Moskva - Ruskojazyční obyvatelé zemí bývalého Sovětského svazu mohou získat ruské občanství ve zjednodušeném řízení. Prezident Vladimir Putin podepsal příslušnou novelu zákona, kterou ruská vláda navrhla počátkem března. Tehdy Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym. Napětí panuje také na východě Ukrajiny, kde ruskojazyční obyvatelé neuznávají prozápadní vládu v Kyjevě. Putin také podepsal dekret o rehabilitaci krymských Tatarů a dalších příslušníků krymských etnických menšin, kteří během vlády sovětského diktátora Josifa Stalina čelili útlaku.
Putin otevírá svou náruč ruskojazyčným lidem z bývalého SSSR
Nová právní úprava zjednoduší získat ruského občanství lidem s občanstvím jiného státu, případně i bez státní příslušnosti, kteří jsou uznáni jako ruskojazyční. Nový postup při vyřizování žádosti se má vztahovat na ty, kteří sami či jejich přímí příbuzní dříve žili na území Ruské federace nebo bývalého Sovětského svazu.
Zákon, který parlament schválil v dubnu, tak umožní snadněji získat ruské občanství příslušníkům silných ruských menšin v bývalých sovětských republikách. Využít by ho mohli například ruskojazyční obyvatelé Lotyšska nebo Estonska, Kazachstánu či středoasijských států. Zásadně by mohl nový zákon ovlivnit situaci na Ukrajině, kde se k ruskému etniku hlásí asi 17 procent ze 45 milionů obyvatel. Moskva si v uplynulých týdnech opakovaně vyhradila právo na Ukrajině vojensky zasáhnout, aby ochránila krajany a ruskojazyčné obyvatele.
Just: Zákon se týká i obyvatel bývalého ruského impéria (zdroj: ČT24)
Putin rehabilitoval Tatary
„Podepsal jsem dekret, který rehabilituje populaci krymských Tatarů, populace Arménů, Němců a Řeků - tedy všech, kteří za Stalinových represí trpěli,“ citoval Reuters z Putinova prohlášení.
Na dvoumilionovém Krymu, který Rusko v březnu anektovalo, žije asi 300 tisíc krymských Tatarů. Příslušníci tohoto etnika kvůli přičlenění autonomního poloostrova k Rusku s ohledem na historické zkušenosti vyjadřují obavy o svou budoucnost. Ještě během druhé světové války je sovětský vůdce Stalin nechal kvůli obviněním z kolaborace deportovat především do středoasijských sovětských republik. Legálně se mohli vrátit na Krym až po několika desetiletích. Moskva opakovaně prohlásila, že práva krymských Tatarů zůstanou zachována.