„Den klidu“ na východní Ukrajině – vydrží příměří?

Kyjev – Na východě Ukrajiny začal mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládními vojsky ráno platit „den klidu“ zbraní, který je považován za klíčový pro další vyhlídky urovnání konfliktu. Podle povstalců prý těžká palba na frontové linii v Donbasu v noci utichla. K dnešnímu příměří se minulý týden zavázaly obě bojující strany. Velení ukrajinské armády v ranním prohlášení závazek potvrdilo, obě strany ale varují, že v případě napadení budou palbu opětovat. Předchozí příměří, dojednané počátkem září v Minsku, se ovšem příliš nedodržovalo: od jeho uzavření bylo každý den v průměru zabito 13 lidí – vojáků, rebelů i civilistů.

2 minuty
Na východě Ukrajiny má nastat klid zbraní
Zdroj: ČT24

„Předběžná informace shromážděná z měst a obcí Doněcké lidové republiky potvrzuje, že k masivnímu ostřelování ani bombardování v noci nedošlo. I ráno je situace klidná,“ citoval Interfax činitele doněckého „ministerstva obrany“. Podle ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany se nicméně ještě v pondělí večer střílelo v okolí Doněcku a města Debalceve. O ztrátách se zprávy z bojišť nezmiňují.

Na Donbasu se dnes má sejít kontrolní komise složená se zástupců obou bojujících stran a Ruska. Moskva tvrdí, že ruští generálové zařazení do skupiny fungují výhradně v úloze prostředníků. Výsledkem jednání má být časový harmonogram stažení těžké výzbroje. V dalších krocích se počítá s výměnou zajatců, likvidací minových polí a demilitarizací ochranného pásma mezi jednotkami obou stran. To vše ale jen za předpokladu, že obě strany budou zastavení palby dodržovat.  

Navzdory nové dohodě o příměří pokračovaly podle ukrajinských i ruských médií na Donbasu do poslední chvíle poměrně masivní přesuny vojsk. Podle ukrajinské agentury Unian do Doněcku dorazily v noci dvě roty ruských vojáků a žoldnéřů. Přesun kolony potvrdili i povstalci s tím, že jde o „pravidelnou rotaci“ vzbouřeneckých vojáků v první palebné linii.

Jednání v Minsku odloženo - zřejmě na pátek

V Minsku se má tento týden sejít takzvaná kontaktní skupina, složená z představitelů Kyjeva, Moskvy a povstaleckých „lidových republik“. Jednání zprostředkují zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Původně bylo oznámeno, že rozhovory mají být zahájeny už dnes, podle diplomatických zdrojů agentury TASS byly odloženy pravděpodobně na pátek. Důvodem jsou údajně nejasnosti ohledně přesného programu jednání.

Povstalci požadují, aby Kyjev odvolal hospodářskou blokádu Donbasu a obnovil výplatu sociálních dávek a důchodů pro obyvatele povstaleckých území. Nesouhlasí prý rovněž s tím, aby se minských jednání účastnili evropští prostředníci. Jakoukoli dohodu s Ukrajinci odmítl nepsaný vůdce doněckých separatistů Igor Strelkov. Napsal, že „dokud nepřítel nepadne, válka nekončí“. Navzdory nové dohodě o příměří pokračovaly podle ukrajinských i ruských médií na Donbasu do poslední chvíle poměrně masivní přesuny vojsk.

V Kyjevu by dnes také měla delegace Mezinárodního měnového fondu (MMF) zahájit jednání s novou ukrajinskou vládou o záchranném programu, který by odvrátil hrozící kolaps ekonomiky země. Kyjev by rád co nejrychleji, nejlépe ještě do konce roku, získal 2,7 miliardy dolarů jako další část pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 12 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 15 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 59 mminutami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami
Načítání...