Vztah Ponty, který je u moci od května, a středopravicového Baseska doprovází řada sporů. Levice již v minulosti pohrozila, že prezidenta sesadí. Parlament pro jeho odchod z funkce hlasoval počátkem července, vzápětí ústavní soud potvrdil, že proces sesazení byl v souladu s ústavou. Definitivní verdikt ale vynesou až voliči.
Pontův kabinet Baseska viní z toho, že závažným způsobem porušil ústavu, když si přidělil pravomoci vyhrazené premiérovi a zavedl úsporná opatření, která prý ochudila lid. Basescu obvinění odmítá a tvrdí, že neměl jinou možnost, jak zachránit zemi před krachem. Ponta také prohlásil, že Basescu odmítal s jeho vládou spolupracovat a blokoval všechny prosazené zákony, čímž práci parlamentu znehodnocoval.
Největší rumunská opoziční formace Demokratická liberální strana (PD-L), k níž má Basescu blízko, sází na to, že se referenda zúčastní méně než 50 procent oprávněných voličů. Pak bude neplatné a Basescu bude zřejmě moci v úřadu zůstat. Proto vzkázala svým stoupencům, aby k referendu nechodili.
S Pontou se tento měsíc v Bruselu sešli prezident EU Herman van Rompuy a předseda Evropské komise José Barroso a sdělili mu hluboké znepokojení nad děním v zemi. Evropská komise podle bruselských diplomatů dokonce nevylučuje, že by Rumunsku kvůli současnému politickému vývoji mohlo být pozastaveno členství v EU. Tento krok umožňuje v případě „závažného porušení“ demokratických hodnot článek sedm smlouvy o EU, který nebyl doposud nikdy uplatněn. Ostrý tón Bruselu kritizoval předseda rumunského senátu Crin Antonescu, který dočasně zastává funkci úřadující hlavy státu.
Reportáž Pavla Šimka
Reportáž Pavla Šimka
28.7.2012, UD
Telefonát Pavla Šimka
Rozhovor s Alexandrem Tolčinským
Rozhovor s Martinem Ježkem
V Rumunsku je prezident volen přímo. Jeho pravomoci jsou rozsáhlejší, než jakými disponuje například jeho německý kolega, ale menší, než jaké má prezident Francie. Prezident má v rukou výkonnou moc, jmenuje premiéra a vládu. Je také vrchním velitelem ozbrojených sil a předsedou Rady obrany země, jejímiž členy jsou premiér, vybraní ministři a šéfové tajných služeb.
