Putin vyhlásil stanné právo v okupovaných ukrajinských regionech. Rusko ostřeluje elektrárny

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které Moskva okupuje a na které si činí nárok. Dokument následně potvrdila Rada federace, horní komora ruského parlamentu, což bylo považováno za formalitu. Okupační správa mezitím přesouvá či deportuje obyvatele Chersonské oblasti na Krym a do Ruska. Rusko také znovu ostřeluje Kyjev i další města.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Putin neupřesnil, jaké kroky budou v rámci stanného práva podniknuty, ale uvedl, že jeho příkaz platí od čtvrtka, píše agentura AP. Návrhy zákonů podle ní naznačují, že může zahrnovat omezení cestování a veřejných shromáždění, přísnější cenzuru nebo širší pravomoci pro donucovací orgány.

Zpravodaj ČT na Ukrajině David Miřejovský doplnil, že stanné právo znamená, že civilisté musejí ruským vojákům odevzdat všechno, co armáda potřebuje, tedy například auta. Dodal, že dle jeho zpráv je zatím evakuace obyvatel regionu dobrovolná, lidé k přesunu nejsou nuceni. Sbalit si mají mimo jiné teplé oblečení či jídlo na tři dny. 

Prezidentský výnos nařizuje vytvoření sil územní obrany ve čtyřech ukrajinských regionech, kterých se týká. Podle AP z Putinova dekretu rovněž vyplývá, že opatření, která předpokládají stanné právo, mohou být zavedena i v Rusku.

5 minut
Události: Putin vyhlásil stanné právo v okupovaných oblastech Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Šéf Kremlu podle agentury Reuters také podepsal dekret, který omezuje vstup do ruských regionů sousedících s Ukrajinou – týká se Krasnodarského kraje, dále Belgorodské, Brjanské, Voroněžské, Kurské a Rostovské oblasti. Kromě nich se týká ukrajinského poloostrova Krym včetně Sevastopolu, které Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014.

Putin rovněž udělil mimořádné pravomoci šéfům všech ruských regionů. Podle Reuters jim mají umožnit chránit kriticky důležitá zařízení, udržovat veřejný pořádek a zvýšit výrobu na podporu „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi do sousední země. 

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak odmítl Putinův krok jako pokus o legalizaci „drancování majetku“ Ukrajinců a uvedl, že pro Kyjev se nic nemění. 

Okupanti deportují obyvatele Chersonské oblasti

Okupační úřady začaly přesouvat lidi z Chersonské oblasti na levý břeh Dněpru, napsala ruská státní agentura TASS. Podle Moskvou dosazeného šéfa oblasti Volodymyra (Vladimira) Salda chtějí úřady během týdne přemístit padesát až šedesát tisíc lidí.

„V Chersonu začal organizovaný přesun obyvatel na druhý břeh Dněpru,“ cituje TASS z prohlášení městské správy Olešek, tedy města nacházejícího se právě na levém břehu. Podle agentury převážejí Ukrajince do Olešek a do obce Hola Prystaň lodě. Agentura RIA Novosti napsala, že na ně čekají autobusy, které je mají odvézt na ilegálně anektovaný Krym nebo přímo do Ruska.

Okupanti tvrdí, že hrozí ukrajinský útok

Šéf ruské loutkové správy Chersonské oblasti Saldo tvrdí, že důvodem přesunů je chystaná ukrajinská protiofenziva. Podle ruské státní agentury RIA Novosti zopakoval své dřívější tvrzení, že ukrajinské ozbrojené síly by mohly zničit hráz přehrady Kachovské vodní elektrárny, což by vedlo k zatopení některých míst a voda by se dostala až do Chersonu.

„Voda na některých místech stoupne o metr, lidé tam musí být rychle evakuováni,“ řekl v ruské televizi Saldo. Samotný Cherson je podle něj položený výše, přesto jsou některé části případným zatopením ohrožené. V uplynulých dnech podle něj opustilo město asi pět tisíc lidí.

