Norsko je stát ve Skandinávii, který se svou rozlohou 323 758 kilometrů čtverečních zaujímá 8. místo v Evropě. Má zhruba 4,8 mil. obyvatel, z nichž zhruba 10 % má zahraniční původ. Hlavním městem je Oslo se zhruba 570 tisíci obyvateli. Státním zřízením Norska je unitární stát a parlamentní monarchie. Sousedí se Švédskem na většině jihovýchodní hranice, Finskem a Ruskem na severovýchodě.
Norsko
Rychlá navigace:
Geografické údaje
Měna, kurzy
Klimatické podmínky
Ceny
Clo, dovoz, vývoz
Časový posun
Elektřina (proud, používaní redukcí)
Fotografování a filmování
Internet
Jazyky, dohovoření
Kriminalita
Kuchyně - jídlo a nápoje
Místní doprava a taxi
Nákupy a suvenýry
Oblečení, zavazadla
Opalování
Pláže a koupání
Pošta
Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy
Restaurace, ceny, doporučení
Různé
Spropitné
Svátky
Telefonování + roaming
Tísňová volání
Víza, vstupní formality
Zajímavá místa
Zábava, kultura, sport
Zastupitelské úřady
Zdravotní péče, očkování, hygiena
Zvyklosti a obyčeje
Geografické údaje
Poloha: severní Evropa
Hlavní město: Oslo - 483 400
Jazyk:norština (99%), laponština
Náboženství:evangelicko-luteránská církev (88%), ostatní protestanti a katolíci (3%)
Měna, kurzy
Měna: 1 norská koruna (NOK) = 100 ore
Aktuální kurz:1 NOK = 3,03 Kč
Norská koruna (norsk krone, nk, NOK) je plně směnitelná. Dělí se na 100 ore; nejmenší užívaná mince je 0,50 NOK. Další mince jsou 1, 5, 10 a 20 NOK, bankovky v hodnotách 50, 100, 200, 500 a 1000 NOK.
V bankách lze bez problémů vyměnit běžně směnitelné cizí měny včetně českých korun v bankovkách. Povinná výměna valut neexistuje. Peníze lze měnit i v turistických informačních kancelářích a na poštách.
Banky jsou otevřeny výhradně ve všední dny, obvykle od 9.00 do 14.30 v létě a 15.30 v zimě. Síť bankomatů (minibank) je hustá a prakticky za vše lze platit běžnými mezinárodními platebními kartami (American Express, Diners Club, MasterCard a Visa). Do odlehlých oblastí a do hor se vybavte i hotovostí.
Klimatické podmínky
Podnebí Norska ovlivňuje teplý Golfský proud: jako Severoatlantický proud kopíruje norské pobřeží až na Nordkap (71° s. š.), resp. Špicberky (81° s. š.). Průměrné teploty jsou díky němu v některých místech až o 22 °C vyšší, než v srovnatelných zeměpisných šířkách (Aljaška, Kamčatka). Podnebí podél pobřeží a na jihu Norska je tedy mírné, s chladným létem a celoročně vysokými srážkami (2000 – 3000 mm). Ve vnitrozemí je podnebí kontinentální, s většími teplotními rozdíly mezi dnem a nocí a létem a zimou; se stoupající nadmořskou výškou teploty klesají a přibývá srážek včetně sněhových, které sytí místní ledovce. V údolích jsou srážky minimální (Gudbransdalen 450 mm ročně). Průměrná zimní teplota v Bergenu na jihozápadě je 2 °C, o 1200 km severněji ve Vardo - 5 °C a ve vnitrozemí v Oslo - 4 °C (zde se už vliv teplého proudu neuplatní). Průměrná letní teplota v Oslo je 16 °C; na pobřeží a v horách snižuje teploty vítr a počasí se mění i několikrát za den.
Za polárním kruhem je podnebí subarktické, s krátkým létem, kdy slunce nezapadá po 24 hodin; čím více na sever, tím je období „bílých nocí“ delší. Uprostřed zimy naopak slunce nevychází nad obzor a panuje šero. Za jasných nocí lze pozorovat polární záři.
Aktuální teploty - Oslo 7 °C
Ceny
Ceny zboží i služeb jsou vysoké a zvyšují se se vzdáleností od civilizace. Potraviny jsou nejlevnější v řetězcích Rema 1000, Bunnpris, Rimi a Kiwi; o něco dražší v prodejnách Coop, Ica, Spar, Ultra, Mega a Meny. Alkohol se prodává výhradně ve státních obchodech Vinmonopolet. Uvedené ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit místně, sezónně i v konkrétních prodejnách.
V obchodě:
chleba 1 kg = NOK 25
houska = NOK 1
máslo, margarin 400 g = NOK 20 – 30
mléko 1 l = NOK 15
vejce 1 ks = NOK 3
salám měkký / trvanlivý 100 g = NOK 20 / 30
sýr klasický i hnědý (kozí, ovčí) 1 kg = od NOK 80
plátkový sýr 100 g = NOK 18
cornflakes 400 g = NOK 35
jogurt malý = od NOK 5
losos filet = od NOK 75
pizza 600 g = od NOK 30
jablka / okurky / rajčata / 1 kg = NOK 10 / 15 / 25
čaj (100 sáčků) = NOK 50
káva 100 g = NOK 40 – 60
chipsy = od NOK 20
voda balená 1,5 l = NOK 15
coca-cola 1,5 l = NOK 20
pomerančový džus 1 l krabice = od NOK 15
pivo 4,7 % v plechovce 0,5 l = NOK 20
pivo lahvové dle značky = od NOK 30
víno 0,7 l = od NOK 80
whisky 0,5 l = od NOK 300
Clo, dovoz, vývoz
Norsko je členem Schengenské dohody, není však členem EU. Proto celní podmínky při dovozu do Norska nepodléhají systému v rámci EU. Při turistické cestě lze bezcelně dovézt zboží v hodnotě do 6000 NOK. V této částce je povoleno bezcelně dovézt na 1 osobu 1 litr alkoholu o síle 22 % – 60 % a 1,5 litru s 2,5– 22 % alkoholu nebo 3 litry s 2,5 – 22 % alkoholu a 2 l piva o obsahu alkoholu nad 2,5 %, nebo jiného nápoje o obsahu 2,5 – 4,75 %. To platí pro osoby starší 18 let, v případě alkoholu o síle nad 22 % musí být osoba starší 20 let. Dovoz nápojů s vyšším obsahem alkoholu než 60 % je zakázán. Dále lze bezcelně dovézt 200 kusů cigaret nebo 250 g tabáku a 200 ks cigaretových papírků na osobu starší 18 let. Maso, masné výrobky a sýry lze dovézt do váhy maximálně 10 kg (celkem). Pohonné hmoty smí být pouze v nádrži vozu, navíc nejvýše 10 l ve schválené rezervní nádobě.
