Oslo – Vlnu kritiky vyvolalo v Norsku rozhodnutí tamní vlády ignorovat nynější třídenní návštěvu dalajlamy v Oslu, aby nepopudila Čínu. Tibetský duchovní vůdce přijel do Norska dnes, na rozdíl od jeho předchozích pobytů se s ním ale tentokrát žádný vládní představitel nesetká. Norsko přitom bývá považováno za zářný příklad prosazování lidských práv ve světě a kritici vládního rozhodnutí poukazují na to, že země bohatá na ropu si může dovolit se Číně postavit.
Norská vláda ignoruje návštěvu dalajlamy - aby si udobřila Čínu
Norská konzervativní vláda, která převzala moc loni, si stanovila za jednu z priorit zlepšení vztahů s Čínou. Ty klesly na bod mrazu poté, co Nobelovu cenu za mír dostal v roce 2010 vězněný čínský disident Liou Siao-po. „Téměř čtyři roky nebyly mezi Norskem a Čínou žádné kontakty na politické úrovni,“ oznámilo norské ministerstvo zahraničí. „Vláda na základě pečlivého zvážení rozhodla, že se během nadcházející návštěvy dalajlamy neuskuteční žádné setkání s úřady.“
Po udělení Nobelovy ceny Liouovi Peking přerušil rozhovory s Norskem o uzavření dohody o volném obchodu a zavedl restrikce na dovoz norských lososů. V roce 2012 navíc vynechal Norsko na seznamu evropských zemí, jimž nabídl bezvízové cesty do Číny. Setkání vysokých norských činitelů s dalajlamou by nyní nepochybně špatné vztahy ještě víc zhoršilo.
Podobný odstup od dalajlamy se rozhodli zaujmout i nástupci Václava Havla v čele českého státu Václav Klaus a Miloš Zeman, ale také bývalý premiér Petr Nečas. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si při nedávné návštěvě Číny vysloužil kritiku opozice a obhájců lidských práv za podpis společného česko-čínského prohlášení, podle něhož Česko nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoli podobě.
Dalajlama usiluje o autonomii v rámci Číny a při prosazování tohoto cíle hájí nenásilnou cestu. To byl také hlavní důvod, proč dostal v roce 1989 Nobelovu ceny za mír. Peking však tohoto muže považuje za protičínského separatistu a na jeho setkání se západními představiteli vždy reaguje popuzeně.