Kyjev nařídil stažení ukrajinských vojáků z Krymu

Kyjev/Sevastopol – Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny nařídila ministerstvu obrany stáhnout ukrajinské vojáky z Krymu. Oznámil to úřadují prezident Oleksandr Turčynov. Podle něj se mají evakuovat i rodiny vojáků, které jsou vystavené reálnému ohrožení života a zdraví. Rusko dnes nad ránem získalo pod svou kontrolu poslední vojenskou pozici na Krymu – základnu Feodosiji. Ukrajinskou krizi budou řešit i lídři států G7 na okraji summitu o jaderné bezpečnosti v Haagu.

„Vláda dostala nařízeno postarat se o rozmístění rodin vojáků, jakož i všech lidí, kteří jsou dnes nuceni opustit své domovy kvůli nátlaku ruských okupačních vojsk,“ řekl Turčynov podle agentury Unian.

Turčynov před poslanci hovořil o „změně dislokace“ ukrajinských sil na okupovaném poloostrově, nicméně úřadující ministr obrany Ihor Teňuch podle ruských médií už vydal rozkaz o stažení všech ukrajinských jednotek z Krymu na kontinentální Ukrajinu.

Ukrajinci by se zpět do vnitrozemí měli dostat koridorem, který by měl být pod kontrolou ruských vojáků. Dosud se neví, kolik z původních 18 tisíc příslušníků ukrajinské armády se vrátí. Ruské úřady tvrdí, že se většina z nich přidala na ruskou stranu, tyto zprávy ale nejsou ověřené.

Komentátor a publicista Jefim Fištejn zdůraznil, že z Krymu neodcházejí jenom samotní vojáci, ale i jejich rodiny, které zde s nimi v okolí vojenských základen žily. „Z Krymu odchází velmi početná menšina – ukrajinská a krymskotatarská – která dohromady čítá 42 procent obyvatel,“ uvedl Fištejn ve Studiu ČT24 s tím, že se neruské menšiny dostaly do „nemožné existenční situace“. „Jsou nuceni požádat o ruské občanství, jinak by museli ve své vlastní zemi požádat o cizinecký pobyt,“ dodal. 

Unesli Rusové velitele základny Belbek?

Ukrajinský velitel letecké základny v Belbeku Jurij Mamčur je nezvěstný. Po sobotním dramatickém obsazení základny ho ruští vojáci zadrželi a od té doby ho nikdo neviděl. Mamčur nebere telefon, neozval se ani své rodině. Naposledy ho zahlédli, když v sobotu večer opouštěl v doprovodu ruských vojáků Belbek. Na otázku, zda se vrátí, odpověděl jen: „Nevím. Uvidíme…“ Od té doby o něm nejsou žádné zprávy. Ukrajinští politikové dokonce žádají kvůli jeho osvobození mezinárodní pomoc.

Pro mnoho Ukrajinců se stal velitel čelící ruské přesile hrdinou, sociální sítě plní vzkazy a obrázky na jeho podporu.

Ukrajinští vojáci a jejich rodiny se na Krymu stávají v posledních dnech terčem šikany a výhružek – a nejen ze strany příslušníků samoobrany, ale i místních Rusů. A pomoci se Ukrajinci nedovolají. Nová vláda je prý nechala v nejtěžších chvílích napospas. Během obléhání základny Belbek čekali vojáci na instrukce z Kyjeva. Při jediném telefonátu z ministerstva obrany se místo rozkazů dočkali rady, ať jednají podle vlastního úsudku. „Vláda v Kyjevě nás opustila. Všichni ti noví ministři říkali spoustu velkých frází, ale v tom nejhorším nebezpečí nás opustili,“ říká žena Jurije Mamčura Larisa.

Poslední ukrajinská základna v ruských rukou

Rozkaz ke stažení následoval poté, co ruská vojska dnes ráno ovládla jedno z posledních vojenských zařízení Ukrajiny na anektovaném poloostrově, základnu námořní pěchoty ve Feodosiji na východním pobřeží Krymu. Ruští útočníci ukrajinské vojáky odzbrojili a poté budovu zcela ovládli. Ruské síly už dříve obsadily část feodosijské základny, která je obléhána od počátku března. Ukrajinští vojáci dosud drželi pod kontrolou muniční sklad, kasárna a další budovy na základně.

Ilustrační foto
Zdroj: Krasilnikov Stanislav/ČTK/ITAR-TASS

Nadále vzdorují hlavně námořníci - třeba tři lodě v Donuzlavském zálivu. „Nevidíme důvod, proč nechávat naše lodě a zbraně tady. Jsme za ně odpovědní. Je to ale otázka pro politiky a my se budeme řídit rozkazy velení,“ konstatoval Olexander Lantuch, kapitán ukrajinského námořnictva.