V hotovosti lze bez omezení dovézt nebo vyvézt bankovky a mince maximálně v hodnotě 25.000 NOK, vyšší částku je nutné přihlásit a zapsat do předepsaného formuláře, jinak hrozí pokuta i jejich zabavení.
Platí přísný zákaz dovozu narkotik, léků a jedů; proto u léků pro vlastní potřebu, obsahujících narkotika, se doporučuje mít lékařský předpis případně potvrzení lékaře o jejich užívání. Zakázán je i dovoz zbraní, střeliva a zábavné pyrotechniky, dále ptáků, exotických zvířat a živých rostlin. Z potravin se nesmí dovážet mléko, smetana, vejce a brambory (pokud nepocházejí z Finska nebo Švédska). Cukru lze dovézt maximálně 5 kg, čokolády nebo čokoládových sladkostí 1 kg.
Pes, kočka či jiné spolucestující domácí zvíře musí mít identifikační čip, pas EU (EU pet passport) a veterinární průkaz s vyznačeným očkováním proti vzteklině, odčervení a dalších prohlídkách.
Časový posun
V Norsku je celoročně čas stejný jako v ČR; letní čas je zaváděn od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu.
Elektřina (proud, používaní redukcí)
Napětí v elektrické síti je 220V/50Hz, zásuvky jsou kompatibilní s českými.
Fotografování a filmování
Platí striktní zákaz fotografovat vojenské základny a příslušníky bezpečnostních sil. V muzeích a kostelích je obvykle zakázáno fotografování s bleskem; srozumitelný piktogram nelze přehlédnout. Pokud je fotografování v interiéru povoleno, obvykle se za něj platí (50 – 100 NOK). Místní obyvatele fotografujte s citem; vždy je lépe se předem zeptat.
Nezapomeňte nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie a přiměřenou paměťovou kapacitu karet. Filmy i karty se však dají téměř všude koupit.
Internet
Internet má doma prakticky každá domácnost, proto internetové kavárny najdeme poze v centru větších měst, na menších místech obvykle jen ve veřejných knihovnách nebo turistických informacích. Přístup na internet a wifi nabízejí též ubytovací zařízení, v hotelích je pro vlastní hosty obvykle zdarma. Bývá i v kavárnách, na benzínových pumpách a v obchodních centrech; za poplatek NOK 20 – 30 za hodinu.
Jazyky, dohovoření
Úředním jazykem je norština, severogermánský jazyk, ve dvou rovnocenných formách, bokmal a nynorsk. Většinový je bokmal (85 % populace, většina publikací). Obě formy se píší latinkou, doplněnou o písmena A, O a A. I přes sjednocující vliv médií jsou snahy o sloučení obou jazyků do jedné norštiny (samnorsk) dosud neúspěšné. Sámština (Sámi, laponština) je jazyk Sámů, žijících za polárním kruhem; nápisy jsou zde dvojjazyčné. Turisté se všude dorozumějí anglicky, v hotelích i německy.
Místní obyvatele mile překvapíte, pokud se norsky naučíte alespoň několik slov. Mohly by se hodit: god dag = dobrý den; hei (hej) = dobrý den, ahoj (běžný pozdrav); ha det / ha det bra = nashle / nashledanou; takk / tusen takk = děkuji / děkuji mnohokrát; var sa god (ver so goo) = rádo se stalo; unnskyld (unšil) = promiňte; jeg forstar ikke (jaj foštór ike) = nerozumím; ja / nei = ano / ne; hvor kommer du fra = odkud jste; Tsjekkia = Česká republika; jeg heter = jmenuji se; jeg betaler = platím; bat = loď; tog = vlak; trikk = tramvaj; pose = igelitová taška v krámě; pohled / známka = postkort / frimerke; voda = vann; pivo = ol; hnědý sýr = brunost; lososí filet = laksefilet; brambory / rýže = poteter / ris; snakker du engelsk? = mluvíte anglicky?; hjelp meg = pomozte mi; hvor er = kde je; jeg trenger = potřebuji; vis meg = ukažte mi; sykehuset / lege = nemocnice / lékař; nodutgang = nouzový východ; forbudt / adgang forbudt = zakázáno / vstup zakázán; skal (skol) = přípitek na zdraví; takk for matten = poděkování po jídle (hostiteli nebo tomu, kdo jídlo objednal).
