Bangui - Středoafrický prozatímní prezident Michel Djotodia i premiér Nicolas Tiengaye složili funkce. Nedaří se jim zastavit nepokoje mezi křesťany a muslimy v zemi a konflikt už ohrožuje situaci v celém regionu. Své domovy opustil skoro milion Středoafričanů a v zemi působí stovky zahraničních vojáků. Jejich úspěchy jsou ale jen dílčí. Země zažívá neklid od převratu, za nímž loni v březnu stálo islamistické hnutí Séléka. Tomu velel právě Djotodia.
Spekulace o odstoupení středoafrického prezidenta se objevily už ve čtvrtek. Podle informací od vyjednávačů v Ndjameně přinutili prezidenta i premiéra k rezignaci ostatní účastníci regionálního summitu středoafrických zemí (CEEAC) v Čadu. Tento krok považují za důležitý pro vyvedení země z paralýzy.
Když zprávy ze summitu dorazily do hlavního města Středoafrické republiky, do ulic vyšly tisícovky slavících, tančících a zpívajících lidí. Oslavy propukly také v uprchlickém táboře na letišti. „Je to nový den pro Středoafrickou republiku. Bůh vyslyšel naše volání a modlitby,“ citovala Reuters 71letou Jeanne.
Za násilím ve Středoafrické republice stojí neshody mezi muslimskou menšinou, která se před deseti měsíci převratem chopila moci, a křesťanskou většinou. Krveprolití si dosud vyžádalo více než tisíc obětí a jedna z nejchudších afrických zemí se ocitla na pokraji humanitární katastrofy.
Náboženské skupiny se vzájemně obviňují z vraždění civilistů
Místní obyvatelé tvrdí, že muslimské milice Séléka, které v březnu zbavily moci křesťanského prezidenta Françoise Bozizého, zabíjejí civilisty. Muslimové ale násilí připisují křesťanské domobraně zvané antibalaka.
Francie má ve Středoafrické republice 1 600 vojáků, z nichž asi tisícovka působí v hlavním městě. Africká skupina MISCA má k dispozici 4 tisíce lidí, ale ani tito zahraniční vojáci nejsou schopni násilí zastavit.
Otázkou ovšem zůstává, jestli odstoupení politického vedení nevytvoří v zemi ještě větší mocenské vakuum. Středoafrická republika má za sebou dlouhou historii převratů a diktatur.
