Madrid – Teresa Romerová, španělská zdravotní sestra, která se nakazila ebolou při péči o nemocného misionáře, se nejspíše z nebezpečné choroby vyléčila. Přesto zůstává v madridské nemocnici Carlose III. v karanténě, kde čeká na výsledky druhých kontrolních testů. Sestra novinářům řekla, že se pravděpodobně nakazila při svlékání ochranných oděvů, spekulace o nedostatečném zabezpečení zdravotníků tak nepotvrdila. Sama se ale o své nákaze dozvěděla až z médií, ošetřující lékař jí prý o nemoci neinformoval.
Španělská sestra vyléčená z eboly: Nikdo mi neřekl, že jsem nakažená
V rozhovoru pro španělskou televizi sestra uvedla, že jí nikdo neřekl, že je infikovaná virem eboly a že to zjistila až z internetových stránek deníku El País. Při prvních vyšetřeních nebyla v karanténě a zdravotníci s ní jednali bez ochranných prostředků. „Ptala jsem se svého doktora na výsledky testů, ale nikdo mi nechtěl nic říct,“ stěžovala si na postup španělských zdravotníků Romerová.
Nakažená sestřička pomáhala pečovat o oba španělské duchovní, kteří si onemocnění přivezli ze Sierry Leone a Libérie a ve Španělsku mu podlehli. Sestra vešla do pokoje jednoho z misionářů Garcíi Vieja několikrát – když o něho pečovala a když dezinfikovala místnost poté, co zemřel. V obou případech na sobě měla ochranný oděv.
Americké nemocnice prý čelí panice z eboly
Američanka hospitalizovaná v New Yorku s podezřením na ebolu je zdravá. Testy a vyšetření prokázaly, že příčinou zvracení a bolení břicha je těhotenství. Žena přicestovala z Jihoafrické republiky, která nepatří mezi africké země postižené epidemií eboly. Americký lékař Bruce Hirsch řekl, že případ je ukázkou paniky, která se kvůli ebole v USA šíří. Americký ministr obrany nařídil vytvořit speciální zdravotnickou jednotku rychlé reakce pro případ výskytu eboly v USA.
Cvičení zdravotníků v USA pro případ, že se objeví osoba s podezřením na ebolu
Hirsch řekl, že v USA se začíná šířit panika a že nejlepší odpovědí na ni je informovanost a výcvik. Do několika amerických nemocnic dorazili lidé přesvědčení, že jsou nakaženi ebolou. Nemocnice a lékaři se připravují na to, že v nadcházejícím období chřipek zaplní ordinace pacienti, kteří budou požadovat testy na ebolu. V počátečním stadiu se toto onemocnění může projevovat podobně jako běžná chřipka.
Ministři zahraničí EU zdůraznili potřebu koordinovat boj s ebolou
Co nejlepší koordinace postupu mezi členskými zeměmi a evropskými institucemi je potřeba při boji s nynější epidemií eboly. Na dnešním jednání v Lucemburku se na tom dohodli ministři zahraničí zemí EU. Ze zveřejněných závěrů jednání také plyne, že případná evakuace evropských zdravotníků, kteří jako dobrovolníci pracují v postižených afrických zemích, má být placena z evropského rozpočtu. Například německý ministr zahraničí Frank Walter Steinmeier dnes při příchodu na jednání připomněl svá nedávná slova o možnosti vyslat do oblasti unijní civilní misi. V neděli v Berlíně hovořil o tom, že by Unie měla podobnou reakci na epidemii přinejmenším zvážit.
Ebola (též krvácivá horečka) je jednou z nejobávanějších chorob; Světová zdravotnická organizace (WHO) zahrnuje její virus do nejvíce rizikové skupiny patogenů. Takové infekce představují pro člověka extrémní nebezpečí a jsou lehce přenosné. Pro většinu z nich navíc není k dispozici efektivní léčba ani prevence.
