Bagdád – Na den přesně čtyři měsíce od začátku spojeneckých náletů se islamisté z Islámského státu na mnoha místech dostali do úzkých. Úspěchy v boji proti radikálům zaznamenali hlavně kurdští pešmergové v Kobani a okolí. Těm se daří především zamezit dalšímu postupu radikálů. Z Bagdádu tak začínají zaznívat stále sebevědomější vzkazy. Irácká vláda chce například definitivně vypudit radikály ze své země do roku 2016. Pohled zpravodaje ČT Jakuba Szántó ale ukazuje, že na oslavy je zřejmě zatím příliš brzy.
Čtyři měsíce po začátku náletů. Islamisté zatím frontu nevyklízejí
Radikálové oslabili, k ústupu se ale zatím nemají (zdroj: ČT24)
Ve srovnání se situací před půl rokem islamisté na bojových frontách minimálně oslabují. V jejich neprospěch mluví třeba boj o kurdské město Kobani, na kterém si lámou zuby už jedenáctý týden. Ztratili také mocný zdroj příjmů, kterým je největší rafinérie země u města Bajdží. Islámský stát na severu Iráku ustupuje před útočícími pešmergy, podobně je na tom poblíž Bagdádu v konfrontaci s iráckou armádou.
Trochu jinou situaci ale nabízí sousední Sýrie. Na tamní frontě islamisté tvrdě dotírají na poslední armádní základny na východě. Spadeno navíc mají i na Jordánsko – zemi, která se Sýrií a Irákem sdílí 560 kilometrů hranic. Právě v Jordánsku má navíc Islámský stát své původní kořeny.
Kurdský voják střeží jeden ze strategických bodů v Kobani
„Pamatuju si ho dobře. Byl velmi zbožný a sem do mešity chodil velmi často. Pak zmizel. Až později jsme se dozvěděli, že je s džihádisty v Iráku,“ vzpomíná Naíl Zawarhe, správce mešity Al Falah ve městě Zarqa. Řeč není o nikom jiném než Abú Musabovi Az Zarkávím. Právě on založil organizaci, jež dnes nese název Islámský stát.
Zarkávího organizace se po americké invazi stala největší teroristickou silou v Iráku. Byl to on, kdo jako první uřízl hlavu oběti v napodobenině amerického vězeňského úboru. Osm let po jeho smrti při americkém náletu se jeden z jeho katanů, Abú Bakr Al Baghdádí, prohlásil islámským chalífou.
Abú Músa Zarkáví
Jordánci zatím mluví rozhodně. V boji proti extremismu se podle tamního krále spojuje celý svět. Jednotná fronta proti největší hrozbě Blízkého východu je ale pouhou iluzí. Vybírat spojence v Sýrii není nic lehkého. Možností jsou vraždící islamisté, nebo režim, který civilisty zabíjí plynem. Shoda se těžko hledá i v sousedním Iráku. Zájmy jednotlivých sil – mezinárodní, ale především domácí - jsou totiž příliš odlišné.
Spojenci slibují 1500 poradců, kteří pomohou s výcvikem
Spojenci USA přislíbili, že do Iráku pošlou na 1500 vojáků, kteří poradí místní armádě a pomohou vycvičit irácké a kurdské jednotky. Novinářům to dnes řekl americký generálporučík James Terry. Protidžihádistická koalice organizovaná Spojenými státy nyní čítá téměř 40 zemí, napsala agentura Reuters.
Generál Terry má na starosti veškeré kroky koalice týkající se boje s islamisty v Iráku a v Sýrii. Na vyslání vojáků se prý členové koalice shodli na konferenci, která se uskutečnila minulý týden v Bruselu. Na 1500 mužů má doplnit asi 3100 amerických vojenských poradců, které do země plánují poslat Spojené státy. Přímých bojů s IS se ale nezúčastní.
Součástí koalice je i Česká republika. Česká vláda na konci srpna rozhodla, že Kurdům daruje munici v hodnotě 41 milionů korun, konkrétně deset milionů nábojů pro útočné pušky Kalašnikov, osm milionů nábojů do kulometů, 5000 nábojů pro pancéřové pěsti a stejné množství ručních granátů. Celkem jde o 500 tun materiálu. Rovněž by Češi měli vycvičit přes 30 iráckých pilotů a v plánu je i výcvik pro kurdské pyrotechniky a policisty.