V Soči začala paralympiáda. Ceremoniálu se zúčastnil jediný Ukrajinec

Praha – Vyhrocená situace na Krymu se dotýká i paralympiády v Soči, která byla slavnostně zahájena dnes večer. Někteří ukrajinští sportovci původně zvažovali neúčast na Hrách, nakonec je ale bojkotovat nebudou. Požadují ale od ruského prezidenta, aby zaručil mír po dobu konání Her. Účast ale odřeklo již několik politických reprezentací v čele se Spojenými státy a Velkou Británií. Ani za Českou republiku nikdo z oficiálních míst do Soči nedorazí – důvodem je prý časová vytíženost. Samotní čeští sportovci ale na paralympiádě chybět nebudou.

Vedení ukrajinského týmu nakonec oznámilo, že handicapovaní sportovci se soutěží zúčastní. „Chceme startovat - za mír na Ukrajině, v Evropě i celém světě,“ prohlásil Valerij Šuškevič, předseda ukrajinského paralympijského výboru. Vyzval zároveň ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zaručil sportovcům mír po dobu Her. Šuškevič řekl, že pokud by ruští vojáci během paralympiády napadli Ukrajinu, jejich tým by z Her odstoupil. „A nevím, do jaké míry se sportovci mohou teď soustředit na své výkony,“ dodal. 

Na protest proti postupu Ruska na Krymu se slavnostního zahájení paralympijských her zúčastnil pouze jediný ukrajinský zástupce – vlajkonoš Mychajlo Tkačenko. Ukrajina přitom poslala do Soči 74členou výpravu. Tkačenka uvítali diváci na stadionu ohromným potleskem.

Ceremoniál se před zraky předsedy MOV Thomase Bacha a šéfa mezinárodního paralympijského výboru (IPC) Philipa Cravena jinak obešel bez protestů. Pouze členové dvou týmů (Řecka a Číny) ale mávali vedle svých i ruskými vlaječkami. Otevírací formuli paralympiády pronesl stejně jako před měsícem při ZOH ruský prezident Vladimir Putin.

Tím, že do Soči nevyšle své sportovce, pohrozilo i Německo. Tamní paralympijský výbor by prý zrušil účast na Hrách v Soči, pokud by spolkové ministerstvo zahraničí vydalo varování pro cestu do dějiště paralympiády. Nicméně kvůli ekonomickým a zejména energetickým vazbám němečtí zástupci na paralympiádě budou, ač se „smíšenými pocity“. „Nemůžu ignorovat politickou situaci, ale stejně tak mám největší respekt pro handicapované sportovce a sportovkyně,“ podotkl náměstek ministerstva vnitra Ole Schroeder.

Prezident USA Barack Obama prohlásil, že paralympiády se sice zúčastní američtí sportovci, ale nikdo z Bílého domu. Bojkotovat paralympijské hry bude i politická reprezentace Velké Británie, která stejně jako další západní státy obviňuje Moskvu z porušování mezinárodního práva a narušení územní celistvosti Ukrajiny. „Kvůli vážné situaci na Ukrajině si (ministr zahraničí) William Hague a já myslíme, že by bylo nevhodné pro britské ministry, aby se zúčastnili paralympiády v Soči,“ uvedl britský premiér David Cameron na Twitteru. Cestu do Soči odřekl i britský princ Edward, syn královny Alžběty II., který byl před dvěma lety patronem londýnské paralympiády.

Čeští sportovci se k bojkotu nepřipojí

Také zástupci České republiky budou na letošní paralympiádě chybět. „Zástupci ministerstva školství měli na zahájení odjet, ale neodjeli,“ uvedla tisková mluvčí Českého paralympijského výboru Tereza Jelínková. Oficiální důvodem je časová zaneprázdněnost.

Česká paralympijská reprezentace se ale k případnému bojkotu Her nepřipojí. „Situaci monitorujeme, ale nedošlo to tak daleko, že by někdo akci chtěl opustit nebo bojkotovat. Ve vesnici potkáváme i ukrajinské sportovce a ani oni se zatím nechystají k bojkotu. Naši sportovci se soustředí pouze na svoje sportovní výkony,“ uvedl vedoucí české paralympijské výpravy Roman Suda. „Naše výprava se zabývá sportem, ne politikou,“ doplnila mluvčí Tereza Jelínková a odvolala se na regule Mezinárodního paralympijského výboru, podle kterých se mají sportovci zdržet politických vyjádření.

Zatímco před měsícem byla hlavním tématem lidská práva a homofobní zákon v Rusku, teď je terčem kritiky vojenská intervence na Ukrajinu, respektive na Krym, vzdálený jen necelých pět set kilometrů od Soči. V Soči by mělo o medaile usilovat do 16. března na 1 600 handicapovaných sportovců. Český tým čítá osmnáct sportovců, z toho čtrnáct sledgehokejistů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři se stal terčem útoku

Ceny ropy ve čtvrtek pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si krátce po 08:00 SEČ připisovala zhruba 6,5 procenta a dostala se nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 8 mminutami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 2 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Ochránce společnosti“ Orbán potřebuje hlasy rodin a seniorů

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.
před 3 hhodinami

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly tamní úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý. Ukrajinské letectvo ráno na síti telegram oznámilo, že v noci zaútočilo Rusko 133 drony, z nichž více než sto obrana zlikvidovala.
před 6 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 11 hhodinami
Načítání...