Moskva o víkendu pokračovala v upevňování vojenské moci na Krymu, který v úterý oficiálně připojila k Ruské federaci. Proruské síly bez výraznějšího odporu ovládly dvě zbývající velké ukrajinské základny či jedinou ukrajinskou ponorku. V neděli vlála ruská vlajka nad 189 ukrajinskými armádními zařízeními.

Ze zběha zástupcem velitele ruské flotily

Ukrajina o víkendu také přišla o kontrolu nad většinou své námořní flotily. Navíc její někdejší velitel Denys Berezovskyj, který na počátku března přeběhl na stranu proruského Krymu, byl dnes jmenován zástupcem velitele ruské černomořské flotily. Do funkce ho během své inspekce na krymském poloostrově povýšil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ten je prvním vysokým vládním představitelem, který na Krym od jeho připojení k Moskvě přicestoval.

Ilustrační foto
Zdroj: Krasilnikov Stanislav/ČTK/ITAR-TASS

Berezovskyj přitom vedl ukrajinské námořnictvo pouze jeden den. Ve svém rezignačním proslovu na počátku března Berezovskyj prohlásil, že se dává do služby obyvatelům Krymu. Kontrolu nad ukrajinským autonomním poloostrovem v té době začali přebírat proruští ozbrojenci a vojáci bez označení na uniformách, podle všeho ruští. Ukrajinské úřady chtějí Berezovského soudit za vlastizradu.

Moskva na Krymu přebírá také úřady. Vedle ukrajinské hřivny tam bude možné platit i rublem. Anektované území se na internetových stránkách Kremlu již stalo součástí oficiální prezidentské mapy Ruské federace. Jako ruský zobrazuje poloostrov ode dneška i portál Jandeks, jenž je označován za ruský Google.

Devět z deseti Rusů schvaluje anexi Krymu

Ukrajina ani západní země anexi Krymu k Ruské federaci neuznávají, zato drtivá většina občanů Ruska připojení schvaluje. V průzkumu ruské agentury VCIOM 93 procent dotázaných ruskou anexi podpořilo, proti se postavila jen čtyři procenta lidí.

Podle 89 procent Rusů je Krym součástí Ruska, pouze sedm procent zastává opačný názor. Většina dotázaných argumentovala tím, že Krym byl „historicky ruským územím“ až do roku 1954, kdy jej sovětský vůdce Nikita Chruščov předal Ukrajině, jakož i tím, že většinu obyvatel poloostrova tvoří Rusové.

Krymská města jsou bez proudu, o záměr Ukrajiny prý nejde

Mezitím některá města Krymu včetně části Simferopolu postihly rozsáhlé výpadky proudu. Ve středu Kyjev pohrozil vládě na Krymu, že pokud budou pokračovat „provokace“ proti ukrajinským vojskům v oblasti, podnikne „odpovídající opatření, včetně kroků technické a technologické povahy“. Zatím to ale vypadá, že právě odstřihnutí od elektřiny mezi tyto avizované kroky nepatří.

Elektrické vedení
Zdroj: ČT24/Vojtěch Rejl

Krymský dodavatel elektrické energie Krymenergo na své webové stránce totiž uvedl, že přistoupit k částečnému přerušení dodávek musel poté, co elektrické vedení spravované ukrajinskou státní společností Ukrenergo zasáhla technická porucha. Jde o vedení z Kachovky v Chersonské oblasti, která sousedí s Krymem na severu, do krymské vesnice Ostrovskoje. Přerušení dodávek bylo nutné k zajištěni oprav, uvedla Krymenergo.

Ukrajina tématem schůzky zemí G7

Situací na Ukrajině se budou v Haagu zabývat politici na jaderném summitu G7. Vojenské velení Severoatlantické aliance přitom upozorňuje na značnou koncentraci ruských vojsk v blízkosti hranic s Ukrajinou, zároveň ale nabádá ke zdrženlivosti. Sledovat situaci na Ukrajině zamíří v nejbližší době pozorovatelská mise OBSE - minimálně půl roku by měla působit ve všech regionech kromě Krymu.

6 minut
Světoví lídři budou v Haagu jednat i o Ukrajině
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael propustí vězně, až dostane záruky o předání dalších rukojmí

Izrael propustí palestinské vězně, kteří se měli dostat na svobodu v sobotu, až dostane záruky, že teroristické hnutí Hamás předá další rukojmí, uvedla podle agentur kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V rámci dohody o příměří měl Jeruzalém po sobotním předání šesti unesených propustit na šest stovek vězňů, což se nestalo.
před 1 hhodinou

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku, podle ministra vnitra Bruna Retailleaua však roli sehrálo zřejmě i špatné duševní zdraví útočníka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.
před 9 hhodinami

V Německu demonstrovaly desetitisíce lidí proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
před 9 hhodinami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 11 hhodinami

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 11 hhodinami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...