Kriminalita
Policisté nenosí střelné zbraně, protože kriminalita je velmi nízká; většinou jde jen o krádeže či vandalismus. Jakákoliv korupce je trestná. V hlavním městě Oslo a dalších velkých městech je třeba ostražitost v místech s vyšší koncentrací lidí (letiště, nádraží, veřejná doprava, obchodní domy). Nenoste u sebe větší obnosy peněz a nenechávejte své věci a příruční zavazadla bez dozoru, zejména pokud v nich máte doklady a peníze. Pas, letenky, platební karty a vyšší částky v hotovosti patří do hotelového sejfu, při přesunech do uzamčeného kufru v zavazadlovém prostoru autokaru. Buďte obezřetní při vybírání peněz z bankomatu. V Oslo se nedoporučuje chodit v noci sám do oblasti přístavu. Ignorujte pouliční „sázkaře“ a prodavače.
Pokud dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu či občanského průkazu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky, kde je fotografie a osobní údaje) nebo občanského průkazu pro rychlejší vydání náhradních dokladů. Tuto kopii uložte odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla. Pokud dojde ke krádeži, nahlaste ji policii; o odcizení dokladů je třeba sepsat protokol.
Konzumace alkoholu na veřejnosti je zakázána pod pokutou. Kouření je zakázáno ve všech vnitřních prostorách včetně restaurací. Za močení na veřejnosti hrozí vysoká pokuta (v Oslo až 10 tisíc NOK). V létě je přísně zakázáno rozdělávat oheň ve volné přírodě. Tresty za držení, prodej i pašování byť minimálního množství drogy jsou velmi vysoké.
V Norsku nehledejte varovné nápisy, každý zodpovídá sám za sebe. V horách nepodceňujte kluzký a kamenitý terén, nepřibližujte se k okrajům vodopádů a nelezte pod čelo ledovce. Do hor nechoďte sami a vybavte se kvalitní obuví a teplým oblečením; nezapomeňte mapu, buzolu, nůž a mobil; případně i GPS. Na rafting, kayaking a túry po ledovci se svěřte místním specialistům.
Kuchyně - jídlo a nápoje
Norská kuchyně je jednoduchá a zdravá; sůl i koření s výjimkou kardamonu se používají minimálně. Základem jídelníčku jsou chléb a pečivo, poridž, husté krémové polévky, brambory vařené i vynalézavě upravené, dušená zelenina, grilované, nasolené (saltetkjott) nebo uzené maso (skopové, jehněčí, hovězí, telecí), mořské i sladkovodní ryby - nejčastěji makrely, lososi (laks), pstruzi a tresky (torsk), podávané uzené, dušené, vařené i nakládané; dále kaviár a mořské plody, zejména krevety, tygří krevety, humři a kalamáry. Národním jídlem jsou „kjottkaker“, masové kuličky se zelím a bramborem a „farikal“, dušené jehněčí se zelím. Slavnostním jídlem je zvěřina: losí nebo sobí steak (reinsdyrstek), sobí guláš s brusinkami, losí či sobí medailonky i masové koule a oblíbená je i koroptev. Všude na pobřeží a ostrovech jsou vynikající „fiskeboller“ (rybí koule) a „lutefisk“, sušená treska naložená v nálevu a poté uvařená. Na Lofotech a všude na severu jsou tresky (sušená torrfisk a nasolená klippfisk) základní potravinou. Nejoblíbenější rybou je losos, vařený, uzený i marinovaný. Běžné přílohy jsou speciální knedlíky (raspeballer), hrachová kaše (ertestuing), brambory s koprem a sandefjordským máslem, krajíc chleba (flatbrod) a brusinky. Z cizích kuchyní se ujaly pizza a kebab. Norskou specialitou jsou vafle s máslem, marmeládou (mrkvovou) či hnědým sýrem „brunost“ (nasládlý hnědý sýr z kozího nebo ovčího mléka), krájený na tenké plátky; na chléb se sýrem se dávají ještě marmelády, čokoláda nebo arašídové máslo. Oblíbené sýry jsou geitost (kozí), Jarlsberg, Nordgold, Ridder a Ski Queen. „Boller“ jsou koule s rozinkami, kořeněné zázvorem, kardamonem a skořicí. Máslo i margarín jsou mírně slané. Bezkonkurenční jsou norské marmelády: brusinková, borůvková, rebarborová, ostružinová, malinová a morušková, ze severské ostružiny Rubus chamaemorus. Tradičním zákuskem je marcipánový dort „lukket valnott“ se šlehačkou.
Pije se káva černá i bílá (národní nápoj), čaj, mléko, neředěné džusy, čistá voda, pivo (místní Ringnes, Hansa a Frydenlund, zahraniční Heineken) a tradiční medové víno (mjod). Norský gin akewitt (aquavit, 40 %) se destiluje z brambor a podává jako digestiv. Má 27 příchutí, vedou kardamon a anýz. Klasické značky jsou Lysholm Linie, Loiten Linie, Gammel Opland, Simers Taffel a Gilde Non Plus Ultra. Aquavity označené „Linie“, dozrávající v sudech naložených na lodích, musí dvakrát překročit rovník.
Vybrané speciality
farikal: skopové maso s černým pepřem a hlávkovým zelím
gammalost: sýr z kyselého mléka
gravet laks (gravlaks): losos naložený v láku ze soli, cukru, pepře a kopru
lammekoteletten: jehněčí kotlety,
lefse: bramborová placka
lutefisk: sušená treska naložená v marinádě a poté uvařená
rakorret (rakfisk): v soli fermentovaný losos či jiná ryba
smalahove: uvařená a vyuzená ovčí hlava, tradiční vánoční jídlo v západním Norsku
svineribbe: vepřové žebírko
torrfisk / klippfisk: vykostěná sušená / nasolená ryba (často treska)
raspeballer: obdoba našich chlupatých knedlíků
rommegrot: smetanový pšeničný poridž
Místní doprava a taxi
Letecká
V Norsku je na stovku letišť, z toho 13 s dráhou 2,4 – 3 km. Hlavním je Gardermoen, 60 km severně od Oslo; do 100 destinací ve světě a 24 v Norsku odbaví ročně 21 miliónů pasažérů. Do Oslo jezdí regionální vlak (cca 80 NOK), rychlovlak Flytoget (20 min., cca 160 NOK), letištní autobus (cca 120 NOK) nebo taxi (cca 800 NOK). Menší letiště jsou Moss Airport Rygge (60 km jižně od Oslo) a Sandefjord Airport Torp (110 km od Oslo), kam létají nízkonákladové společnosti a domácí Norwegian (letištní bus do centra cca 120 NOK). Mezinárodní letiště jsou i ve Stavangeru, Bergenu, Trondheimu a Tromso.
