Írán omezil jaderný program, odměnou jsou mírnější sankce

Teherán - Írán začal plnit předběžnou dohodu, kterou uzavřel s mocnostmi loni v listopadu. Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) už odpojili kaskádu centrifug v íránských jaderných provozech Natanz a Fordo. Teherán tak přestal obohacovat uran na 20 procent. Výměnou za splněný slib Západ zmírnil tvrdé sankce, které od roku 2006 přiškrcují íránské hospodářství. Během příštích měsíců by díky vývozu mohla země získat až 9 miliard dolarů. Předběžná dohoda má ale platit jen půl roku. Ta definitivní ještě není na světě.

„Sankční ledovec proti Íránu taje,“ komentoval dění v Natanzu šéf íránské agentury pro atomovou energii Alí Akbar Sálehí. „MAAE potvrzuje, že 20. ledna 2014 Írán přestal obohacovat uran nad pět procent ve dvou kaskádách PFEP (Natanz) a ve čtyřech kaskádách ve Fordo, které k tomuto účelu předtím používal,“ uvedla MAAE ve svém prohlášení. Organizace zároveň potvrdila, že Írán začal neutralizovat zásoby uranu obohaceného na 20 procent. Írán podle ní také ujistil, že v příštích šesti měsících nebude uran obohacovat v jiných pracovištích.

Evropská unie, podobně jako třeba Spojené státy, už oznámila, že zmírňuje sankce vůči Íránu. Uvolní se ovšem jen jejich část. Írán získá přístup k miliardám dolarů z exportu - například ropy. Bude také možné obchodovat se zlatem a drahými kovy s íránskou vládou i institucemi. Teherán přitom zlepšení ekonomiky potřebuje. Prezident Hasan Rouhání díky tomuto programu vyhrál volby. „Musíme obnovit důvěru v naší zemi, získat to, co jsme v posledních letech ztratili. Západ žádá, aby se mohl znovu spolehnout na íránský lid,“ konstatoval ministr zahraničí Mohamed Džavád Zaríf.

Jednání o definitivní dohodě by mohlo začít za pár týdnů

Šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová mezitím oznámila, že nové kolo rozhovorů s Íránem o definitivním urovnání sporu by mohlo začít za několik týdnů. „Vše záleží na tom, co se bude dít dnes. Doufáme, že začneme znovu jednat za několik týdnů,“ řekla Ashtonová novinářům v Bruselu. Ashtonová koordinuje postup šesti zemí vyjednávajících s Íránem: USA, Ruska, Francie, Británie, Číny a Německa.

Írán v listopadu souhlasil, že zastaví obohacování uranu nad hranici pěti procent a zneutralizuje zásoby uranu obohaceného na 20 procent. Snížit je má pod hranici pěti procent nebo přeměnit do podoby nevhodné pro obohacování. Může si ale ponechat své centrifugy, a provoz obohacování tak kdykoli obnovit.

Teodor Marjanovič, zahraniční komentátor, MF DNES

„Realita je taková, že všichni odborníci, lidé, kteří se o toto téma zajímají, od začátku o dohodě pochybují. Myslí si, že to je svého druhu nová mnichovská dohoda – že Írán obelstil světové společenství a nyní už nebudou platit sankce, což Írán velmi potřebuje. Teherán slíbil, že nebude nadále obohacovat uran. Vtip je ale v tom, že bude nadále existovat jaderná infrastruktura, která umožní zemi kdykoli produkci znovu rozjet.“

Podstatou dlouhodobých jednání s Íránem je podezření, že Teherán za energetickým programem ukrývá program zbrojní. Právě obohacování na vyšší hodnoty toto podezření vyvolávalo. K výrobě bomby je potřebný uran obohacený na nejméně 90 procent. Původně se odhadovalo, že Írán je schopen získat jeho potřebné množství do letošního léta.