Světová zdravotnická organizace oznámila oficiální konec epidemie eboly v Nigérii. V nejlidnatější africké zemi se od konce července nakazilo virem 20 lidí - osm z nich nemoci podlehlo. Nový případ nákazy navíc nebyl v Nigérii hlášen už dvaačtyřicet dnů - tedy dvě inkubační období viru.
Virus eboly letos nakazil přes 9 200 lidí; 4 555 z nich zemřelo. Nejhorší situace panuje kromě Guineje také v Sieře Leoně a Libérii. Kontrolní prohlídky na letištích už provádí Británie a také některá americká města. V Česku budou cestující kontrolováni v Praze, Karlových Varech, Pardubicích, Ostravě a Brně od úterý 21. října.
GALERIE
videogallery_479380
Ebola ve zkratce
- Ebola (též krvácivá horečka) je jednou z nejobávanějších chorob na světě. Je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. U současné epidemie eboly činí zatím průměrná úmrtnost asi 50 procent.
- Neexistuje na ni lék ani vakcína, přestože se některé testují. Jedním z léků, jenž vzbuzuje větší naději, je ZMapp, po jehož podání se několik lidí z eboly uzdravilo, není ale potvrzeno, zda to bylo díky němu.
- Nynější epidemie vypukla loni v prosinci v Guineji (že jde o ebolu bylo potvrzeno v březnu) a rozšířila se do Sierry Leone, Libérie, Nigérie a Senegalu. Nezávisle na epidemii v západní Africe se ebola (jiná varianta viru) šíří nyní i v Kongu.
- Do Evropy a USA dorazilo již několik nakažených ebolou, většinou šlo o zdravotníky, kteří nemocné v Africe ošetřovali. Několik z nich se v USA a Francii uzdravilo, naopak v madridské nemocnici na ebolu zemřeli dva španělští kněží nakažení v Africe. V pondělí byla potvrzena nákaza u španělské sestry, která předtím v Madridu ošetřovala nemocného kněze.
- Dosud si ebola vyžádala na 3 430 obětí, nakažených je zatím asi 7 470. Nejvíce obětí, přes 2 000, hlásí Libérie, konkrétně její metropole Monrovia. Podle odhadu amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) by v lednu mohlo být v západní Africe až 1,4 milionu lidí nakažených ebolou.
- Nemoc způsobuje virus ebola, nazvaný podle řeky Ebola v Konžské demokratické republice (Kongo; dříve Zair), kde byla tato nemoc v roce 1976 poprvé identifikována. Epidemie tehdy propukla v konžské vesnici Yambuku a v Nzaře v sousedním Súdánu a zemřelo na ni 431 ze 602 nakažených. Nový virus tam objevil tehdy 27letý belgický lékař Peter Piot.
- Diagnostika eboly je obtížná, protože prvotní symptomy mohou připomínat například chřipku. Pacienta sužuje slabost, má teplotu, která záhy rychle stoupá. Častými příznaky jsou zvracení, průjem, vnitřní či i vnější krvácení, pak začínají selhávat orgány, nejprve játra a ledviny.
- Symptomy se mohou objevit dva až 21 dnů po nakažení. Přenáší se krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného; je třeba se proto vyvarovat například i kontaktu s použitými ručníky. Častými oběťmi jsou zdravotníci ošetřující nemocné, pokud nepoužívají rukavice, masky a ochranné brýle. Člověk může být přenašečem viru někdy až sedm týdnů po uzdravení.
- Přirozenými hostiteli viru ebola jsou netopýři živící se ovocem. V Africe byly zdokumentovány též případy nákazy při kontaktu s uhynulými či nemocnými opicemi, lesními antilopami či dikobrazy.
- Všechny dosavadní epidemie eboly postihly africký kontinent. Nejvíce obětí (431) před tou současnou si vyžádal hned první známý výskyt eboly v roce 1976 (v Kongu a Súdánu); druhý nejvyšší počet lidí (254) zabil virus eboly v roce 1995 rovněž v Kongu, 224 osob jí podlehlo v roce 2000 v Ugandě a zatím poslední větší epidemie eboly postihla v roce 2007 Kongo, kde na ni tehdy zemřelo 187 lidí.