Vzhledem ke vzálenostem se hojně využívá vnitrostátní letecká doprava. Pro turisty je výhodný Wideroes Explore Norway Ticket, nabízející v letní sezóně neomezený počet letů po dobu 14 dnů. Letové řády, ceny a podmínky dopravy jsou na internetu.
Železniční
V Norsku je 4114 km železnic o standartním rozchodu, které provozuje státní společnost Norges Statsbaner (NSB). Hlavní norské tratě jsou Oslo – Kristiansand – Stavanger, Oslo – Skien, Oslo – Bergen (s odbočkou do Flamu), Oslo – Lillehammer – Dombas – Trondheim, Oslo – Sarpsborg – Halden, Oslo – Askim – Sarpsborg, Oslo – Roros – Trondheim a Trondheim – Bodo. Železniční spojení neexistuje mezi Stavangerem a Trondheimem a mezi Bodo (resp. Fauske) a Narvikem. Naopak výborné je spojení se Švédskem: do Oslo jezdí noční vlaky ze Stockholmu, Gothenburgu a Malmö, do Trondheimu z Östersundu a Sundsvallu a ze Stockholmu přes Kirunu do Narviku.
Vlaky jsou rychlé, spolehlivé, komfortní a tiché, s toaletami a prodejním servisem. Výhodné a levnější než na nádraží je zakoupení jízdenky (automaticky i místenky) předem přes internet, tzv. Minipriss; většinou na neomezenou vzdálenost, ale bez přerušení jízdy. Jízdenku vám doručí na nádraží, nebo ji bude mít u sebe průvodčí; nezapomeňte však číslo vašeho sedadla (= místenka). Pro cesty po celém Norsku se vyplatí Norwegian Rail Pass. Místní vlaky jsou bezmístenkové a jezdí ve 30 – 60 minutových intervalech (Oslo, Bergen, Voss, Trondheim a další); jízdenku je nutné koupit v pokladně nebo automatu před nástupem do vlaku. Trať Myrdal – Flam, uváděná jako nejstrmější na světě, je drahá, ale atraktivní: vlak nastoupá 864 m na pouhých 20 km.
Lodní
Nákladní a osobní terminály jsou Bergen (jde přes něj polovina nákladní lodní dopravy Norska), Borg Havn, Haugesund, Maloy, Mo i Rana, Mongstad, Narvik, Oslo a Sture; osobních a trajektových přístavů je nespočet. Mezinárodní trajekty provozují společnosti DFDS Seaways, Color Line a Fjord Line.
Místní trajekty („bilferge“) jsou běžnou součástí dopravy pro veškerá vozidla, cyklisty i pěší. Frekvence spojů a cena záleží na délce přepravy a vytíženosti spojení; obvykle se platí cca 150 NOK za 30 min plavby za auto a 2 dospělé osoby. V každém přístavišti je zdarma k dispozici přehled lodních řádů a cen pro celou oblast. Na hlavních tazích je ve dne obvyklý interval trajektů 30 minut a rezervace nejsou nutné; na palubě jsou toalety a možnost občerstvení. Většina místních trajektů nepluje v noci; při špatném počasí může být plavba zpožděna nebo zrušena. Catamaran expressboats shuttle („hurtigbat“) je hustá síť malých rychlých lodí, propojující lokality v bludišti ostrůvků a fjordů při pobřeží mezi Stavangerem a Tromso. Ceny jsou srovnatelné s cenou železniční jízdenky.
Vyhlídkové plavby. Z Británie vyplouvají lodě společnosti Thompson Cruise ships z Harwiche; pětidenní až dvoutýdenní plavby zahrnují Flam, Bergen, Molde, Hammerfest, Nordkapp, Tromso, Lofoty, Geiranger a Alesund. Lodě společnosti Hurtigruten se plaví podél pobřeží mezi přístavy Bergen a Kirkenes, se zastávkami v zajímavých místech; atraktivní jsou i výlety na pevninu. Jednosměrná plavba bez přerušení trvá 5,5 dne. Na jízdenku Inter Rail je 50% sleva. Kajuty se objednávají předem, stejně tak přeprava auta (jednotlivé lodě mají odlišnou kapacitu). Kajuty jsou povinné jen pro vícedenní plavbu; na kratší úseky nejsou třeba a lodní lístek lze koupit v kterémkoliv z uvedených přístavů nebo přes cestovní kancelář.
Plavby po řekách a jezerech. Celková délka vnitrozemských vodních cest je 1577 km. Rafting se provozuje na řekách Sjoa, Femundselva, Trisilelva, Atna a dalších; doporučuje se odborný doprovod (nejlépe místních průvodců) a kvalitní vybavení. Po jezeře Mjosa u Lillehammeru pluje Skibladner, nejstarší výletní parníček na světě. Túry v některých horách zkracují placené lodičky (k ledovci Nigardsbreen a Svartisen, po jezeře Bygdin a další).
