Rubrika Ekonomika strana 3 z 5

Ministerstvo dopravy chce s německým Hamburkem domluvit výměnu dvou přístavních území. Návrh na další postup ale česká vláda stále neschválila. Německé úřady s ním přitom počítaly do konce března. Přístup k moři má Česko v Hamburku už 99 let, stará nájemní smlouva skončí za dva roky.

Stát půjčí tuzemským rafineriím sto tisíc tun ropy ze svých nouzových rezerv, řekl po jednání kabinetu Andrej Babiš (ANO). Důvodem opatření je omezení dodávek na ropovodu IKL/TAL. K situaci o cenách pohonných hmot se vláda znovu sejde ve čtvrtek. Předtím, ve středu, bude opět jednat s hlavními distributory. Ministerstvo financí dál analyzuje situaci, ve hře je i možnost snížit spotřební daň. Vláda také připraví zastropování marží obchodníků s palivy. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.

Evropská komise vyzvala Slovensko, aby přestalo uplatňovat vládní nařízení o prodeji nafty, jehož součástí je i zavedení dvojích cen. Bratislavě pohrozila zahájením řízení pro porušení unijního práva, uvedl v pondělí slovenský premiér Robert Fico (Smer). Podle něj chce Komise tímto krokem ovlivnit politickou situaci na Slovensku. Fico EK kritizoval rovněž za to, že dle něj nedokázala prosadit kontrolu ropovodu Družba na Ukrajině, kterým v lednu přestala proudit surovina na Slovensko a do Maďarska.

Energetická společnost E.ON od pondělka zdražila některé fixované ceníky plynu i elektřiny. Zvýšení cen o nižší stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh) se týká nově uzavíraných smluv se závazkem. Zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou nebo s fixací uzavřenou už dříve se změny nedotknou. Zdražení fixovaných tarifů u nových smluv nebo jejich přípravu v minulých dnech oznámily například i innogy, Pražská plynárenská či MND. Reagují tak na růst ceny plynu na světovém trhu.

Poptávka po pohonných hmotách v Česku i přes prudké zdražování vzrostla. Podle předběžných odhadů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se během březnových týdnů zvýšila spotřeba nafty oproti běžným obdobím o zhruba 25 procent a u benzinu až o 15 procent, řekl mluvčí ČAPPO Václav Loula. Nedostatek paliv podle něj nehrozí. Podle analytiků je příčinou vyšší poptávky předzásobování motoristů a také větší zájem řidičů ze zahraničních zemí, kde jsou paliva dražší.

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.