACTA s evropským právem.
Během jednání, která předcházela hlasování o souhlasu s ACTA nebo jejím odmítnutí, čelil EP nebývalému lobbingu tisíců občanů EU, kteří pomocí demonstrací v ulicích, e-mailů a telefonátů vyzývali poslance, aby dokument odmítli. Parlament také obdržel petici, kterou podepsalo 2,8 milionu občanů z celého světa, která jej rovněž vyzývala k odmítnutí smlouvy ACTA.
Odpůrcům vadí zejména diskutabilní pasáže, které mohou zasahovat do soukromí osob. Obsahují například možnost odpojit uživatele od internetu nebo možnosti prohledávat obsah pevných disků při přechodu hranic. V mnoha státech by takové počínání bylo v rozporu se současnými zákony. „Jakkoliv byla ACTA kontroverzní, tak její největší slabinou v celosvětovém měřítku byla skutečnost, že žádným způsobem nezohledňovala státy, které k padělatelství přispívají nejvíce,“ prohlásil advokát Vratislav Urbášek. „Z velké části je toto rozhodnutí výsledkem racionálního posouzení toho textu,“ dodal.
Zuzana Roithová, europoslankyně za KDU-ČSL:
„Ta smlouva není zaměřena na největší padělatele – Čínu, Indii, Brazílii nebo Rusko, což ji činí neefektivní. Samotná smlouva není ideálním lékem na narůstající počet padělků na území EU. Neobsahuje takové věci, které jsou důležité, jako je ochrana značení země původu. I pokud jde o trestně právní záležitosti, tak se to mnohem víc týká evropských podnikatelů v IT sektoru, než aby byla smlouva zaměřena na velké padělatele.“
Výbor pro mezinárodní obchod
Evropský komisař pro obchod Karel de Gucht naopak vystoupil s výzvou smlouvu schválit. Tvrdil, že zamítnutí ACTA poškodí ochranu duševních práv v celém světě. Kritizoval rovněž europoslance za to, že nechtějí s hlasováním vyčkat, až slučitelnost smlouvy s evropským právem posoudí Evropský soudní dvůr.
Jako první pozastavilo ratifikaci smlouvy Polsko, patrně i pod tíhou desetitisícových protestů v ulicích tamních měst. Polský premiér Donald Tusk to zdůvodnil potřebou obsah smlouvy více konzultovat. Stejné důvody uváděl i premiér Petr Nečas, když o tři dny později oznamoval pozdržení smlouvy také v českém parlamentu. Jeho podezření záhy podpořil Úřad pro ochranu osobních údajů, podle kterého je smlouva „nevyvážená vůči existujícím zákonným zárukám garantujícím práva jednotlivců“.
Anonymous
Prozatím nepodepisovat mezinárodní dohodu se v únoru rozhodlo také Německo a Lotyšsko. Zatímco Němci nepatřili ke státům, které dohodu v lednu formálně podepsaly, Lotyšsko se jako signatář rozhodlo dát přednost dílčí diskuzi, do níž by se podle něj měla zapojit příslušná ministerstva i lotyšský veřejný ochránce práv.
Petr Krčmář, šéfredaktor Root.cz
„Ty protesty organizují uživatelé internetu, neboť ty důsledky jsou nepříjemné pro všechny uživatele. Nejdou cíleně po tom problému, který mají řešit, ale znamenají kontrolu veškerého toku na internetu bez ohledu na to, jestli jde o protizákonné jednání, nebo ne.“
U zrodu mezinárodní vlny nevole přitom stál nenápadný akt, který by pro většinu lidí v zástupu diplomatických ujednání zapadl. Celkem 22 států včetně České republiky na konci ledna podepsalo na tokijské konferenci smlouvu, jakožto jeden z dalších receptů na dlouho a neúspěšně řešený problém – vymáhání autorského práva s důrazem na internetové pirátství. Že jde o dokument s vážným dosahem, bylo zřejmé už v den podpisu, kdy hackeři nezávisle na sobě zaútočili na webové stránky Evropského parlamentu nebo oficiální servery v jednotlivých státech.
GALERIE
videogallery_244598
ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, česky Obchodní dohoda proti padělatelství) vytváří pravidla pro dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví a bojuje proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale například i spotřební elektroniky. Výklad dohody je však označován za velmi vágní a nejednoznačný, z čehož pramení chyby při jejím přejímání do národních legislativ. V ACTA se nachází presumpce viny. Kdokoliv je podezřelý, že nějakým způsobem distribuuje nelegální obsah, musí dokazovat svoji nevinu. ACTA umožňuje namátkové kontroly počítačů či telefonů na hranicích. Takový princip standardně v evropském právu nemá místo. Z dohody vyplývá, že zájem na ochraně duševního vlastnictví může být kladen nad všechny ostatní zájmy - v krajních případech nad právo na spravedlivý proces.