Autobusová
Se Švédskem a Dánskem spojují Oslo pravidelné linky společností Eurolines, Swebus Express a Säfflebussen; s Českou republikou společnosti Eurolines a Student Agency. Z Kirkenesu do ruského Murmansku zajišťuje pravidelnou linku dvakrát denně společnost Pasvikturist. Místní autobusové linky spojují všechna větší města (a jezdí i do některých národních parků). Největší společnosti jsou Nor-way Bussekspress, Timekspressen, FFR/Veolia Transport Nord, Fjord 1 a v Laponsku Cominor. Frekvence spojů je větší v létě než v zimě a v odlehlých oblastech nižší než v okolí Oslo. Některé horské průsmyky jsou v zimě pro dopravu uzavřené. Drahé jízdné vyváží vysoký komfort cestování. Dálkové spoje jsou místenkové.
Městská doprava
Všechna velká města mají vlastní systém dopravy a příměstské vlaky. V Oslo je páteří dopravy metro (T-Bane, 6 linek, s podzemní křižovatkou v centru, jinak na povrchu; jezdí do 1 hod v noci, v intervalech 15 – 30 minut). Tramvaje (Trikkens, 6 linek) jezdí kromě centra i na Holmenkollen. Zbytek města pokrývají autobusy a přes fjord zkracují cestu přívozy. Na každé zastávce je mapa dopravní sítě, jízdní řád a automat na jízdenky. Cena jedné předem zakoupené jízdenky je 26 NOK (ve voze 40 NOK), děti a senioři polovinu; pro více cest se vyplatí jízdenka na 24 hod za 70 NOK, platná pro tramvaje, metro busy a čtyři trajekty, případně tzv. flexikort na 8 jízd za 190 NOK. Pokud si koupíte Oslo Pass, je v něm zahrnuta i MHD zdarma. V Bergenu jezdí trolejbusy, pozemní lanovka (funikular) Floybane a visutá lanovka Ulriken (9 – 17 hod); v Trondheimu autobusy (30 linek, zastávky na znamení, jízdenky u řidiče), jedna linka tramvaje Grakallbanen; v Tromso jezdí autobusy a na Storsteienen visutá lanovka (duben – září, zpáteční jízdenka cca 95 NOK); visutá lanovka je i v Narviku.
Taxi
Větší města mají vlastní taxislužbu. Taxíky jsou drahé, ve všední den činí nástupní taxa 50 NOK a 20 NOK za kilometr, celkem nejméně 100 NOK, o víkendu a svátcích a v noci jsou ceny vyšší. Renomované společnosti jsou mj. v Oslo Oslo Taxi, Christiania Taxi, Asker og Barum Taxi; v Trondheimu Trondheim Taxi a Tronder Taxi; v Bergenu Bergen Taxi; na jihu Norska Agder Taxi a Taxi Sor. Taxi lze objednat i přes internet nebo telefonicky přes mobil včetně SMS. Jsou na boku označeny jménem společnosti a telefonním číslem, taxametry jsou povinné. Letištní taxi mají fixní ceny, zavisející na denní či noční hodině a počtu osob. Doporučujeme ověřit předpokládanou cenu předem.
Nákupy a suvenýry
Oblíbeným suvenýrem jsou vlněné svetry, čepice, rukavice a čelenky s tradičními norskými vzory, stříbrné či kamenné originální šperky a upomínkové předměty s runovými nápisy z dob Vikingů, figurky trolů, klíčenky s norskou vlajkou, trička se soby, losy, medvědy, rysy, rosomáky, moskyty a dalšími severskými tvory; z pochutin vakuově balené ryby a vynikající marmelády z lesních plodů: vedle borůvkové, ostružinové a malinové je specialitou marmeláda ze severské ostružiny Rubus chamaemorus (moruška, molte) a u nás nezvyklá rebarborová. Výborné a levné jsou i brusinky, ve skle i plastu.
Za polárním kruhem nabízejí u silnic Sámové sobí kůže a výrobky z nich, drobné suvenýry ze sobího paroží a kvalitní laponské lovecké nože.
Systém tax-free umožňuje vrácení části zaplacené daně z přidané hodnoty; podmínkou je účtenka na minimálně 315 NOK, vývoz zboží do 1 měsíce ode dne nákupu a předložení zboží spolu se speciálním potvrzením o jeho nákupu při odjezdu ze země. Vrací se cca 12 – 19 % z ceny zboží. Některé prodejny tuto částku zašlou na vámi uvedený účet.
Menší obchody mívají otevřeno od 9.00 až 10.00 do 17.00, ve čtvrtek do 19.00 až 20.00 a v sobotu do 13.00 až 16.00; supermarkety ve všední dny od 9.00 do 20.00 – 21.00 a v sobotu do 18.00. Řetězce Narvesen a Mix (v Oslo a Bergenu také Deli de Luca) a 7-Eleven ve větších městech nabízejí základní potraviny a „smíšené zboží“ od časného rána do noci, ve velkých městech nonstop, včetně neděle, kdy je jinde zavřeno. Největší obchodní dům v Oslo je Byporten Shopping Senter v centru, největší v Norsku je Sandvika Storsenter, z Oslo 15 minut vlakem. Ceny v obchodech jsou pevné, slevy jsou označeny „tilbud“.
Víno a destiláty se prodávají výhradně ve státních prodejnách „Vinmonopolet“ (pondělí a středa do 17 hod, úterý a čtvrtek do 18 hod, v sobotu do 15 hod). Omezen je i počet lahví na osobu. Pivo a alkohol do 4,75 % lze koupit v supermarketech: ve všední dny od 10.00 do 20.00, v sobotu od 10.00 do 18.00. V neděli lze dostat alkohol pouze v baru nebo restauraci.
V menších obchodech, kavárnách a restauracích nelze platit mezinárodními bankovními kartami. V případě platby vyšších částek kartou bývá požadován průkaz totožnosti.
