Thajská premiérka nehodlá do únorových voleb odstoupit

Bangkok - Thajská premiérka Jinglak Šinavatrová prosí demonstranty, aby rozpustili své protesty v ulicích a podpořili předčasné volby na začátku února. Zároveň prohlásila, že nehodlá rezignovat na svou funkci. Vůdci protestu však její výzvu odmítli a trvají na tom, aby do 24 hodin podala demisi. Nepokoje v Bangkoku trvají už několik týdnů. Thajsko patří k oblíbeným turistickým destinacím a politická nestabilita příjmy z cestovního ruchu ohrožuje.

Po týdnech pouličních protestů Šinavatrová v pondělí oznámila rozpuštění dolní komory parlamentu a slíbila uspořádat co nejdříve předčasné volby (více zde). Lídři protestů však hodlají v masových demonstracích pokračovat a chtějí dosadit do čela země nevolený orgán. Vláda navrhla, aby se volby konaly 2. února, přičemž toto datum musí ještě oficiálně schválit volební komise. Ta s uvedeným termínem podle všeho souhlasí.

„Nevím, kam dál bych měla ustoupit“

Šinavatrová chce do voleb vykonávat své povinnosti coby prozatímní premiérka. „Teď, když vláda rozpustila parlament, vás žádám, abyste přestali protestovat a aby všechny strany spolupracovaly na přípravě voleb,“ řekla Šinavatrová. „Ustoupila jsem do té míry, že už nevím, kam dál bych měla ustoupit,“ dodala a do očí se jí nahrnuly slzy.

Protivládní demonstrace v Thajsku
Zdroj: ČTK/AP/Wason Wanichakorn

Odhadem 3 000 protestujících přes noc tábořilo před sídlem vlády, kde má premiérka svůj úřad. V pondělí se před vládním komplexem sešlo na 160 tisíc demonstrantů v jednom z největších protestů v nedávné thajské historii. Dnes jich ale přišlo demonstrovat výrazně méně - kolem 6000. Dnes má přitom většina lidí v Thajsku volno, protože země slaví státní svátek u příležitosti Dne ústavy.

Protestující chtějí svrhnout Šinavatrovou, aby se zbavili vlivu jejího bratra, bývalého thajského premiéra Tchaksina Šinavatry, který byl svržen při armádním převratu v roce 2006 a od té doby žije v exilu, aby nemusel do vězení za zneužívání moci.

Jeden z demonstrantů:

„Nejsme spokojení, protože Šinavatrová zůstává dál ve funkci, i když má být rozpuštěná poslanecká sněmovna. I když budou nové volby, režim jejího bratra bude pokračovat. Budou kupovat hlasy, aby podváděli ve volbách, a využijí při tom vládní moc. Je třeba režim Šinavatrových úplně odstranit.“

Protesty odstartoval návrh zákona o politické amnestii, díky níž by se mohl Šinavatra do vlasti beztrestně vrátit. Miliardáře svrhl v roce 2006 vojenský převrat. Od roku 2008 žije v zahraničí, aby se nemusel zodpovídat z obvinění z korupce a zneužití moci.

Při srážkách s policií, které doprovázely dosavadní protesty, přišlo o život devět lidí a na tři stovky utrpěly zranění. Šinavatrová v sobotu uvedla, že policie bude postupovat zdrženlivě, jestliže se lidé pokusí obsadit státní budovy, včetně jejího vládního úřadu. Ministr vnitra v neděli řekl, že policie není ozbrojena a má při sobě jenom štíty a obušky.

2 minuty
Šinavatrová nechce do voleb odstoupit
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...