Bern - Soukromé nadaci Muzea výtvarného umění v Bernu odkázal své obrazy německý sběratel moderního umění Cornelius Gurlitt, který zemřel v úterý v Mnichově ve věku 81 let - necelý měsíc poté, co státní zastupitelství v Augsburgu rozhodlo o navrácení jeho sporné sbírky. Tu úřady objevily v Gurlittově mnichovském bytě v roce 2011 a posléze ji v únoru 2012 zabavily kvůli podezření, že část děl nacisté vzali židovským vlastníkům.
Gurlittova závěť: Stovky jeho obrazů připadnou muzeu v Bernu
Ředitel muzea Matthias Frehner uvedl, že muzeum v Bernu je v závěti uvedeno jako ničím neomezený univerzální dědic sbírky. Ta zpráva podle něj přitom přišla jako „blesk z čistého nebe“, protože muzeum nikdy nemělo s Gurlittem nic společného. Gurlittův mluvčí Stephan Holzinger se k obsahu závěti zatím nevyjádřil. Nicméně připomněl, že ji Gurlitt sepsal jen několik týdnů před smrtí.
Cornelius Gurlitt byl synem obchodníka s uměním Hildebranda Gurlitta, jenž pracoval pro nacistický režim. Jeho sbírka zahrnovala malby, kresby a grafiky od Canaletta, Eugena Delacroixe, Henriho Matisse, Marka Chagalla a dalších slavných umělců. Celková hodnota děl se odhaduje na miliardu eur (asi 27,5 miliardy korun). Kromě objevu v Mnichově se letos našlo dalších 238 uměleckých děl v Gurlittově nemovitosti v Salcburku. Jsou mezi nimi mimo jiné obrazy a sochy Clauda Moneta, Pabla Picassa, Augusta Rodina či Edouarda Maneta.
Zatím není jasné, zda se Gurlttův odkaz týká jen sbírky nalezené v mnichovském bytě, nebo i děl ze Salcburku.
Policie u domu Cornelia Gurlitta