Bagdád/Damašek/Washington - Syrští Kurdové i s pomocí náletů spojenců dobyli zpět strategické návrší u města Kobani, o něž se bojuje od září. Radikálové z organizace Islámský stát (IS) tuto lokalitu obsadili před deseti dny. Americké velení oznámilo, že v posledních dvou dnech USA a jejich spojenci podnikli 21 leteckých úderů na pozice islamistů u Kobani, a zpomalili tak jejich postup. O město se ale dále bojuje na mnoha dalších místech. Syrská exilová opozice informovala o třech sebevražedných útocích IS, který ovládá asi polovinu města.
Kurdové dobyli zpět důležité návrší u Kobani, válka ale pokračuje
GALERIE
videogallery_478013
Návrší je důležité kvůli tomu, že zde od začátku bojů sídlilo velitelství kurdských jednotek. Lokalita leží asi kilometr od turecké hranice. Tamní armáda sice rozmístila podél své hranice dělostřelectvo a obrněná vozidla, do bojů proti IS se ale zatím nezapojila. Kobani leží na hranici s Tureckem a boje se začaly blížit až k tureckému pohraničnímu městu Mürşitpinaru, což by mohlo Kobani a lidi prchající z něj odříznout od spojení s Tureckem.
Z Kobani dlouhodobě prchají hlouběji do autonomního Kurdistánu další vlny utečenců. Denně podle zpravodaje ČT přibude tisíc uprchlíků jen ve městě Irbíl. Na území milionového centra Kurdistánu je v současnosti možná až 350 tisíc uprchlíků a situace v tamních táborech je povážlivá.
Zástupce syrských Kurdů sdělil, že kolegům v Sýrii poskytla vojenskou pomoc vláda iráckého autonomního Kurdistánu. Jde ale prý jenom o symbolické množství zbraní, které zatím navíc zůstaly zablokovány někde na severu Sýrie. V zásilce má být především munice do lehkých zbraní. Radikálové mezitím rychle postupují v sousedním Iráku, kde mimo jiné ovládají už 80 procent území provincie Anbár a hrozí, že ji získají celou. Jednou z posledních odolávajících enkláv je město Hadísa – není ovšem jisté, jak dlouho.
Kurdští ozbrojenci v centru Kobani
Ve Washingtonu se dnes bude konat vůbec první schůzka zástupců zemí, které se zapojily do kampaně proti IS. Mezi účastníky bude americký prezident Barack Obama a velitelé armád 22 států. IS obsazuje postupně severní části Sýrie a Iráku. Jde o vyznavače sunnitského islámu, kteří se snaží dobýt strategická místa a vládnout zabranému území.
Francouzský prezident Francois Hollande prohlásil, že je nezbytné, aby Turecko otevřelo svou hranici se Sýrií a umožnilo tak pomoci Kurdům bránícím Kobani. O tom, že Turecko se kvůli bojům o Kobani ocitlo v komplikované situaci, svědčí dnešní zpráva, že se Ankara rozhodla zklidnit turecké Kurdy na jihovýchodě země. Armáda po dvou letech poprvé zaútočila na pozice Strany kurdských pracujících (PKK), protože členové PKK údajně několik dní předtím ostřelovali vojenskou základnu. Ankara PKK považuje za teroristickou skupinu a připojením k bojům v Kobani by se stala spojencem Kurdů.
Islámský stát
Radikální organizace vznikla jako odnož al-Káidy v roce 2013. Jejím centrem se stalo první dobyté město Rakká ve východní Sýrii.
V červnu tamní milice obsadila velkou část severního Iráku a postoupila směrem k Bagdádu. Na dobytých územích vyhlašuje samozvaný „chalífát“, v němž přísně uplatňuje svoje vnímání práva šaría.
Terčem nájezdů jsou zejména šíitští muslimové a také všechny nemuslimské skupiny (například jezídové či křesťané).
Nechvalně známé jsou brutální praktiky IS včetně popravování vojáků, západních novinářů nebo humanitárních pracovníků.
Podle CIA mají islamisté na území Sýrie a Iráku na 31 tisíc bojovníků. Navíc k nim odjíždí stále více mladých sympatizantů ze západních zemí.
V poslední době čelí IS v Iráku protiofenzivě kurdských milicí a také náletům ze strany USA, Francie a aliance některých arabských států.