Snaha vymýtit plevel ve stepních městečkách je doslova jako boj s větrnými mlýny. Stepní běžce totiž po krajině žene právě silný vítr, díky němuž rostliny, které se po uzrání odlomily z kořenů, trousí svá semena na obrovskou vzdálenost.
Rostliny přitom pro místní představují také bezpečnostní riziko, často krajinou šíří požáry. Spálit je proto nelze, lidé jsou zoufalí a netuší, jak se nebezpečných křovin zbavit. „Můžete je jen vyhodit na ulici, ale to je problém. Vítr je zažene k sousedům a pak k dalším a dalším, myslím, že obíhají celým městem,“ posteskla si další z obyvatelek Kingmanu Debora Forneyová.
Stepní běžci je označení pro stepní rostliny, které využívají specifickým způsobem větru k rozšiřování svých semen. Po uzrání semen celá rostlina obvykle uschne a utrhne se, načež je větrem odnášena daleko od svého původního místa a cestou z ní padají semena. Mívají obvykle silně větvenou lodyhu, celé rostliny pak často získávají kulovitý tvar. Z v České republice rostoucích rostlin patří ke stepním běžcům například katrán tatarský (Crambe tataria), máčka ladní (Eryngium campestre), šater latnatý (Gypsophila paniculata) a další, jako je růže z Jericha (Anastatica hierochuntica).