Sněmovna odmítla návrh Senátu dát krajům z rozpočtu 300 korun na obyvatele

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se senátním návrhem nesouhlasila. „Kompenzace pro kraje není prioritou, jsme v krizi a ta krize dopadá na všechny. Pořád jsou v přebytku,“ dodala Schillerová.

Uvedla, že výpadek daňových příjmů krajů v důsledku jarního vyplácení bonusu byl dvě miliardy a podzimní dopad by měl být 0,7 miliardy korun. 

Schillerovou za její postoj vůči krajům část opozice kritizovala. Expředseda KDU-ČSL Marian Jurečka řekl, že i živnostníci jsou lidé, kteří mají své rodiny. „Přece peníze pro kraje a pro obce jsou peníze v konečném důsledku peníze pro lidi,“ uvedla pak poslankyně Starostů Věra Kovářová.

Obcím i krajům klesly příjmy ze sdílených daní, protože vláda z nich vyplácí příspěvek podnikatelům, takzvaný kompenzační bonus. Obcím už dříve parlament schválil příspěvek 1250 korun na obyvatele.

Schválený kompenzační bonus, tedy příspěvek 500 korun denně, je určen osobám samostatně výdělečně činným, tedy hlavně živnostníkům. Určen je i společníkům malých společností s ručením omezeným, které mají společníky nejvýše dva, případně půjde o členy jedné rodiny.

Mohou ho získat podnikatelé nebo osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech.

Insolvence a exekuce

Firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset podat až do konce června příštího roku insolvenční návrh. Počítá s tím novela, kterou opětovně schválila sněmovna. Poslanci odmítli úpravu Senátu, který se postavil proti zrušení povinného souhlasu věřitelů s prodloužením ochranného moratoria u insolvenčních návrhů. Předlohu dostane k podpisu prezident.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) senátní verzi nepodpořila. Podle ní je pro firmy se zahraničními věřiteli v období epidemie koronaviru obtížné souhlas získat. Podle senátorky Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) bude zrušení moratoria nefér vůči dlužníkům, kteří by o prodloužení moratoria žádali po konci srpna.

Vládní návrh na zkrácení doby oddlužení na tři roky pro všechny dlužníky sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze v úterý neschvalovala. Ústavně-právní výbor doporučil poslancům, aby novelu projednali standardním způsobem, ale v kratších lhůtách. Předloha, která vychází z evropské směrnice, má být účinná až od července příštího roku.

Varianty oddlužení jsou nyní dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Nynější novela prakticky předpokládá, že pětiletá varianta se zkrátí na tři roky a ostatní varianty budou zrušeny. Změna by podle dřívějšího vyjádření ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) mohla pomoci i lidem, kteří se dostali do dluhů v důsledku epidemie koronaviru. „Hlavním cílem je rychlejší a efektivnější osvobození od dluhů,“ řekla ministryně po projednání návrhu vládou.

Prodloužení nouzového stavu

Vláda bude muset kvůli epidemii opět požádat poslance o prodloužení nouzového stavu. Zopakoval to vicepremiér a šéf ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) ve sněmovně. 

Lidovci prodloužení nouzového stavu podmiňují návratem alespoň části dětí do škol. „Pokud se děti z 1. a 2. třídy základních škol a absolventské ročníky včetně 9. třídy nevrátí 23. listopadu do školy, KDU-ČSL nepodpoří jakékoli prodloužení nouzového stavu,“ uvedl bývalý předseda lidovců Marek Výborný.

Poslanci ANO nehlasovali o odvolání předsedy Faltýnka

Poslanecký klub hnutí ANO nehlasoval v úterý o odvolání předsedy klubu Jaroslava Faltýnka kvůli říjnové noční schůzce s tehdejším ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO). Pokud by ale některý z členů klubu otevřel téma na dalším zasedání, Faltýnek je připraven se podrobit tajnému hlasování.

Podle stanov by pro odvolání předsedy muselo hlasovat více než 50 procent všech členů poslaneckého klubu ANO. Ten zahrnuje celkem 78 zákonodárců. „Já jsem se jich zeptal, jestli chtějí o tom hlasovat, a nikdo o tom hlasovat nechtěl,“ uzavřel Faltýnek.

Opozice žádá více informací v kauze Bečva

Opoziční poslanci za TOP 09 a KDU-ČSL chtějí, aby se sněmovna tento týden zabývala ekologickou havárií na řece Bečvě, a to nejen informacemi kolem vyšetřování havárie, ale i možnými změnami legislativy. „Považuji za vrcholný alibismus, že poslanci ANO vytvářeli dojem, že poneseme vinu za to, že případ nebude vyřešen,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Znalecký posudek má být podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) hotov do 20. prosince. „Policie odebrala několik stovek vzorků tak, aby bylo možné určit, odkud se tam kyanid dostal,“ uvedl Hamáček. Vyhodnotit vzorky je podle něho složité. Zdůraznil, že policie postupuje nestranně podle pokynů státního zástupce. „Nikdo to nezametá pod koberec,“ reagoval Hamáček na opoziční poslance.

Ekologická havárie postihla Bečvu pod Valašským Meziříčím až po Přerov 20. září, viník havárie zatím nebyl odhalen. Podle odborníků kyanid poškodil celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy na zhruba 40 kilometrech toku. Do kafilérie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.

Lhůta pro sanace se zřejmě prodlouží

Do závěrečného čtení poslali zákonodárci novelu horního zákona, která počítá s prodloužením lhůty, v níž mají těžební firmy shromáždit peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou. Poslanecké úpravy by lhůtu prodloužily o dva roky.

Platný zákon počítá se lhůtou pro financování sanace pozemků po těžbě všech druhů uhlí do 30. června 2022, pro zbytek nerostů do 30. června 2025. Pirátský poslanec Lukáš Černohorský doporučil tuto lhůtu prodloužit jen o dva roky. Sněmovní hospodářský výbor doporučil prodloužení až do poloviny roku 2030, což se vláda s ohledem na současnou situaci těžebních společností rozhodla podpořit.

Novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Novela se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017.