Putin vyhlásil stanné právo v okupovaných ukrajinských regionech. Rusko ostřeluje elektrárny

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které Moskva okupuje a na které si činí nárok. Dokument následně potvrdila Rada federace, horní komora ruského parlamentu, což bylo považováno za formalitu. Okupační správa mezitím přesouvá či deportuje obyvatele Chersonské oblasti na Krym a do Ruska. Rusko také znovu ostřeluje Kyjev i další města.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Putin neupřesnil, jaké kroky budou v rámci stanného práva podniknuty, ale uvedl, že jeho příkaz platí od čtvrtka, píše agentura AP. Návrhy zákonů podle ní naznačují, že může zahrnovat omezení cestování a veřejných shromáždění, přísnější cenzuru nebo širší pravomoci pro donucovací orgány.

Zpravodaj ČT na Ukrajině David Miřejovský doplnil, že stanné právo znamená, že civilisté musejí ruským vojákům odevzdat všechno, co armáda potřebuje, tedy například auta. Dodal, že dle jeho zpráv je zatím evakuace obyvatel regionu dobrovolná, lidé k přesunu nejsou nuceni. Sbalit si mají mimo jiné teplé oblečení či jídlo na tři dny. 

Prezidentský výnos nařizuje vytvoření sil územní obrany ve čtyřech ukrajinských regionech, kterých se týká. Podle AP z Putinova dekretu rovněž vyplývá, že opatření, která předpokládají stanné právo, mohou být zavedena i v Rusku.

Nahrávám video
Události: Putin vyhlásil stanné právo v okupovaných oblastech Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Šéf Kremlu podle agentury Reuters také podepsal dekret, který omezuje vstup do ruských regionů sousedících s Ukrajinou – týká se Krasnodarského kraje, dále Belgorodské, Brjanské, Voroněžské, Kurské a Rostovské oblasti. Kromě nich se týká ukrajinského poloostrova Krym včetně Sevastopolu, které Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014.

Putin rovněž udělil mimořádné pravomoci šéfům všech ruských regionů. Podle Reuters jim mají umožnit chránit kriticky důležitá zařízení, udržovat veřejný pořádek a zvýšit výrobu na podporu „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi do sousední země. 

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak odmítl Putinův krok jako pokus o legalizaci „drancování majetku“ Ukrajinců a uvedl, že pro Kyjev se nic nemění. 

Okupanti deportují obyvatele Chersonské oblasti

Okupační úřady začaly přesouvat lidi z Chersonské oblasti na levý břeh Dněpru, napsala ruská státní agentura TASS. Podle Moskvou dosazeného šéfa oblasti Volodymyra (Vladimira) Salda chtějí úřady během týdne přemístit padesát až šedesát tisíc lidí.

„V Chersonu začal organizovaný přesun obyvatel na druhý břeh Dněpru,“ cituje TASS z prohlášení městské správy Olešek, tedy města nacházejícího se právě na levém břehu. Podle agentury převážejí Ukrajince do Olešek a do obce Hola Prystaň lodě. Agentura RIA Novosti napsala, že na ně čekají autobusy, které je mají odvézt na ilegálně anektovaný Krym nebo přímo do Ruska.

Okupanti tvrdí, že hrozí ukrajinský útok

Šéf ruské loutkové správy Chersonské oblasti Saldo tvrdí, že důvodem přesunů je chystaná ukrajinská protiofenziva. Podle ruské státní agentury RIA Novosti zopakoval své dřívější tvrzení, že ukrajinské ozbrojené síly by mohly zničit hráz přehrady Kachovské vodní elektrárny, což by vedlo k zatopení některých míst a voda by se dostala až do Chersonu.

„Voda na některých místech stoupne o metr, lidé tam musí být rychle evakuováni,“ řekl v ruské televizi Saldo. Samotný Cherson je podle něj položený výše, přesto jsou některé části případným zatopením ohrožené. V uplynulých dnech podle něj opustilo město asi pět tisíc lidí.

„Nikdo se nechystá vzdát Chersonu, ale pro obyvatele je nežádoucí, aby se nacházeli ve městě, kde budou probíhat vojenské akce,“ uvedl tento člen okupační správy podle agentury Reuters a dodal, že se očekává ukrajinský útok. Tvrdil rovněž, že ruské síly mají dostatek možností ho odrazit a přejít do protiútoku.

O přemístění obyvatel Chersonské oblasti hovořil v úterý rovněž nedávno jmenovaný nový velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin. Podle RIA Novosti označil vojenskou situaci za „velmi složitou“, a aniž by své vyjádření nějak upřesnil, tvrdil, že se ukrajinské síly chystají u Chersonu uchýlit k zakázaným metodám boje.

