Norská vláda ignoruje návštěvu dalajlamy - aby si udobřila Čínu

Oslo – Vlnu kritiky vyvolalo v Norsku rozhodnutí tamní vlády ignorovat nynější třídenní návštěvu dalajlamy v Oslu, aby nepopudila Čínu. Tibetský duchovní vůdce přijel do Norska dnes, na rozdíl od jeho předchozích pobytů se s ním ale tentokrát žádný vládní představitel nesetká. Norsko přitom bývá považováno za zářný příklad prosazování lidských práv ve světě a kritici vládního rozhodnutí poukazují na to, že země bohatá na ropu si může dovolit se Číně postavit.

Norská konzervativní vláda, která převzala moc loni, si stanovila za jednu z priorit zlepšení vztahů s Čínou. Ty klesly na bod mrazu poté, co Nobelovu cenu za mír dostal v roce 2010 vězněný čínský disident Liou Siao-po. „Téměř čtyři roky nebyly mezi Norskem a Čínou žádné kontakty na politické úrovni,“ oznámilo norské ministerstvo zahraničí. „Vláda na základě pečlivého zvážení rozhodla, že se během nadcházející návštěvy dalajlamy neuskuteční žádné setkání s úřady.“

Po udělení Nobelovy ceny Liouovi Peking přerušil rozhovory s Norskem o uzavření dohody o volném obchodu a zavedl restrikce na dovoz norských lososů. V roce 2012 navíc vynechal Norsko na seznamu evropských zemí, jimž nabídl bezvízové cesty do Číny. Setkání vysokých norských činitelů s dalajlamou by nyní nepochybně špatné vztahy ještě víc zhoršilo.

Podobný odstup od dalajlamy se rozhodli zaujmout i nástupci Václava Havla v čele českého státu Václav Klaus a Miloš Zeman, ale také bývalý premiér Petr Nečas. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si při nedávné návštěvě Číny vysloužil kritiku opozice a obhájců lidských práv za podpis společného česko-čínského prohlášení, podle něhož Česko nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoli podobě. 

Dalajlama usiluje o autonomii v rámci Číny a při prosazování tohoto cíle hájí nenásilnou cestu. To byl také hlavní důvod, proč dostal v roce 1989 Nobelovu ceny za mír. Peking však tohoto muže považuje za protičínského separatistu a na jeho setkání se západními představiteli vždy reaguje popuzeně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Ve středu to veřejnoprávní stanici NRK bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Agentura Reuters uvedla, že premiér neupřesnil, z jakého zdroje informaci získal, rovněž neuvedl, do jaké vzdálenosti k letounu Zelenského se dron dostal. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 8 mminutami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují.
před 11 mminutami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
13:57Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 1 hhodinou

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 2 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
12:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 3 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.