Oblečení, zavazadla
Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení by mělo být příjemné a praktické, do přírody sportovní. Důležité jsou pohodlné uzavřené boty, nejlépe vodovzdorné (botasky s profilovanou podrážkou nebo lehké goretexy), na přezutí sandály; dále dlouhé i krátké kalhoty, košile s dlouhými i krátkými rukávy, teplý svetr, teplé ponožky a kvalitní nepromokavá bunda s kapucí proti větru.
Přibalte i pláštěnku a deštník, pokrývku hlavy a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. Jestliže cokoliv zapomenete, není problém to koupit.
Opalování
Za slunečného počasí je nutný opalovací krém, zejména na horách ve vyšších nadmořských výškách a vždy na sněhových polích či na ledovci (Nigardsbreen, Briksdalsbreen, Svartisen a další). Stejně tak se může hodit i na moři, při plavbě trajektem.
Pláže a koupání
Norsko není typickou „koupací destinací“: Norské moře sice nikdy nezamrzá, ale jeho teplota se v létě pohybuje okolo 10 °C, takže ve fjordech se koupou jen otužilí potomci Vikingů. Pokud se chcete vykoupat „za polárním kruhem“, doporučujeme bílé písečné pláže u Flakstadu na Lofotech. Také v jižním Norsku, v okolí Larviku a Kristiansandu a na březích Oslofjordu je koupání nezapomenutelným zážitkem. Naturismus je v Norsku akceptován, na pobřeží nalezneme asi dvě desítky pláží vyhlášených jako nudistické (např. Huk Nude Beach v Oslo).
Pošta
Pošty jsou téměř v každé osadě, obvyklá otevírací doba je ve všední dny od 9.00 do 18.00, někdy s hodinovou polední přestávkou, v sobotu od 10.00 do 13.00 hodin. V neděli je zavřeno.
Poštovní schránky jsou pro místní zásilky žluté, pro mezinárodní červené. Spolehlivé je odeslání pošty prostřednictvím hotelové recepce.
Poštovní známka (frimerke) na pohlednici nebo na dopis do země EU je 11 NOK („Priority“, 2010). Pohled (postkort) stojí 5 – 10 NOK.
Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy
Půjčovny aut jsou na letištích i ve městech. Mezinárodní firmy (Hertz, Avis, Alamo, Europcar, Budget, Sixt), mívají výhodnější sazby při objednávce předem přes internet. Vyhledávané jsou i půjčovny Cheap Car Rental, One way Car Rental a Tiger Car Rental. Přehled půjčoven, vozů a cen je na internetu. K zapůjčení vozu je třeba kreditní karta, pas a platný národní řidičský průkaz; řidič musí být starší 19 let a vlastnit řidičský průkaz minimálně jeden rok. Ceny závisejí na typu vozu, jsou nižší mimo letní sezónu a při půjčení na delší dobu; při jednodenní výpůjčce začínají od 150 euro. Po řidičích do věku 25 let je požadován příplatek.
Pojištění vypůjčených aut zahrnuje automaticky požár a odpovědnost za způsobenou škodu, Fakultativní pojištění zahrnuje obvykle pojistku proti havárii a proti krádeži. Osobní havarijní pojistku pořídíte v půjčovně za cca 11,50 USD za den. Vždy podrobně prostudujte smluvní podmínky, stav vozu a rozsah pojištění.
V Norsku je 93 tisíc km silnic, z toho 664 km dálnic. Některé vnitrozemské silnice přes hory a náhorní plošiny (včetně hlavních tahů) jsou otevřené pouze od června do září; v zimě se neudržují a jsou uzavřeny. Na jaře a na podzim se doporučuje ověřit si jejich otevření předem. Dočasně mohou být uzavřeny některé úseky i při špatném počasí, o čemž informuje tisk, rádio, televize, internet a tabule u silnic. Na exponovaných trasách bývá zakázán průjezd vozů s obytnými přívěsy, případně jsou tyto cesty jednosměrné. Nepodceňujte vzdálenosti; na 500 km je třeba počítat cca 8 hodin jízdy.
Jezdí se vpravo a zásadní je přednost zprava. Povolená rychlost v obci je 50 km/hod, mimo obec 80 km/hod, na dálnici 90 km/hod (v několika úsecích 100 km/hod). Trestá se i překročení povolené rychlosti o 6 km/ hod; za rychlou jízdu je pokuta až 8000 NOK. Do povinné výbavy vozu patří alespoň jedna standardní reflexní vesta, umístěná na dosah ze sedadla řidiče. Telefonování mobilním telefonem za jízdy bez „handsfree“ stojí 600 NOK. Toleruje se 0,2 promile alkoholu v krvi řidiče. Auto, v zimě nevybavené řetězy a zimními pneumatikami, může policie kromě udělení pokuty i odstavit. I u osobních aut se kontroluje povolené zatížení a za překročení limitu je sankce. Zapnuté bezpečnostní pásy a svícení i ve dne jsou povinné. Troubí se jen v případě nebezpečí nebo před nepřehlednými zatáčkami. Zejména ráno a večer se na vozovce mohou vyskytnout sobi, losi, krávy, ovce a kozy (na Špicberkách i medvědi a vlci). Na silnicích s jedním jízdním pruhem jsou vyhýbací místa označená tabulí s písmenem „M“: přednost má auto jedoucí do kopce. Z prudkého kopce vždy brzděte motorem.