Díky dohodě už vstoupili inspektoři MAAE do Aráku

Experti MAAE už začátkem prosince zkontrolovali reaktor v Aráku. Šlo o první inspekci tohoto jaderného zařízení, kterou íránské úřady zahraničním odborníkům umožnily. I tento krok byl součástí realizace předběžné dohody.

Zdejší jaderné zařízení bylo zahraničním expertům nepřístupné téměř dva roky. Nachází se v něm továrna na výrobu těžké vody i těžkovodní jaderný reaktor, který chce Írán uvést do provozu koncem tohoto roku. Právě tento reaktor vyvolává obavy velmocí, neboť Íránu poskytne možnost získávat plutonium, které lze po zpracování využít k výrobě nukleárních zbraní.

Íránská jaderná elektrárna
Zdroj: ČTK/AP/Ebrahim Norouzi

Mocnosti teď Írán testují, dohoda rozlítila Izraelce

Předběžná dohoda z Ženevy dává mocnostem prostor Írán šest měsíců testovat. Pokud země poruší podmínky, mocnosti přísnější sankce znovu zavedou.

Zatímco mocnosti v čele s americkým prezidentem Barackem Obamou i jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem hovořily v souvislosti s dohodou o „průlomu“, ani trochu nadšeně se netvářil židovský stát. Izraelská vláda označila dohodu za „špatnou“ a ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic prohlásil, že je založena na „klamu“. Jde prý o „největší diplomatické vítězství Íránu za poslední roky“.

HLAVNÍ BODY DOHODY

ZÁVAZKY ÍRÁNU:

- zastavit obohacování uranu nad hranici pěti procent a demontovat technické zařízení potřebné k takovému obohacování;

- neutralizovat své zásoby uranu obohaceného na 20 procent, snížit je pod hranici pěti procent nebo přeměnit do podoby nevhodné pro obohacování;

- zastavit proces obohacování uranu, neinstalovat nové centrifugy pro obohacování;

- nezprovoznit zhruba polovinu již instalovaných centrifug v jaderném zařízení v Natanzu a tři čtvrtiny centrifug instalovaných v podzemním jaderném středisku Fordo;

- omezit výrobu centrifug, které mají nahradit poškozená zařízení, a nebudovat nové kapacity pro obohacování uranu;

- zastavit hromadění zásob uranu obohaceného na 3,5 procenta tak, aby se během příštích šesti měsíců jeho množství nezvýšilo;

- zastavit spouštění jaderného reaktoru v Aráku, nezavážet do něj palivo a zastavit jeho testování;

- umožnit přístup inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do Natanzu a Fordo na denní bázi a poskytnout jim záznamy bezpečnostních kamer a přístup do provozů pro kompletaci centrifug;

- umožnit přístup inspektorů MAAE do uranových dolů a závodů na zpracování uranu;

- poskytnout MAAE dokumentaci reaktoru v Aráku a umožnit častější návštěvu inspektorů v tomto zařízení.

ZÁVAZKY ŠESTI MOCNOSTÍ:

- nezavádět během šesti měsíců nové sankce ve vazbě na íránský jaderný program, pokud Írán dodrží své dojednané závazky;

- zrušit určité sankce v oblasti zlata a cenných kovů, íránského automobilového průmyslu a petrochemického exportu, čímž Írán získá příjem zhruba 1,5 miliardy dolarů;

- umožnit bezpečnostní opravy a inspekce v Íránu pro vybrané íránské letecké společnosti;

- zachovat nákupy íránské ropy na jejich nynější, významně omezené úrovni, která je asi o 60 procent nižší ve srovnání se stavem před dvěma lety. Částka 4,2 miliardy dolarů z těchto obchodů smí být postupně využita, splní-li Írán své závazky;

- umožnit, aby 400 milionů dolarů z vládního vzdělávacího programu bylo vyvedeno ze zablokovaných íránských účtů do jmenovitých vzdělávacích institucí ve třetích zemích, aby tam byly uhrazeny náklady na vzdělávání íránských studentů;

- usnadnit finanční transakce v humanitární a zdravotnické oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 4 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 24 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 35 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...