Nebudeme si kazit Velikonoce volbami, rozhodl bulharský prezident

Sofia - Bulhaři půjdou 12. května k předčasným parlamentním volbám, které mají vyřešit hlubokou vnitropolitickou krizi. „Nemohu připustit, aby se volby konaly bez toho, aby se na ně centrální volební komise připravila. Také nechci, aby se hlasovalo na Květnou neděli nebo Velikonoce - to jsou radostné a uctívané křesťanské svátky, které by neměly znepříjemnit politické vášně,“ vysvětlil termín voleb během projevu v parlamentu prezident Rosen Plevneliev.

Původně média spekulovala, že by se volby mohly konat již v dubnu. Bulharskem již takřka tři týdny zmítají masové demonstrace proti cenám elektrické energie, politické situaci v zemi a chudobě. Vláda pod tlakem opozice a veřejnosti před týdnem padla a dvě nejsilnější strany odmítají sestavit kabinet, který by zemi dovedl k volbám.

Konání předčasných voleb může ještě teoreticky zvrátit Hnutí za práva a svobody (DPS), které sdružuje příslušníky turecké a muslimské menšiny. Příští týden v úterý prezident tuto třetí nejsilnější parlamentní stranu požádá, aby se pokusila vytvořit přechodný kabinet, který by vládl do řádných červencových voleb. DPS již ale prohlásila, že prezidentův mandát odmítne.

Ve středu pověřil Plevneliev sestavením nové vlády šéfa socialistické opozice Sergeje Staniševa, ten ale mandát stejně jako v pondělí expremiér Bojko Borisov obratem vrátil. Obě nejsilnější parlamentní strany trvají na předčasných volbách. Někteří politologové ale již dříve upozornili na riziko toho, že volby mohou skončit patem a zvolením parlamentu, který nebude schopen rozhodovat. 

Prezident dnes také oznámil, že Bulharsko od dubna zvýší penze. Nespokojené Bulhary vyzval ke klidu a politiky k tomu, aby pochopili vzkaz veřejnosti. Za současnou vlnou masových demonstrací stojí mimo jiné nízké platy a vysoké životní náklady. „Bulharští občané, podejte nám ruku a dovolte nám ji přijmout,“ řekl prezident a vyzval politiky, aby v rámci volební kampaně činili jen reálné sliby, které pak dodrží. 

Bulharský prezident Rosen Plevneliev:

„Naši spoluobčané po nás žádají jasné věci - vládu slušných a vážených lidí, nechtějí, aby se jim lhalo, aby byli okrádáni - chtějí slušný život. Je teď na vůdcích protestů a politicích, aby zabránili destabilizaci země. (…) Koná se mnoho demonstrací, požadavků je mnoho a jsou různé, někteří žádají znárodňování energetických distribučních společností, zároveň ale státu nedůvěřují, jiní chtějí odvolat politiky, což se již stalo.“

Hlava státu ujistila, že zvýšení penzí rozpočet neovlivní. „Ten zůstane tak, jak je,“ řekl. Průměrný bulharský důchod činí v přepočtu 3 500 korun a průměrný plat 10 700 korun. „V naší práci se zaměříme na potřeby malých a středních podniků,“ řekl prezident o plánu, který má vyvést zemi z krize a rozproudit hospodářský růst. Součástí krizového řešení je i elektronizace země, která by mohla přispět k vykořenění všudypřítomné korupce. Reforma země musí být podle Plevnelieva široká, musí zahrnovat řešení současné demografické krize, investice do škol a výchovných programů, podporu podnikatelů a tržního prostředí.

„Krize v naší historii není nic neznámého a neobvyklého. Bulharské problémy jsme způsobili my a my je vyřešíme. Všichni jsme na jedné lodi - demonstranti, politikové i stát,“ vzkázal občanům prezident.

Bojko Borisov po oznámení rezignace vlády
Zdroj: ISIFA/EPA/VASSIL DONEV

Stav expremiéra Borisova se zhoršil

Úřadující bulharský premiér Bojko Borisov opustil nemocnici. Agentura Focus přitom ještě dopoledne psala, že se jeho stav zhoršil, neboť k vysokému krevnímu tlaku se přidaly problémy se srdcem. Dnes se měl Borisov sejít se svými ministry, schůzka ale byla kvůli jeho zdravotnímu stavu odložena. Podle kliniky, která se o Borisova stará, trpí expremiér hypertrofií myokardu. To je nemoc, která se vyznačuje zbytněním srdeční svaloviny, což vede ke zvýšenému tlaku v srdečních komorách. Borisov by nyní podle lékařů neměl vykonávat fyzicky namáhavou činnost a měl by se vyhýbat přílišnému stresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...