Kyjev nařídil stažení ukrajinských vojáků z Krymu

Kyjev/Sevastopol – Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny nařídila ministerstvu obrany stáhnout ukrajinské vojáky z Krymu. Oznámil to úřadují prezident Oleksandr Turčynov. Podle něj se mají evakuovat i rodiny vojáků, které jsou vystavené reálnému ohrožení života a zdraví. Rusko dnes nad ránem získalo pod svou kontrolu poslední vojenskou pozici na Krymu – základnu Feodosiji. Ukrajinskou krizi budou řešit i lídři států G7 na okraji summitu o jaderné bezpečnosti v Haagu.

„Vláda dostala nařízeno postarat se o rozmístění rodin vojáků, jakož i všech lidí, kteří jsou dnes nuceni opustit své domovy kvůli nátlaku ruských okupačních vojsk,“ řekl Turčynov podle agentury Unian.

Turčynov před poslanci hovořil o „změně dislokace“ ukrajinských sil na okupovaném poloostrově, nicméně úřadující ministr obrany Ihor Teňuch podle ruských médií už vydal rozkaz o stažení všech ukrajinských jednotek z Krymu na kontinentální Ukrajinu.

Ukrajinci by se zpět do vnitrozemí měli dostat koridorem, který by měl být pod kontrolou ruských vojáků. Dosud se neví, kolik z původních 18 tisíc příslušníků ukrajinské armády se vrátí. Ruské úřady tvrdí, že se většina z nich přidala na ruskou stranu, tyto zprávy ale nejsou ověřené.

Komentátor a publicista Jefim Fištejn zdůraznil, že z Krymu neodcházejí jenom samotní vojáci, ale i jejich rodiny, které zde s nimi v okolí vojenských základen žily. „Z Krymu odchází velmi početná menšina – ukrajinská a krymskotatarská – která dohromady čítá 42 procent obyvatel,“ uvedl Fištejn ve Studiu ČT24 s tím, že se neruské menšiny dostaly do „nemožné existenční situace“. „Jsou nuceni požádat o ruské občanství, jinak by museli ve své vlastní zemi požádat o cizinecký pobyt,“ dodal. 

Unesli Rusové velitele základny Belbek?

Ukrajinský velitel letecké základny v Belbeku Jurij Mamčur je nezvěstný. Po sobotním dramatickém obsazení základny ho ruští vojáci zadrželi a od té doby ho nikdo neviděl. Mamčur nebere telefon, neozval se ani své rodině. Naposledy ho zahlédli, když v sobotu večer opouštěl v doprovodu ruských vojáků Belbek. Na otázku, zda se vrátí, odpověděl jen: „Nevím. Uvidíme…“ Od té doby o něm nejsou žádné zprávy. Ukrajinští politikové dokonce žádají kvůli jeho osvobození mezinárodní pomoc.

Pro mnoho Ukrajinců se stal velitel čelící ruské přesile hrdinou, sociální sítě plní vzkazy a obrázky na jeho podporu.

Ukrajinští vojáci a jejich rodiny se na Krymu stávají v posledních dnech terčem šikany a výhružek – a nejen ze strany příslušníků samoobrany, ale i místních Rusů. A pomoci se Ukrajinci nedovolají. Nová vláda je prý nechala v nejtěžších chvílích napospas. Během obléhání základny Belbek čekali vojáci na instrukce z Kyjeva. Při jediném telefonátu z ministerstva obrany se místo rozkazů dočkali rady, ať jednají podle vlastního úsudku. „Vláda v Kyjevě nás opustila. Všichni ti noví ministři říkali spoustu velkých frází, ale v tom nejhorším nebezpečí nás opustili,“ říká žena Jurije Mamčura Larisa.

Poslední ukrajinská základna v ruských rukou

Rozkaz ke stažení následoval poté, co ruská vojska dnes ráno ovládla jedno z posledních vojenských zařízení Ukrajiny na anektovaném poloostrově, základnu námořní pěchoty ve Feodosiji na východním pobřeží Krymu. Ruští útočníci ukrajinské vojáky odzbrojili a poté budovu zcela ovládli. Ruské síly už dříve obsadily část feodosijské základny, která je obléhána od počátku března. Ukrajinští vojáci dosud drželi pod kontrolou muniční sklad, kasárna a další budovy na základně.

