Moskva - Úterní havárie ruské nosné rakety Proton-M může způsobit odložení osmi startů plánovaných na zbytek letošního roku. „Pohonný stupeň rakety Briz-M měl být použit do konce roku ještě osmkrát, ale kvůli havárii můžeme očekávat odložení plánovaných startů nosné rakety. Některé z nich budou přesunuty rovnou na příští rok,“ sdělil agentuře Interfax nejmenovaný odborník na kosmický provoz. Nejbližší start s pomocí rakety Proton-M a pohonným stupněm Briz-M je zatím naplánovaný na 23. srpna.
Havárie rakety odhaluje krizi ruského dobývání kosmu
Úterní havárie nosné rakety Proton-M, která vynesla na chybnou oběžnou dráhu dvě družice považované odborníky nyní již za ztracené, je osmá od prosince 2010. Pravidelná selhání při vynášení kosmických přístrojů neznamenají jen ztracené peníze a ekologické hrozby. Na pozadí nedávného úspěšného výsadku amerického vozítka Curiosity na „rudé planetě“ představují ošklivou ránu prestiži země.
Neúspěchy ruské kosmonautiky mají nejen své finanční důsledky, ale také ovlivňují prestiž Ruska na mezinárodním poli. Ztráta družic vynášených do kosmu Protonem-M, tedy ruské Express MD2 a indonéské Telkom 3, kontrastuje s úspěchem amerického robotického vozítka Curiosity na Marsu.
Nepovedené starty ruských kosmických aparátů způsobily podle ruského listu Vědomosti různé příčiny: chyby programátorů, selhání techniky, přehmaty. Během vyšetřování pádu meziplanetární sondy Fobos-Grunt se ukázalo, že 62 procent použitých mikroobvodů se pro kosmos nehodí, protože jsou náchylné k ozáření. Bylo by možné je použít jen na Zemi či v letadlech.
Podle Vědomostí lze hovořit i o systémových příčinách krize ruského kosmického odvětví. Jednou z nich je sovětské dědictví. Kvůli relativní lacinosti kvalitních raket ruští konstruktéři nevěnovali dostatečnou péči vývoji spolehlivých elektronických součástek systémů řízení družic a kosmických lodí. V případě ztráty družice ji rychle nahradili jinou. Teď je zaostávání tak citelné, že se často používají zahraniční součástky, což vyvolává problémy s kompatibilitou. Další problém představuje uzavřenost kosmického odvětví a navyklé tajnůstkářství jeho náčelníků. Využívají toho, že část programů je vojenská, aby utajili vše. Agentura Roskosmos na rozdíl od americké NASA či Evropské vesmírné agentury ESA vůbec nezveřejňuje zprávy o vyšetřování havárií a utajeny zůstávají i závěry kontrol v samotném úřadu. Dalším problémem jsou chybějící jasné priority dobývání kosmu.