Newport (Británie) – Chce-li Miloš Zeman důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny, nechť si je vyžádá od české zpravodajské služby – pokud taková vůbec existuje. Před začátkem podvečerní schůzky aliančních lídrů s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem na summitu NATO ve velšském Newportu to českému prezidentovi poradil švédský ministr zahraničí Carl Bildt.
Na začátku jednání Komise NATO-Ukrajina generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen jménem Severoatlantické aliance opět vyzval Ruskou federaci, aby zastavila přesuny bojovníků, techniky a financí na Ukrajinu. Nezávislá a stabilní Ukrajina je podle Rasmussena klíčem k euroatlantické bezpečnosti. NATO podporuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost, zdůraznil.
Miloš Zeman před začátkem podvečerní schůzky aliančních lídrů s Porošenkem poznamenal, že Praha bude žádat jasné důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny. Bildt namítl, že Rusko už na Ukrajině zcela zjevně intervenovalo dvakrát: nejprve při obsazení Krymu a nyní ve východních částech země. „Prezident Zeman by se měl zeptat svých lidí. Nevím, jestli existuje nějaká česká zpravodajská služba. Existuje? Pak by se mohl zeptat jich,“ navrhl Bildt českému prezidentovi před novináři.
NATO ruské zapojení do bojů v oblasti považuje za prokázané. V minulosti hovořili její představitelé o přibližně tisícovce ruských vojáků na východě Ukrajiny, dnes nejmenovaný alianční činitel řekl agentuře Reuters, že počty jdou do několika tisíců se stovkami kusů techniky.
Na rozdíl od Zemana nemá o ruské přítomnosti na Ukrajině pochybnosti český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Dnes už máme celou řadu indicií, že opakovaně dochází k tomu, že ruské síly překračují hranice, že je tam dodáván materiál a také ozbrojenci,“ řekl. Důležité podle něj je, aby Praha dospěla k jednotnému závěru a podpořila jednotnou pozici Aliance. Zdrženlivý k západnímu tvrdému postupu vůči Moskvě je například také český premiér Bohuslav Sobotka, který má pochybnosti o účinnosti protiruských sankcí.
Česká republika se podle Zaorálka bude podílet na opatřeních, které na summitu NATO případně přijme k posílení bezpečnosti svých východoevropských členů. Další eskalace na Ukrajině by zasáhla prosperitu a bezpečnost České republiky, míní ministr. Zda je hrozbou Rusko, ale jednoznačně neřekl. „Je otázka, zda máme dopředu nesmiřitelně vyjadřovat, kdo je pro nás čím. Protože budeme zároveň mluvit o mírovém plánu,“ poznamenal. Při snaze o mírové řešení podle něj není možné opakovat, že druhá strana není partner. „Je pravda, že to, co se stalo v posledních týdnech, měsících, je hrozivé,“ doplnil Zaorálek.
Aliance by na summitu měla na změněnou bezpečnostní situaci reagovat přijetím plánu, který zahrnuje rozmístění potřebných zásob ve východních členských zemích, změny velitelské struktury, zpravodajství a také zřízení vojenské síly schopné s využitím předem připravených zásob účinně zasáhnout na území členské země NATO v několika málo dnech.
NATO plánuje výraznou pomoc při reformách ukrajinské armády, podle Rasmussena by se měla stát moderní a dobře vybavenou. Pomoci tomu má zřízení celkem čtyř finančních fondů, o nichž by měl právě nynější summit rozhodnout. Přímou vojenskou pomoc Aliance Kyjevu poskytnout nemůže, podobné otázky musí případně Ukrajina řešit s jednotlivými členskými zeměmi. Rasmussen dnes Rusko také vyzval, aby ukončilo svou anexi Krymu, kterou NATO neuznává. „Vyzýváme Rusko, aby přestalo s konfrontací a vydalo se cestou míru,“ řekl generální tajemník Aliance.
ČR podepsala dohodu, která by měla umožnit levnější nákup střel
Nižší ceny při nákupech přesně naváděné letecké munice by měla zajistit dohoda, kterou na okraj summitu podepsali ministři obrany několika států včetně České republiky. České ministerstvo obrany by chtělo společně s partnery z dalších zemí koupit téměř dvě stovky raket vzduch-země, které zatím chybí ve výzbroji stíhaček Jas-39 Gripen.
„Je to typický příklad takzvané chytré obrany, kterou NATO prosazuje,“ řekl český ministr Martin Stropnický k dohodě, pod niž se podepsal společně s partnery z Dánska, Norska, Španělska, Portugalska a Řecka. Poptávku po munici pro bojové letouny společně připraví ale až 16 členů Aliance a plánuje ji vysoutěžit přes alianční logistickou agenturu NSPA.