Ilustrační foto
Zdroj: Krasilnikov Stanislav/ČTK/ITAR-TASS

Nadále vzdorují hlavně námořníci - třeba tři lodě v Donuzlavském zálivu. „Nevidíme důvod, proč nechávat naše lodě a zbraně tady. Jsme za ně odpovědní. Je to ale otázka pro politiky a my se budeme řídit rozkazy velení,“ konstatoval Olexander Lantuch, kapitán ukrajinského námořnictva.

Moskva o víkendu pokračovala v upevňování vojenské moci na Krymu, který v úterý oficiálně připojila k Ruské federaci. Proruské síly bez výraznějšího odporu ovládly dvě zbývající velké ukrajinské základny či jedinou ukrajinskou ponorku. V neděli vlála ruská vlajka nad 189 ukrajinskými armádními zařízeními.

Ze zběha zástupcem velitele ruské flotily

Ukrajina o víkendu také přišla o kontrolu nad většinou své námořní flotily. Navíc její někdejší velitel Denys Berezovskyj, který na počátku března přeběhl na stranu proruského Krymu, byl dnes jmenován zástupcem velitele ruské černomořské flotily. Do funkce ho během své inspekce na krymském poloostrově povýšil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ten je prvním vysokým vládním představitelem, který na Krym od jeho připojení k Moskvě přicestoval.

Ilustrační foto
Zdroj: Krasilnikov Stanislav/ČTK/ITAR-TASS

Berezovskyj přitom vedl ukrajinské námořnictvo pouze jeden den. Ve svém rezignačním proslovu na počátku března Berezovskyj prohlásil, že se dává do služby obyvatelům Krymu. Kontrolu nad ukrajinským autonomním poloostrovem v té době začali přebírat proruští ozbrojenci a vojáci bez označení na uniformách, podle všeho ruští. Ukrajinské úřady chtějí Berezovského soudit za vlastizradu.

Moskva na Krymu přebírá také úřady. Vedle ukrajinské hřivny tam bude možné platit i rublem. Anektované území se na internetových stránkách Kremlu již stalo součástí oficiální prezidentské mapy Ruské federace. Jako ruský zobrazuje poloostrov ode dneška i portál Jandeks, jenž je označován za ruský Google.

Devět z deseti Rusů schvaluje anexi Krymu

Ukrajina ani západní země anexi Krymu k Ruské federaci neuznávají, zato drtivá většina občanů Ruska připojení schvaluje. V průzkumu ruské agentury VCIOM 93 procent dotázaných ruskou anexi podpořilo, proti se postavila jen čtyři procenta lidí.

Podle 89 procent Rusů je Krym součástí Ruska, pouze sedm procent zastává opačný názor. Většina dotázaných argumentovala tím, že Krym byl „historicky ruským územím“ až do roku 1954, kdy jej sovětský vůdce Nikita Chruščov předal Ukrajině, jakož i tím, že většinu obyvatel poloostrova tvoří Rusové.

Krymská města jsou bez proudu, o záměr Ukrajiny prý nejde

Mezitím některá města Krymu včetně části Simferopolu postihly rozsáhlé výpadky proudu. Ve středu Kyjev pohrozil vládě na Krymu, že pokud budou pokračovat „provokace“ proti ukrajinským vojskům v oblasti, podnikne „odpovídající opatření, včetně kroků technické a technologické povahy“. Zatím to ale vypadá, že právě odstřihnutí od elektřiny mezi tyto avizované kroky nepatří.

Elektrické vedení
Zdroj: ČT24/Vojtěch Rejl

Krymský dodavatel elektrické energie Krymenergo na své webové stránce totiž uvedl, že přistoupit k částečnému přerušení dodávek musel poté, co elektrické vedení spravované ukrajinskou státní společností Ukrenergo zasáhla technická porucha. Jde o vedení z Kachovky v Chersonské oblasti, která sousedí s Krymem na severu, do krymské vesnice Ostrovskoje. Přerušení dodávek bylo nutné k zajištěni oprav, uvedla Krymenergo.

Ukrajina tématem schůzky zemí G7

Situací na Ukrajině se budou v Haagu zabývat politici na jaderném summitu G7. Vojenské velení Severoatlantické aliance přitom upozorňuje na značnou koncentraci ruských vojsk v blízkosti hranic s Ukrajinou, zároveň ale nabádá ke zdrženlivosti. Sledovat situaci na Ukrajině zamíří v nejbližší době pozorovatelská mise OBSE - minimálně půl roku by měla působit ve všech regionech kromě Krymu.

6 minut
Světoví lídři budou v Haagu jednat i o Ukrajině
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 2 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 1 hhodinou

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů byla zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 4 hhodinami
Načítání...