Jednání „trojky“ znamená pro Řecko poslední šanci

Atény - Do Řecka se vrátili inspektoři. Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu posuzují, jak země plní cíle úsporného programu. Tentokrát budou mluvit přímo s premiérem Antonisem Samarasem, který už dřív avizoval, že Řecko splní všechny dohodnuté podmínky. Řecká vláda sestavila na příští dva roky plán úspor v celkovém objemu 11,7 miliardy eur. Trojce ho chce předložit, až jej schválí předsedové koaličních stran. Ti však dnes jednali bez výsledku a po schůzce oznámili, že se znovu sejdou až v pondělí.

Zadlužené Řecko je na dobrém výsledku jednání s věřiteli doslova finančně závislé. Jarní povolební boje totiž výrazně zpozdily většinu reforem, které Řekové slíbili Evropě i Mezinárodnímu měnovému fondu výměnou za finanční pomoc.

Řecká vláda teď sestavila na příští dva roky plán úspor v celkovém objemu 11,7 miliardy eur (asi 297 miliard korun). Trojce chce vláda plán předložit, až jej schválí předsedové koaličních stran. Ti však dnes jednali bez výsledku a po schůzce oznámili, že se znovu sejdou až v pondělí. Se šéfy koaličních stran jednal premiér Antonis Samaras, který se ještě dnes setká s předsedou Evropské komise José Barrosem.

Igor Záruba, komentátor E15:

„Od toho posudku nemůžeme čekat nic kladného a nic pozitivního. V Řecku se během začátku roku konaly dvoje volby a během předvolební kampaně se vlastně nevládlo, to znamená, že se nereformovalo a neškrtalo.“

„Jestli došlo ke zpoždění, může za to Řecko a musí to taky napravit,“ řekl podle německého serveru sueddeutsche.de německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Řecký premiér na to reagoval slibem, že se zasadí, aby politici slíbené razantní a velmi nepopulární škrty prosadili co nejdřív. „Dokážeme, že Řecko může příjemně překvapit své přátele i nepřátele. Uděláme správnou věc pro naši zem. Zrealizujeme vše, co jsme slíbili, změníme vše, co musí být změněno, a to tak, abychom naplnili všechny naše cíle,“ řekl premiér.

Trojka dává poslední šanci

Od roku 2010, kdy Řecko přijalo první zahraniční finanční pomoc, navštívila trojka Atény už několikrát. Současnou návštěvu ale bedlivě sledují jak politici, tak finanční trhy. Podle vyjádření věřitelů se totiž jedná o poslední šanci, kdy mohou Řekové dostat všechny peníze, které jim Evropa i Mezinárodní měnový fond slíbily.

„Situace je poměrně napjatá … Pikantní je i to, že do Atén přicestuje šéf evropské komise, což je po velmi dlouhé době, co se týče top státníků, první návštěva tohoto typu. I z toho prostého důvodu, že řecká vláda neměla peníze na tyto návštěvy,“ řekl Záruba.

Řecko nemá plán B

Obavy ze sociálního třesku jsou velmi velké. Reformy a škrty nemají podporu u veřejnosti a odborů. Proto musí vláda počítat při jejich prosazování s demonstracemi, stávkami a nepokoji. Samaras musí čelit i tlakům socialistů a dalších levicových stran, které usilují o zmírnění podmínek dohodnutého záchranného programu.

Podle Záruby existují tři možné scénáře řeckého vývoje. Prvním je třetí záchranný balík. Druhý je, že by státy a instituce odpustily Řecku pohledávky. Pro Evropskou centrální banku nebo MMF je však naprosto vyloučené, že by se svých pohledávek vzdaly. Třetí variantou je státní bankrot.

Privatizace státního majetku znamená spásu

Včera řecká vláda jmenovala nového výkonného šéfa úřadu pro správu státního majetku, bankéře Jannise Emirise, který by měl urychlit stagnující privatizaci. Právě prodej státního majetku je totiž součástí podmínek mezinárodního záchranného úvěru pro předluženou zemi. Od roku 2010, kdy dostalo první mezinárodní úvěr, si Řecko prodejem státního majetku zajistilo 1,6 miliardy eur. Do konce roku 2015 by ale mělo získat až 19 miliard eur.

Vydáno pod