Izrael vyzval obyvatele Gazy k evakuaci

Gaza - Izraelská armáda dnes vyzvala pomocí letáků občany některých částí Gazy k evakuaci. Důvod není jasný, protože Izrael dočasně odložil pozemní operaci, k níž jsou u hranice pásma Gazy připraveny tisíce izraelských vojáků. Židovský stát chce dát šanci diplomatickému úsilí o dojednání příměří. Vyhrocený palestinsko-izraelský konflikt se ale zatím stále nedaří zmírnit. Hlavním hráčem na diplomatickém poli zůstává Egypt, který tvrdí, že jeho snaha dojednat mezi znesvářenými tábory klid zbraní nemá k úspěchu daleko.

„Žádáme, abyste s ohledem na vlastní bezpečnost okamžitě odešli z vašich bytů a zamířili do centra města. Nakonec se pak všichni budete moci vrátit domů. Civilisté budou mimo nebezpečí, budou-li se řídit pokyny armády,“ stálo na letácích, které na Gazu shazovala izraelská letadla. Kromě textu v arabštině na nich byly také nákresy tras, které mají lidé k evakuaci použít. Izrael hrozí rozšířením bojů na pozemní ofenzivu už několik dní a mobilizoval kvůli tomu přes 70 000 záložníků.

V pásmu Gazy se situaci pokusí zklidnit delegace Ligy arabských států. Na Blízký východ zamířila nečekaně i americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Má se setkat jak s izraelským premiérem v Jeruzalémě, tak se zástupci autonomní palestinské vlády v Ramaláhu. Poté zamíří do Egypta. Šéf OSN vyzval Izraelce a Palestince k okamžitému ukončení bojů.

Pan Ki-mun v Egyptě:

„Všechny strany musejí okamžitě zastavit palbu.“

Jednání zprostředkovaná Egyptem jdou ztuha, křehký kompromis je prý ale stále na dosah. „Myslím, že jsme blízko. Vývoj takového jednání je složité předpovídat, ale jak říkám: každý touží, aby ten konflikt byl zastaven, nebo aby vůbec nezačal,“ řekl egyptský premiér Hišám Kandíl. Zastavení smrtonosné palby je podmínkou číslo jedna pro obě strany. Liší se ale představy o časovém rámci.

Izrael je ochotný přistoupit na dočasný jednodenní až dvoudenní klid zbraní, během kterého by se dojednaly detaily stažení armády a trvalejšího příměří. Druhou variantou naopak zůstává vpád jeho pozemních jednotek do pásma Gazy. „Je zřejmé, že zajištění míru a ochrany pro naše občany je naše základní právo. Je nepřijatelné, že milion a půl lidí tráví čas v úkrytech a podřizuje své životy zvuku výstražných sirén,“ sdělil izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman.

Izraelské tanky ale dál zůstávají na hranicích s Gazou. Podle izraelských zdrojů Izrael s pozemní operací stále čeká a dává šanci probíhajícím jednáním v Egyptě. „Dávám nyní přednost diplomatickému řešení,“ potvrdil Netanjahu po dnešním jednání s německým ministrem zahraničí Guidem Westerwellem.

  • Izraelští vojáci při ranní motlitbě autor: Gettyimages, zdroj: ISIFA
  • Izraelští vojáci si připravují zbraně autor: Gettyimages, zdroj: ISIFA

Gaza chce všechno a hned

Podmínky radikálů z Hamasu jsou ambicióznější, chtějí, aby byly splněné hned, a ne na etapy, jak s tím počítá Izrael. „Izrael ukončí agresi, vraždy a invazi. A taky blokádu Gazy,“ prohlásil vůdce radikální skupiny Hamas Chálid Mišal.

Zatím ale obě strany pokračují ve vzájemném ostřelování. Podle izraelské armády její letadla od půlnoci do poloviny dne zaútočila na stovku cílů Hamasu. Palestinští radikálové ve stejné době zahnali Izraelce do úkrytů kvůli odpálení více než 60 raket, z nichž 25 Izraelci sestřelili za letu. Izrael hlásí dalšího zraněného vojáka, Palestinci hovoří o šesti dalších mrtvých v Gaze.

Další incident, který jen dokládá vyhrocenou situaci v regionu, se odehrál před americkou ambasádou v Tel Avivu. Na člena ochranky tam zaútočil muž s nožem a sekerou. Podle úřadů šlo o čtyřicetiletého izraelského občana. Ochranka vypálila několik střel do vzduchu. Útočníka už policie zadržela.

Počet obětí

Od počátku izraelského bombardování pásma Gazy zahynulo podle palestinských zdrojů 116 lidí, z toho zhruba polovina civilistů. Přes 900 lidí, včetně více než 200 dětí, bylo zraněno. Na izraelské straně jsou hlášeni 3 mrtví.

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, který již dříve opakovaně odsoudil Izrael, dnes prohlásil, že Izraelci se dopouštějí na Palestincích „etnické čistky“. Uvedl, že jeho ministr zahraničí Ahmet Davutoglu navštíví Gazu a vyjádří Palestincům solidaritu muslimského Turecka.

Rusko navrhlo rezoluci, Západ požaduje změny

V newyorském sídle OSN pokračují za zavřenými dveřmi konzultace patnácti členů Rady bezpečnosti o prudkém zhoršení situace. Stálý ruský zástupce v radě Vitalij Čurkin obvinil západní státy ze „zdržovací taktiky“, když zablokovaly navrhované prohlášení vyzývající k zastavení palby. Prohlášení už ve čtvrtek navrhlo Maroko jako reprezentant arabských států v radě.

Stálá americká zástupkyně v OSN Susan Riceová po pondělních konzultacích řekla, že akce Rady bezpečnosti by měly být smysluplné a neměly by podkopávat zprostředkovatelské úsilí Egypta. Podle diplomatů Washington marocký návrh odmítl. USA a jejich spojencům vadí, že marocký text neobsahuje žádnou zmínku o raketových útocích proti Izraeli, které předcházely leteckým útokům Izraele na Gazu. Německo, Británie a Francie navrhly několik dodatků, což ruský zástupce Čurkin kritizoval a obvinil západní státy ze zdržování. K novému textu, který se ale příliš neliší od původního, se mají členové Rady bezpečnosti vyjádřit do dnešního odpoledne.

Pokud nebude text přijat do středečního rána, chce Moskva předložit k hlasování rezoluci vyzývající k ukončení nepřátelství, k podpoře regionálního a mezinárodního zprostředkovatelského úsilí a k obnovení izraelsko-palestinských rozhovorů. O raketových útocích z Gazy se návrh rezoluce nezmiňuje. Čurkin prohlásil, že hlasování o ruském návrhu rezoluce by se mohlo uskutečnit ve středu. Podle agentury Reuters lze očekávat, že hlasování bude velmi těsné a USA budou možná muset návrh vetovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 26 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...