Birmingham - Největší veřejná knihovna v Evropě dnes otevírá své brány v Birminghamu, dříve průmyslovém městě, kde dnes tovární komíny nahrazuje moderní architektura. O Birminghamu v Česku slyšíme hlavně ve spojení s obchodním domem Selfridges architekta Kaplického, město se ale hodně zaměřuje na kulturní instituce, a tak i nová knihovna svým návštěvníkům nabídne kromě futuristického exteriéru a bohaté nabídky knih také rozmanitý kulturní program.
Birminghamská knihovna chce oživit město i zájem o čtení knih
Design budovy navrhla nizozemská architektka Francine Houbenová, práce na stavbě trvaly přes tři roky a náklady se v přepočtu vyšplhaly asi na 5,6 miliardy korun. Město očekává, že budovu za rok navštíví více než tři miliony lidí, ostatně obyvatelé Birminghamu ji už teď hodnotí pozitivně, přestože jí někteří vyčítají přílišný exhibicionismus.
Autorka knihovnu popsala jako palác lidí a jako hlavní motiv jejího futuristického exteriéru zvolila proplétající se kruhy, které prý mají odkazovat na Birminghamské kanály a tunely. Knihovna má deset pater, jejím dalším důležitým prvkem je zeleň, které jsou věnována hned tři patra od přízemí až po střechu pokrytou trávníkem.
Knihovna vznikla v době, kdy jsou ve Velké Británii knihovny spíše zavírány, nebo alespoň omezován jejich provoz. Nová Birminghamská knihovna chce ale svým návštěvníkům nabízet víc a stát se tak spíš než „pouhou“ knihovnou spíše kulturním a společenským centrem města. Kromě knih pro dospělé i mládež – mimochodem jako úplně první byla do polic knihovny uložena kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky spisovatele J. R. R. Tolkiena – nabízí k půjčení i digitální nahrávky, badatelům poskytne rozsáhlý archiv včetně digitalizovaných knih, bude tu ale také třeba nahrávací studio. Knihovna má navíc společný vstup s birminghamským divadlem a na její nádvoří autoři umístili amfiteátr, ve kterém čekají čtenáře i náhodné kolemjdoucí hudební i divadelní vystoupení.
Telefonát Ivana Kytky z Birminghamu (zdroj: ČT24)