Islámábád – „Neschopnost a nedbalost“ pákistánských úřadů umožnily Usámu bin Ládinovi skoro deset let celkem v poklidu žít v Pákistánu. Zjistila to pákistánská vyšetřovací komise, která měla objasnit, jak je vlastně možné, že se nejhledanější terorista světa v zemi skrýval řadu let bez povšimnutí a že v roce 2011 bez vědomí pákistánských úřadů v Abbottabádu dopadla bin Ládina elitní jednotka americké armády.
Takzvaná Abbottabádská komise měla parlamentu osvětlit podrobnosti o životě bin Ládina v Pákistánu. A závěry vyšetřování, které má k dispozici televize Al-Džazíra, nejsou vůči pákistánským úřadům vůbec lichotivé.
Podle zprávy bin Ládin mohl žít v Abbottabádu vinou „kolektivního selhání vojenských úřadů, zpravodajských služeb, policie a civilní správy“. Dokument přitom popisuje „nedbalost a neschopnost na téměř všech úrovních“. Komise vyslechla více než dvě stovky svědků, včetně vdov po bin Ládinovi, šéfa pákistánských tajných služeb a dalších vysokých úředníků.
Zprávu Abbottabádské komise najdete ZDE.
Mimo chápání komise například zůstává fakt, že si bin Ládinovi sousedé, místní úředníci, policisté ani zpravodajci po celých šest let nevšimli teroristovy opevněné usedlosti s ostnatým drátem. Jen kilometr odtud přitom sídlí ostře střežená vojenská akademie. Nejhledanější terorista světa se tady procházel, jak se mu zlíbilo. Podle vdov se bin Ládin při pochůzkách maskoval jen kloboukem. Svým dětem dokonce pořádal soutěže v pěstování zeleniny.
Zřejmě nejblíže dopadení bin Ládina byly pákistánské úřady v letech 2002 a 2003. Tehdy žil terorista v údolí Svát a občas si vyrazil autem na tržiště. Jednou přitom jeho vůz cestou na trh zastavil dopravní policista, podle zprávy si ale bin Ládina uvnitř vozu nevšiml. Bin Ládinova manželka Maryam pak vypověděla, že tehdy její muž „rychle záležitost vyřešil“. Jestli policistu uplatil, nebo ne, není ze zprávy jasné.
Zásah v Abbottabádu – ponížení pákistánského lidu
Pákistánský parlament chtěl také objasnit, jak Američané mohli podniknout tříhodinovou operaci v pákistánském Abbottabádu, kde v květnu 2011 elitní jednotka amerického námořnictva zasáhla proti bin Ládinovi. Na rozkaz prezidenta Baracka Obamy američtí vojáci přiletěli ve vrtulnících do Abbottabádu, kde američtí zpravodajci odhalili teroristův úkryt. Během razie zemřel jak bin Ládin, tak i další čtyři lidé. Celá operace se odehrála bez vědomí pákistánské vlády či armády. Američané Pákistánce záměrně neinformovali, aby zabránili úniku informací.
Pákistán vnímá zásah na svém území jako „největší ponížení pákistánského lidu“ od dob odtržení Bangladéše. Armáda nebyla schopná na zásah včas reagovat, pákistánské stíhačky sice proti americkým vrtulníkům odstartovaly, jenže na místo se dostaly, až když bylo po všem.
Americké narušení pákistánské suverenity umožnilo podle zprávy nesprávné a zastaralé vyhodnocování bezpečnostních a strategických hrozeb. „Je to oficiální či neoficiální obranná politika, že se ani nesnažíme bránit zemi, pokud je ohrožena či dokonce napadena supervelmocí, jako jsou USA?“ ptala se komise nejvyšších důstojníků.