Kyjev: Okupanti děsí lidi falešnými zprávami o ukrajinském ostřelování

Ukrajina tvrzení okupantů odmítá. Šéf kanceláře prezidenta Andrij Jermak označil přesuny obyvatelstva za „propagandistickou show“ a okupanty obvinil, že se snaží lidi vyděsit rozšiřováním falešných zpráv o ukrajinském ostřelování Chersonu.

Člen chersonské oblastní rady Serhij Chlan už dříve označil okupanty organizované přesuny obyvatel za deportace. Takzvané evakuace, jak Ruskem dosazení úředníci přesuny nazývají, se podle Chlana týkají kolaborantů, kteří mají být přesunuti do Ruska. 

Šéf okupační správy Saldo rovněž prohlásil, že se na sedm dní uzavírá vstup do Chersonské oblasti pro civilisty. Na levý břeh Dněpru se podle něj začaly přesouvat rovněž všechny úřady z Chersonu, které dosadilo Rusko. Komunální služby a záchranné složky ve městě zůstávají, sdělil Saldo podle agentury TASS. 

Podle guvernéra sousední oblasti chystají Rusové útok na Cherson

Šéf oblastní správy sousední Mykolajivské oblasti Vitalij Kim podle ukrajinské agentury Unian varoval, že se Rusové chystají Cherson ostřelovat. Surovikin v úterý řekl, že nemůže vyloučit nutnost přijmout těžká rozhodnutí – co to znamená, není známo, napsala agentura Unian.

„Rozesílají zprávy ‚evakuujte se, ukrajinské ozbrojené síly budou ostřelovat Cherson‘. Znám ruskou taktiku… a mám pocit, že se Rusové chystají zasáhnout Cherson,“ obává se Kim.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 tisíc obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit.

Rusové patrně očekávají přenesení bojů do samotného města Cherson, uvedlo minulý týden britské ministerstvo obrany. Chersonská oblast je jedním ze čtyř ukrajinských regionů, které Moskva nedávno vyhlásila za ruské území. Prakticky celý svět tento nejnovější pokus ruského vůdce Vladimira Putina o připojení dalšího ukrajinského území odmítá.

Kyjev čelí dalšímu ruskému náletu

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad hlavním městem několik ruských střel, oznámil kyjevský starosta Vitalij Klyčko. V centru metropole, ve čtvrtích na levém břehu a ve městě Vyšhorod v Kyjevské oblasti byly slyšet výbuchy, napsal na webu list Ukrajinska pravda. Vyšhorod někdy bývá označován za severní předměstí Kyjeva. Leží na pravém břehu Dněpru, poblíž vodní elektrárny.

Rusové současně podnikají vzdušný útok i na Vinnyckou oblast, místní úřady vybízejí obyvatele, aby zůstali v krytech, uvedla agentura Unian. Terčem jsou zřejmě, stejně jako v posledních dnech, především energetické objekty, na místě zásahů pracují záchranáři.

Výbuch byl také v Černihivu na severu Ukrajiny, podle úřadů šlo o útok dronu íránské výroby Šáhed-136. „Pozor! V Černihivu vybuchl šáhed, střílí protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech!“ napsal šéf oblastní správy Vjačelslav Čaus v aplikaci Telegram.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kurdsko-íránské milice podle amerických médií zahájily pozemní operaci v Íránu

Kurdsko-íránské milice zahájily pozemní operaci v severozápadním Íránu. Píše o tom několik amerických médií včetně Fox News nebo serveru Axios. Stanice CNN už ve středu s odkazem na své zdroje informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu.
před 25 mminutami

Senát USA zablokoval rezoluci usilující o pozastavení dalších úderů na Írán

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.
před 56 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila dvacet lidí, píší agentury

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily 20 lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Obrana NATO zničila střelu letící z Íránu k Turecku. Aliance její odpal odsoudila

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly základny na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hizballáh se nevzdá, řekl jeho šéf. Macron odrazuje Netanjahua od pozemní ofenzivy

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.
před 2 hhodinami

V Británii zatkli tři muže podezřelé ze špionáže pro Čínu

Britská policie zadržela trojici mužů podezřelých ze špionáže pro Čínu, měli mít vazby na britský parlament. List The Guardian píše, že jeden z nich je partnerem současné poslankyně labouristické strany, druhý pak bývalé zákonodárkyně této strany. Čínská ambasáda se k případu nevyjádřila. Tajná služba MI5 loni varovala před rostoucí čínskou snahou dostat se k informacím. Ve středu také stanuli před soudem dva muži obvinění ze sledování hongkongských prodemokratických aktivistů v Británii.
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
2. 3. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...