„Nikdo se nechystá vzdát Chersonu, ale pro obyvatele je nežádoucí, aby se nacházeli ve městě, kde budou probíhat vojenské akce,“ uvedl tento člen okupační správy podle agentury Reuters a dodal, že se očekává ukrajinský útok. Tvrdil rovněž, že ruské síly mají dostatek možností ho odrazit a přejít do protiútoku.

O přemístění obyvatel Chersonské oblasti hovořil v úterý rovněž nedávno jmenovaný nový velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin. Podle RIA Novosti označil vojenskou situaci za „velmi složitou“, a aniž by své vyjádření nějak upřesnil, tvrdil, že se ukrajinské síly chystají u Chersonu uchýlit k zakázaným metodám boje.

Kyjev: Okupanti děsí lidi falešnými zprávami o ukrajinském ostřelování

Ukrajina tvrzení okupantů odmítá. Šéf kanceláře prezidenta Andrij Jermak označil přesuny obyvatelstva za „propagandistickou show“ a okupanty obvinil, že se snaží lidi vyděsit rozšiřováním falešných zpráv o ukrajinském ostřelování Chersonu.

Člen chersonské oblastní rady Serhij Chlan už dříve označil okupanty organizované přesuny obyvatel za deportace. Takzvané evakuace, jak Ruskem dosazení úředníci přesuny nazývají, se podle Chlana týkají kolaborantů, kteří mají být přesunuti do Ruska. 

Šéf okupační správy Saldo rovněž prohlásil, že se na sedm dní uzavírá vstup do Chersonské oblasti pro civilisty. Na levý břeh Dněpru se podle něj začaly přesouvat rovněž všechny úřady z Chersonu, které dosadilo Rusko. Komunální služby a záchranné složky ve městě zůstávají, sdělil Saldo podle agentury TASS. 

Podle guvernéra sousední oblasti chystají Rusové útok na Cherson

Šéf oblastní správy sousední Mykolajivské oblasti Vitalij Kim podle ukrajinské agentury Unian varoval, že se Rusové chystají Cherson ostřelovat. Surovikin v úterý řekl, že nemůže vyloučit nutnost přijmout těžká rozhodnutí – co to znamená, není známo, napsala agentura Unian.

„Rozesílají zprávy ‚evakuujte se, ukrajinské ozbrojené síly budou ostřelovat Cherson‘. Znám ruskou taktiku… a mám pocit, že se Rusové chystají zasáhnout Cherson,“ obává se Kim.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 tisíc obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit.

Rusové patrně očekávají přenesení bojů do samotného města Cherson, uvedlo minulý týden britské ministerstvo obrany. Chersonská oblast je jedním ze čtyř ukrajinských regionů, které Moskva nedávno vyhlásila za ruské území. Prakticky celý svět tento nejnovější pokus ruského vůdce Vladimira Putina o připojení dalšího ukrajinského území odmítá.

Kyjev čelí dalšímu ruskému náletu

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad hlavním městem několik ruských střel, oznámil kyjevský starosta Vitalij Klyčko. V centru metropole, ve čtvrtích na levém břehu a ve městě Vyšhorod v Kyjevské oblasti byly slyšet výbuchy, napsal na webu list Ukrajinska pravda. Vyšhorod někdy bývá označován za severní předměstí Kyjeva. Leží na pravém břehu Dněpru, poblíž vodní elektrárny.

Rusové současně podnikají vzdušný útok i na Vinnyckou oblast, místní úřady vybízejí obyvatele, aby zůstali v krytech, uvedla agentura Unian. Terčem jsou zřejmě, stejně jako v posledních dnech, především energetické objekty, na místě zásahů pracují záchranáři.

Výbuch byl také v Černihivu na severu Ukrajiny, podle úřadů šlo o útok dronu íránské výroby Šáhed-136. „Pozor! V Černihivu vybuchl šáhed, střílí protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech!“ napsal šéf oblastní správy Vjačelslav Čaus v aplikaci Telegram.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 9 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...