Mýtné (jednorázový poplatek) se platí za průjezd některých úseků silnic a dálnic, tunelů a mostů a za vjezd do některých měst (Oslo, Bergen, Trondheim; cca 25 NOK při každém vjezdu). Mýtnic je asi 50 a mýtné se vybírá fyzicky v hotovosti nebo kartou, nebo se automaticky odečítá z předplacené elektronické karty nebo zaregistrované kreditní karty. Nově se na některých mýtnicích nezastavuje a zaplatit můžete na nejbližší pumpě (sledujte ceduli „KR – service“) nebo do tří dnů na pumpě ESSO; protože jsou všechna auta fotografována, přijde případnému neplatiči do tří měsíců faktura, a to i do zahraničí.
Parkovné se obvykle platí v automatech mincemi nebo platební kartou. Žluté automaty umožňují parkování jednu hodinu, šedivé dvě a hnědé tři hodiny. Porušení zákazu parkování stojí od 500 NOK výše.
Čerpací stanice (Statoil, Shell, YX = HydroTexaco, Esso, On the Run) bývají otevřeny od 6.00 do 19.00, na hlavních tazích i déle. Orientační ceny za litr pohonných hmot: natural 95 (blyfri) 12 – 14 NOK, nafta (diesel) 10,50 – 13 NOK. Osobní automobily ani turistické autokary nesmějí tankovat barvené pohonné hmoty („avgiftsfri diesel“, bez daně), určené pro zemědělské stroje.
Důležité nápisy: automatisk trafikk kontroll = měření rychlosti; kjor sakte = jeďte pomalu; forbikjoring forbudt = zákaz předjíždění; gjennomkjoring forbudt = průjezd zakázán; fare (far leh) / farlig (far lee) = nebezpečí / nebezpečný; rasfare = nebezpečí laviny nebo zemního sesuvu; takras = pozor padá sníh ze střechy; elgfare = pozor los nebo sob přes cestu; omkjoring = objížďka; svake kanter = nesjízdná krajnice; vegarbeidsomrade = práce na silnici; ut = výjezd, kvittering / receipt = stvrzenka; politi = policie.
Restaurace, ceny, doporučení
Jídlo v restauracích je drahé; proto si Norové dopřávají vydatnou snídani (nesmí chybět káva, neředěný džus, mléko, sýr a vafle) a poté až večeři v teple domova. Naopak oběd se odbude „balíčkem na cestu“ (matpakke), což je většinou sendvič. Lze je zakoupit i v hotelu, v recepci nebo u vrchního; do přidělené krabice nebo sáčku si na snídani sami vyberete z bufetového stolu. Zatímco hlavní jídlo v běžné restauraci stojí okolo 200 NOK, v podnicích rychlého občerstvení („gatekjokken“) zaplatíte za jednoduché jídlo od 35 NOK; obvykle jsou v nabídce vafle, pečená kuřata, párky (polse), párek v rohlíku „kjempegrill“ nebo párek v housce (brod) nebo ve chlebové placce (lompe). Cena je včetně oblohy (kečup, hořčice, nakládané okurky „sylteagurk“, kolečka pečené cibule „stekt lok“ nebo krevetový salát „rekesalat“. Výborný je i „kebab i pita“, jehněčí nakrájené z grilu, spolu s oblohou naplněné do chlebové kapsy. Vegetariánská jídla nabízejí Peppes Pizza, Dolly Dimple's, SubWay a Esso/On the run. Běžné jsou restaurace McDonald a Burger King. Pro prodej alkoholických nápojů musí mít restaurace licenci.
V restauraci:
voda v džbánku = zdarma
nealko, cola 0,5 l v plechovce = od NOK 20
pivo 0,4 l dle značky a kvality = NOK 55 – 80
víno 0,2 l dle značky = od NOK 70
whisky v baru 4 cl = od NOK 70
káva / čaj = NOK 40 – 60 / 20 – 30
kebab = NOK 25 – 40
rychlé občerstvení (kuře, McDonalds, Burger King) = od NOK 80
salát = NOK 40 – 120
hamburger malý / velký = NOK 35 / 55
rychlé občerstvení vegetariánské = od NOK 40
hot dog = NOK 30
pizza střední / velká = NOK od 140 / 170
menu v pizzerii s nápojem = NOK 150 – 180
pizza na stánku = od NOK 100
hlavní jídlo v jednoduché / běžné restauraci = od NOK 130 / 200
polévka = NOK 75
salát (k jídlu) = od NOK 45
salát (jako hlavní chod) = NOK 100
Různé
Zeměpis, geografické poměry
Norsko (323 802 km2; z toho 19 520 km2 voda) leží v severní Evropě na západní straně Skandinávského poloostrova a četných ostrovech v Severním moři, Norském moři, Barentsově moři a Severním ledovém oceánu (mj. Jan Mayen, Špicberky a Medvědí ostrov). Pevninskou hranici o délce 2542 km má s Finskem (727 km), Švédskem (1619 km) a Ruskem (196 km). Pobřeží je o délce 25 148 km je extrémně členité, s ostrůvky a fjordy. Délka „pevninského pobřeží“ činí 2 650 km, délka pobřeží všech asi 50 tisíc ostrovů a ostrůvků 58 133 km. Od majáku v Lindesnes (57°59') na mys Nordkinn (71°08') je 1700 km.
Území bylo modelováno fenoskandinávským zaledněním, jehož zbytkem jsou mj. ledovce Svartisen a Jostedalsbreen. Dvě třetiny území zaujímají hory; nejvyšší je Galdhoppigen (2469 m n.m.). Ze strmých úbočí náhorních planin a fjordů spadají vodopády. Bohatstvím země jsou řeky (mj. Glomma, Lagen, Rauma, Namsen, a Altaelva) a jezera (největší Mjosa, Snasavatnet, Femunden a Randsfjord).
