Šedá eminence Kremlu odchází. Je to Putinova rána Medvěděvovi?

Moskva – Na svou funkci rezignoval vlivný místopředseda ruské vlády Vladislav Surkov, který byl považován za hlavního politického stratéga prezidenta Vladimira Putina a třetího nejmocnějšího muže v zemi. Analytici vnímají jeho odchod jako ránu premiérovi Dmitriji Medvěděvovi v rámci mocenského boje mezi Kremlem a vládou. Putin demisi přijal, její důvod ale není známý.

Putin podepsal dekret zbavující Surkova jeho funkcí poté, co vicepremiér předložil svou demisi, uvedl Kreml v prohlášení. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že odchod Surkova je důsledkem neúspěšného naplňování volebních slibů. „Surkov rezignoval o své vůli. Souvisí to s tématem realizace prezidentských nařízení,“ řekl.

Přestože Putin a Medvěděv byli dlouho spojenci, mluví se o rozkolu mezi nimi od loňského května, kdy si vyměnili funkce a Putin se po čtyřech letech v úřadu premiéra vrátil do prezidentského křesla. Putin zřejmě ztrácí s Medvěděvem trpělivost s tím, jak země čelí stále větším ekonomickým problémům. V úterý Putin kritizoval vládu, že zaostává v naplňování volebních slibů, a varoval ministry, že by za to mohli být pohnáni k odpovědnosti.

„Samozřejmě, že je to rána premiéru Medvěděvovi,“ prohlásil politolog Dmitrij Oreškin. „Je to přímý zásah prezidenta do vládní nomenklatury. Surkov byl jednoduše pohlcen. Nebude trvat dlouho a totéž se stane i s premiérem.“

Surkov byl hlavním politickým stratégem prezidenta Putina, pro nějž pracoval v době jeho prezidentského úřadu v letech 2000 až 2008. V Kremlu zůstal i poté, co Putina vystřídal v prezidentském křesle Medvěděv. Opozice 48letého Surkova, považovaného léta za šedou eminenci režimu, obviňovala ze soustřeďování moci v rukou prezidenta. Surkov je totiž jedním z autorů konceptu takzvané „řízené demokracie“ či „suverénní demokracie“, tedy systému, který dovoluje konkurenci ve volbách, ale zároveň se snaží maximálně předurčit jejich výsledek. Koncem roku 2011 Surkov z Kremlu odešel a byl jmenován vicepremiérem pověřeným modernizací a inovací.

Vicepremiérova demise přichází po vyšetřování údajné zpronevěry státních fondů technologického parku Skolkovo, který se má stát výkladní skříní ruského průmyslu a vědy a ruskou obdobou amerického Silicon Valley. Budování Skolkova bylo odstartováno v roce 2010, kdy byl Medvěděv prezidentem, a městečko je označováno za jeho oblíbený projekt. Surkov, který je členem dozorčí rady Skolkova, v nedávném projevu obhajoval nadaci Skolkovo s tím, že by vyšetřovatelé neměli činit předčasné závěry. Putinův mluvčí Peskov nicméně dnes prohlásil, že odchod Surkova by neměl být vnímán v souvislosti s fondem Skolkovo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...