Milán - Už potřetí jednal ukrajinský prezident osobně se šéfem Kremlu o krizi na Ukrajině. Schůzka se uskutečnila na summitu v Miláně. Jednání za zavřenými dveřmi trvalo tři čtvrtě hodiny. Řeč zřejmě padla na dodávky ruského plynu Ukrajině. Porošenko po setkání uvedl, že doufá, že se problém podaří vyřešit před trojstrannou schůzkou s Unií 21. října. Putin chce jistotu, že Kyjev za plyn zaplatí - na dluh už Rusko žádný nedodá. Příměří na východě Ukrajiny podle něj porušují obě strany.
Podle Porošenka se podařilo dosáhnout „mírného pokroku“ v řešení sporu o dodávky ruského plynu a dohodnout „základní parametry“ příštího kontraktu. Ruský prezident po jednání s ukrajinským protějškem vyzval Evropskou unii, aby pomohla Kyjevu zaplatit dodávky ruského plynu pro Ukrajinu během nadcházející zimy. „Na dluh už Rusko nic dodávat nebude,“ prohlásil Putin před novináři a vypočítal předchozí ruské půjčky a ukrajinské dluhy, které Kyjev dosud nezačal splácet. Moskva od Ukrajinců nedostala nejméně 5,5 miliardy dolarů (asi 118 miliard korun), je však ochotna „zpětně“ udělit Kyjevu slevu a spokojit se i se 4,5 miliardy dolarů.
Jednalo se také o plnění podmínek příměří na východní Ukrajině, dohodnutém na počátku září. Podle Putina tyto dohody porušují obě strany, jak ukrajinská armáda, tak povstalci. Za hlavní považuje dokončit stanovení linie rozdělující obě strany. Pokrok vidí v tom, že obě strany souhlasily s kontrolou příměří za použití bezpilotních letounů. Ty jsou ochotny poskytnout Francie, Německo, Itálie i Rusko. Technické detaily mají vyřešit experti Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Putin a Porošenko se poprvé sešli v červnu. Krátce spolu hovořili v Normandii při oslavách výročí vylodění západních spojenců v roce 1944. Prostředníka jim tehdy dělala německá kancléřka Angela Merkelová. Několikahodinové jednání pak proběhlo ještě před uzavřením příměří ke konci srpna na summitu v Minsku. Putin tehdy novinářům sdělil, že s Porošenkem hovořil o potřebě urychleného ukončení krveprolití a zahájení mírového dialogu.
Pracovní snídaně i odpolední schůzka se konaly na okraj dvoudenního evropsko-asijského summitu ASEM, který dnes v Miláně končí. Jeho tématem jsou nejen vzájemné hospodářské a kulturní vazby, ale i společné hrozby, mezi něž patří mimo jiné ebola či islamisté. Prvního dne summitu se zúčastnil i český prezident Miloš Zeman.
Výsledky summitu? Prakticky nijaké
Podle předsedy předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye jednání v Miláně řešení ukrajinské krize nepřinesla. Jeho slova potvrdila německá kancléřka Angela Merkelová. „Dosud vůbec žádný průlom nevidím. Pokračujeme v jednání. V některých drobnostech bylo pokroku dosaženo, ale hlavním problémem zůstává pokračující porušování ukrajinské územní celistvosti,“ podotkla Merkelová. Sám Putin podle agentury TASS označil výsledky čtyřstranné schůzky za „dobré“.
Podle dosluhujícího šéfa Evropské komise Putin ubezpečil evropské partnery, že Moskva nemá zájem na vytvoření „nového Podněstří“ na východě Ukrajiny. Něco se ale zřejmě v Miláně přeci jen podařilo vyřešit. Podle francouzského prezidenta Françoise Hollandea se dohodlo urychlení výměny zajatců mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci.
