Povodeň způsobila v Bosně škody jako válka v 90. letech

Bělehrad/Sarajevo - Situace v Srbsku, Bosně a Hercegovině, které v posledních dnech postihly rozsáhlé záplavy, se mírně zlepšila. Hladiny většiny řek už kulminovaly, někde dokonce klesají. Nebezpečí ještě hrozí na řece Sávě, která způsobila povodně i v Chorvatsku a která by mohla dosáhnout vrcholu dnes večer. Úřady ale teprve teď začínají zjišťovat rozsah katastrofy a počítají škody a mrtvé, kterých je už nejméně 44. Bosna přirovnala škody k následům války v 90. letech.

Svého vrcholu ještě nedosáhly hladiny v srbském hlavním městě Bělehrad a na západě země, kde jsou tisíce příslušníků záchranných složek stále v pohotovosti. Velké nebezpečí podle úřadů představuje riziko sesuvů půdy, a to hlavně v kopcovité Bosně a Hercegovině. Výstrahy před povodněmi stále platí na severu Bosny.

Bezprostřední nebezpečí už nehrozí v srbských městech Šabac, Mitrovica a Kostolac, kde ještě v sobotu s obavami sledovali stoupající hladiny Sávy a Dunaje. Také částečně zaplavená elektrárna v Obrenovaci u Bělehradu podle všeho neutrpěla vážnější škody. Řada lidí však stále v zaplavených městech a obcích čeká na pomoc - celkem bylo v Srbsku evakuováno na 20 000 lidí.

Doboj zasáhla přívalová vlna vysoká až čtyři metry

Podle informací médií zahynulo v obou zemích v důsledku záplav nejméně 44 lidí. Srbský premiér Aleksandar Vučić oznámil, že v jeho zemi je 16 mrtvých. Bosna hlásí nejméně 27 obětí a jednoho mrtvého našli dnes v Chorvatsku. Výši hmotných škod chtějí v Srbsku a Bosně spočítat do středy: Už nyní se odhaduje, že jen na srbské straně povodně způsobily škody za více než miliardu eur (více než 27 miliard Kč).

„Je to pro nás šok. Nemyslím si, že to zvládneme sami, počítáme s pomocí od ostatních,“ uvedl předseda Předsednictva Bosny a Hercegoviny Bakir Izetbegović. Tu už vedle řady evropských států nabídlo i Rusko. Česká vláda vyhradila pět milionů korun, které poputují na opravu infrastruktury a protipovodňová opatření.

Bosenský Doboj zasáhla až čtyřmetrová přívalová vlna
Zdroj: ISIFA/Sipa Press/Fedja Krvavac

Katastrofický obraz skýtá například bosenské město Doboj, kde obyvatele zaskočila přívalová vlna vysoká tři až čtyři metry a město zcela zaplavila. Podle úřadů tam záchranáři objevili zatím 20 těl a s prohledáváním domů ještě zdaleka nejsou hotovi. „Nejvyšší prioritou je teď najít mrtvé. Bude jich mnoho,“ řekl tamní starosta Obren Petrović. 

Kolem Bělehradu rostou protipovodňové zábrany
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Na Balkáně pomáhají záchranné týmy z řady evropských zemí včetně České republiky. Devítičlenná jednotka Hasičského záchranného sboru ČR se zapojila do akce v okolí Bělehradu, v sobotu například odčerpávala vodu z elektrárny v Lazareveci. „Voda se podařila odčerpat poměrně brzy, proto se mohli přesunout do další elektrárny,“ upřesnila mluvčí sboru Nicole Zaoralová s tím, že záchranné práce jsou dobře organizovány.

Češi mohou obětem povodní přispět prostřednictvím veřejných sbírek, které vyhlásily humanitární organizace ADRA a Člověk v tísni.

Za těch posledních 15 let máme mnoho zkušeností ze šesti povodní, které byly v České republice. Víme, že informace, jak postupovat čištění, rozhodování o statice, jsou velice důležité,„ řekl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. “Pro sebe vidíme prostor v těch prvních dnech a týdnech, a pokud se nám podaří shromáždit dost prostředků, vybereme ty nejvíce zasažené rodiny, pro které je důležitá dlouhodobá následná pomoc," dodal.

Rozvodněná Visla v Krakově
Zdroj: Jacek Bednarczyk/ČTK/PAP

Řeky v Polsku a Rakousku se vrací zpátky do koryt

Se záplavami se v minulých dnech potýkalo i Rakousko, Slovensko a Polsko, hladiny řek ale v těchto zemích až na výjimky klesají. Například na Slovensku platí třetí povodňový stupeň už jen na řece Hornád u Košic, prvního povodňového stupně dosahuje na východě Slovenska ještě řeka Bodva.

Do svých koryt se vrátily i toky v Dolních Rakousích, které se po intenzivních deštích vylily z břehů v pátek. Úřady odvolaly i pohotovost v nejpostiženější oblasti v okolí Lilienfeldu, kde už probíhají pouze úklidové práce. V Polsku ještě hrozí rozvodněná Visla, jejíž hladina může na jihovýchodě země dosáhnout 7,5 až 8 metrů, situace by ale podle hydrometeorologů neměla být tak kritická jako při povodních v roce 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou.
06:21Aktualizovánopřed 5 mminutami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad.
před 8 mminutami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 26 mminutami

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 56 mminutami

Francie učinila první krok k povolení asistovaného úmrtí

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.
před 1 hhodinou

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 3 hhodinami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 4 hhodinami

Jedna z nejnebezpečnějších hranic světa je „načrtnutá krví“

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.
před 4 hhodinami
Načítání...