NASA úspěšně otestovala novou vesmírnou loď Orion

Mys Canaveral – Nová vesmírná loď Orion amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se úspěšně vrátila z oběžné dráhy zpět na Zemi. Modul dopadl přesně podle plánu do Tichého oceánu. Zkušební let měl prověřit bezpečnost a životní podmínky budoucí posádky při startu. Jednou by měl modul dopravit lidi k asteroidu, ale i na Mars. První pilotovaný let je plánován po roce 2020.

Orion odstartoval podle plánu z floridského Mysu Canaveral v 7:05 místního času (13:05 SEČ). Stalo se tak ale po jednodenním odkladu. Čtvrteční hlavní problém se podle americké vesmírné agentury týkal nedostatečného předstartovního uzavření ventilů, jimiž proudí tekutý vodík z nádrže do tří motorů prvního stupně rakety. Normálně jsou ventily při dodávání paliva otevřené, ale několik minut před startem se pevně uzavřou k utěsnění palivové nádrže.

Orion má být novým vesmírným dopravním prostředkem Spojených států. Počítá se s ním pro cesty lidských posádek daleko za oběžnou dráhu kolem Země. Měl by opět dopravit člověka na Měsíc, ale také umožnit výpravy lidí k asteroidu a na Mars. S prvním pilotovaným letem s astronauty na palubě se počítá ale až po roce 2020.

„Hvězdou dnešního dne je Orion,“ řekl šéf NASA Charles Bolden. Dnešní den označil za „první den nové éry cesty na Mars“

Orion po startu absolvoval úspěšně všechny kritické fáze letu, od oddělení prvního stupně nosné rakety při stoupání na oběžnou dráhu až po otevření tří sad padáků a dosednutí do Tichého oceánu na plánovaném místě více než 400 kilometrů východně od pobřeží Mexika. Loď je podle NASA nyní na hladině ve stabilní poloze. „Systémy vesmírného plavidla po celou misi fungovaly perfektně, včetně dvou průletů Van Allenovými radiačními pásy a horkého návratu,“ poznamenal americký vesmírný úřad na svém blogovém webu.
  
Loď během 4,5 hodiny trvajícího letu dvakrát obkroužila Zemi. Při druhém obletu pak za pomoci motoru druhého stupně rakety vystoupala do nejvyššího plánovaného bodu 5800 kilometrů. Poté se od ní v pořádku oddělil druhý stupeň rakety a servisní modul a Orion nastoupil cestu zpět k Zemi.

Pavel Toufar, publicista

„Jde o kosmickou loď, která po 40 letech od letu Apolla je schopná nebo bude schopná létat mimo oblast naší Země. To raketoplány při vší úctě k nim neuměly. Záleží na penězích, které na to americká vláda uvolní, aby tyto lety mohly být uskutečněny. Je to první krok, aby se USA mohly vrátit do čela kosmického výzkumu, protože Rusové také chystají novou loď.“

Při sestupu podle přístrojů vše fungovalo, včetně otevření tří sad padáků - dvou stabilizačních a poté dvou vodicích, které následně vytáhly tři obří padáky, s nimiž loď jemně dosedla do vln. Orion vstoupil do zemské atmosféry rychlostí téměř 32 tisíc kilometrů za hodinu a jeho tepelný štít se rozpálil až na 2200 stupňů Celsia. Pád se postupně zpomalil na přibližně 480 kilometrů za hodinu a padáky pak let zbrzdily nejprve na 160 kilometrů za hodinu a nakonec na 27 kilometrů za hodinu.

Páteční test přiblížil NASA „o krok blíže“ k vyslání lidí na palubě Orionu do vesmíru, uvedl těsně před startem Bolden. Atmosféra v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě se dnes podobala té z dob, kdy odsud startovaly raketoplány. Na start bylo pozváno na 27 000 hostů, mezi nimi i bývalí a současní astronauti. NASA si ale nebyla jistá, kolik jich dorazí, když byl start o den odložen. Místní tiskové středisko ale bylo přeplněné, stejně tak jako všechny hotely v okolí. „Dnešek je velkým dnem pro svět, pro lidi, kteří znají a milují vesmír,“ dodal šéf NASA.

Náklady programu Orion, na němž se výrobou servisního modulu podílí také Evropská vesmírná agentura (ESA), se pohybují kolem 15 miliard dolarů (přes 330 miliard Kč). Další velké finanční prostředky si ale ještě vyžádá vývoj a výroba nové rakety NASA, která by měla Orion vynášet. Její test s obletem Orionu kolem Měsíce je zatím plánován na konec roku 2017.

Jan Kolář, ředitel České kosmické agentury:

„Orion teprve čeká na své dokončení. Podoba, v jaké dnes startoval, je jen testovací produkt, který není zdaleka plnohodnotný. Chybí tam některé vybavení, zejména pro budoucí posádku. Chybí také celý servisní modul, který by měl obstarávat vlastní pohon kosmické lodi. Takže z tohoto pohledu je to teprve malý krůček pro to, pro co by měl Orion v budoucnu sloužit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 15 mminutami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 8 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...