Má v kebabových vraždách prsty Ku-Klux-Klan?

Berlín - Dva policisté na jihozápadě Německa byli členy lokální odnože americké rasistické organizace Ku-Klux-Klan. Oba muži jsou navíc stále ve službě. Jedná se přitom o kolegy mladé policistky, kterou v dubnu 2007 zavraždili příslušníci neonacistické skupiny Národně socialistické podzemí (NSU). Ti také spáchali tak zvané „kebabové vraždy“, když v letech 2000 až 2007 zabili v Německu nejméně deset lidí. Tisk spekuluje o možném napojení německého Ku-Klux-Klanu na neonacistické vrahy.

Příslušnost obou policistů k německé odbočce Ku-Klux-Klanu potvrdilo ministerstvo vnitra spolkové země Bádenska-Württemberska. Před pěti lety byli kolegy 22leté Michele Kiesewetterové, zastřelené v Heilbronnu v policejním autě ranou do hlavy. Její služební zbraň se našla loni v obytném automobilu, v němž si vzali život členové NSU Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt, aby unikli zatčení. To, že jsou oba muži stále ve službě, vysvětlil mluvčí ministerstva tím, že dvojice k organizaci patřila jen krátce a již dříve to pro ni mělo „disciplinárně-právní důsledky“. Jejich povahu ale neupřesnil.

Ku-Klux-Klan vznikl na jihu USA v roce 1865 a jeho příslušníci nechvalně prosluli útoky na černošské obyvatele a na zastánce zrušení otroctví. Při svých raziích nosili na hlavě bílé kápě, jež se staly nejznámějším symbolem hnutí. Dnes má Ku-Klux-Klan v USA na 5 000 až 8 000 stoupenců sdružených ve více než stovce nezávislých skupin.

Do Německa se hnutí dostalo v 80. letech minulého století s americkými vojáky v tehdejším západním Německu. Nikdy tam však nevytvořilo stabilní organizaci a kvůli třenicím mezi jednotlivými lokálními uskupeními v minulém desetiletí pravděpodobně zaniklo. Poslední výroční zpráva kontrarozvědky činnost Ku-Klux-Klanu v Německu vůbec nezmiňuje.

Na možnou spojitost mezi vraždou mladé policistky a německým Ku-Klux-Klanem upozornil deník Bild, podle něhož jeden z policistů byl přímým nadřízeným Kiesewetterové a mohl neonacistům dodávat informace. Pachatelé totiž přesně věděli, kde policistka dělá polední přestávku a že se neplánovaně vrátila dřív do služby z dovolené. Policista ovšem toto podezření kategoricky odmítl.

Už dříve se ukázalo, že vražda mladé ženy nejspíš nebyla náhodná. Policistka pocházela z durynské obce Oberweissbach, kde Böhnhardt opakovaně pobýval a podporovatelé NSU tam provozovali hostinec, o jehož pronájem neúspěšně usiloval člen rodiny Kiesewetterů. 

Ministerstvo vnitra Bádenska-Württemberska potenciální napojení německého Ku-Klux-Klanu na NSU nekomentovalo. Spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe reagovalo prohlášením, že v tomto případě nesleduje žádnou novou stopu, která by ke Ku-Klux-Klanu vedla. Vraždu policistky prý nadále připisuje výhradně NSU.

Neonacistickou skupinu, označovanou podle místa úkrytu také jako buňka ze Zwickau, tvořili Mundlos, Böhnhardt a Beatte Zschäpeová. Kromě Kiesewetterové zavraždili nejméně devět drobných živnostníků přistěhovaleckého původu a na svědomí mají i dva bombové útoky v tureckých čtvrtích Kolína nad Rýnem v letech 2001 a 2004 s více než dvěma desítkami zraněných a minimálně 14 přepadení bank. K činům se přihlásili ve videonahrávce, kterou objevili vyšetřovatelé loni na podzim po rozkrytí skupiny. Z neonacistického tria je naživu pouze Zschäpeová, která čeká ve vazbě na soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...