Praha – Vodu na Zemi nepřinesly komety. To je jeden z prvních vědeckých výsledků přelomové evropské mise Rosetta, při které vůbec poprvé přistála na kometě sonda. Evropská vesmírná agentura by listopadový úspěch ráda zopakovala. Její členské země už teď plánují, kam se v příštích desetiletích vydat.
Budoucnost evropského vesmírného výzkumu? Nová raketa a obří teleskop
Politici a vědci z Evropské vesmírné agentury se v Lucembursku radili, kterým směrem by se evropský výzkum měl ubírat dál. Některé projekty nicméně dostaly zelenou ještě předtím – například mohou začít práce na stavbě největšího teleskopu na světě. Agentura získala potřebnou miliardu eur, vybuduje ho na severu Chile do šesti let.
Jenže pozorování ze Země už nestačí. Evropa potřebuje také novou vesmírnou loď. Starý model Ariane 5 je oproti americké konkurenci příliš drahý. „První dobrou zprávou pro Evropu je rozhodnutí spustit společný projekt Ariane 6. Do vesmíru by měl letět v roce 2020. Nová modulová raketa, která pak už nebude potřebovat veřejné peníze,“ plánuje francouzská ministryně pro vědu a vysoké školství Genevieve Riorasová.
Na vývoj rakety přispěje dvacet členů ESA částkou tři miliardy eur. Ariane 6 se bude vyrábět ve dvou verzích – se dvěma nebo čtyřmi urychlovacími motory. Cena jednoho letu by se měla pohybovat mezi 70 a 115 miliony eur. To by znamenalo nejméně o čtvrtinu levnější provoz než u současného modelu s číslem 5. „Konkurence je veliká, ale my chceme zůstat ve hře a postavit raketu, která vynese družice do vesmíru,“ nastínila Brigitte Zypriesová, německá ministryně pro letectví a kosmonautiku.
GALERIE
videogallery_493028
Nemalé cíle si kladou i další oddělení. Jednou z hlavních destinací zůstává rudá planeta. Misi ExoMars vedou Itálie s Velkou Británií – za dva roky chtějí vyslat vlastní družici a malou sondu. V roce 2018 se má po povrchu Marsu poprvé projet i evropské vozítko. „ExoMars je výjimečná v tom, že stroj dokáže vrtat hluboko do povrchu a pátrat tam po známkách života. To jsme tu ještě neměli,“ upozornila Alice Bunnová z Britské vesmírné agentury.
„Analýzy ukázaly, že na povrchu Marsu není život. To je zřejmé, protože radiace a kosmické záření za miliony let veškeré formy života zničily. Je ale možné, že pod povrchem se nějaké uchovaly,“ myslí si ředitel Italské vesmírné agentury Roberto Battison.
Jak to bude s mezinárodní vesmírnou stanicí?
Velké otazníky ovšem visí nad dalšími cestami Evropanů do vesmíru. Příští rok se sice do kosmu vydají dva astronauti, budoucnost mezinárodní vesmírné stanice však zůstává nejistá. Žádná z velmocí zatím příliš neusiluje o prodloužení životnosti projektu i po roce 2020. Nemalé peníze chtějí investovat jinam. „Dnes mě nejvíc uchvacují možnosti robotů. Dostaneme se s nimi kamkoli. Věci dokážeme dělat rychleji, lépe a levněji než s lidskými průzkumníky,“ říká například Jean-Yves Le Gall, ředitel Francouzské vesmírné agentury.
O budoucnosti vesmírného výzkumu tak vědci a politici stále vedou vášnivé debaty. Na podpoře kosmonautiky se nicméně shodnou všichni. Nepřináší totiž jenom poznání, pomáhá i hospodářství. Vytváří třeba nová pracovní místa nebo služby, které už veřejnost považuje za samozřejmé, jako je satelitní televize či navigace.