Fauna a flora, ochrana přírody, národní parky
Krajinný ráz určují v jižní části země zemědělská krajina a lesy, dále až k polárnímu kruhu tajga (30 % území); „světlé“ dominují břízy (Betula abies), jeřáby, osiky, olše a borovice, „tmavé“ štíhlý severoasijský smrk (Picea abies obovata). Nad polárním kruhem převládá lesotundra (Betula tortuosa, B. nana), na trvale zamrzlé půdě tundra (s keříčkovitou vegetací; šicha, vlochyně, vřesy), mokřady (vachta, suchopýr) a bažiny s rašeliništní vegetací (rašeliníky, severská ostružina moruška, Rubus chamaemorus). Extrémních poloh dosahují smrky v NP Saltfjellet-Svartisen (66° 33' s.š.), a borovice v NP Stabbursdalen (70° s.š.). Nad hranicí lesa jsou louky, skály a ledovce. Z hornin převládají žuly a ruly, jedny z nejstarších na Zemi: souostroví Vesteralen a Lofoten jsou starší než jednu miliardu let.
Zvýšenou ochranu přírody zajišťují národní parky, chráněná krajina, přírodní rezervace a přírodní památky. Další území jsou chráněna místními výnosy a zákony, se značnými rozdíly mezi jednotlivými obcemi: 163 jich chrání 1 % své rozlohy, 8 naopak více než 50 % (Lyngen 68 %). Totéž platí pro v kraje: Vestfold chrání 25 km2, Nordland 5325 km2. Souvisí to též s charakterem krajiny (hory, zemědělská půda) a hustotou zalidnění (na severu je minimální, takže tolik nedochází ke střetu zájmů). Ochranu přírody zajišťuje Direktoratet for naturforvaltning (Ředitelství pro management přírody), které je výkonným i poradním orgánem a zodpovídá se ministerstvu životního prostředí. Z ochranářských sdružení jsou nejznámější Norská ornitologická společnost (Norsk Ornitologisk Forening, 1957) a Norská federace na ochranu zvířat (1859).
Hospodářství, přírodní rizika a ekonomika
Z velkého nerostného bohatství se těží ropa, zemní plyn, železná ruda, rudy barevných kovů (měď, olovo, zinek, nikl a titan; dříve i stříbro v Kongsbergu); zdrojem jsou i ryby, dřevo a vodní energie.
Hlavní průmyslová odvětví jsou těžba ropy, plynu a stavba lodí, průmysl důlní, dřevozpracující, papírenský, potravinářský včetně zpracování ryb, chemický a textilní. Prioritní je těžba ropy a plynu.
Exportují se ropa a ropné produkty, stroje a strojní zařízení, kovy, chemikálie, lodi a ryby; dováží se potraviny.
Zemědělská půda představuje pouhých 2,7 % území; hospodaří na ní soukromé farmy. Pěstuje se oves, žito, ječmen a brambory, v jižních fjordech i jablka, třešně a jahody. Chovají se ovce, kozy, skot, prasata, drůbež a „fjordoví“ koně. Sámové chovají soby; doplňkem je lov (zejména losi) a rybolov (v řekách, jezerech i v moři).
Největší přírodní rizika jsou laviny a zemní sesuvy. Hlavní problémy životního prostředí jsou znečištění vod, kyselé deště, nadměrný rybolov a imise z dopravy ve městech.
Pracovní síla představuje 2,6 milionu obyvatel, z toho v zemědělství pracují 3 %, průmyslu 21 % a službách 76 %. Nezaměstnanost je 3 % (2009). Nikdo nežije pod hranicí chudoby. HDP na hlavu činí 58,6 tis. USD; podíl zemědělství činí 2 %, průmysl 45 % a služby 53 %. Rozpočet je vysoce přebytkový, inflace 2,3 % (2009).
Státní zřízení, administrativní uspořádání
Norsko je konstituční a dědičná monarchie; v čele státu je král, od roku 1991 Harald V. (21.2.1937), který je mj. velmistrem Norského královského řádu svatého Olafa. Korunním princem je Hakon Magnus (20.7.1973). Zákony vydává jednokomorový parlament, jehož 169 poslanců je voleno na 4 roky. Výkonnou moc má vláda v čele s ministerským předsedou.
Administrativně se Norsko dělí na 19 krajů (fylker, sg. fylke): Aust-Agder, Buskerud, Finnmark, Hedmark, Hordaland, More og Romsdal, Nord-Trondelag, Nordland, Oppland, Oslo og Akershus, Ostfold, Rogaland, Sogn og Fjordane, Sor-Trondelag, Telemark, Troms, Vest-Agder, Vestfold a 430 samosprávných obcí (kommune). Hlavní město Oslo je i kraj i samosprávné město. V krajích reprezentují krále guvernéři (fylkesmann).
Pod norskou suverenitu patří arktické souostroví Svalbard (Špicberky) a ostrov Jan Mayen nedaleko Islandu; administrativně i ostrov Bouvetoya v jižním Atlantiku. Norsko si nárokuje Ostrov Petra I. v jižním Pacifiku a v Antarktidě teritorium Země královny Maud (Dronning Maud Land) včetně kontinentálního šelfu. S Ruskem vede spor o dělící linii teritoriálních vod v Barentsově moři a o rybolov v okolí Svalbardu.
Historie v datech
10 tis. př. n. l.: První doložené osídlení.
7 tis. př.n.l.: Střední doba kamenná; rybolov, hrnčířství.
4 tis. př.n.l.: Mladší doba kamenná; počátky zemědělství, chov dobytka, používání lodí. Skalní kresby.
1800 – 500 př.n.l.: Doba bronzová; kolo, pluh a povoz, pravděpodobně i první lyže.
500 př.n.l.: Počátek doby železné; tavení kovu z bahenní rudy, výroba zbraní.
2. stol. n.l.: Runové písmo.
5. – 6. stol.: Ve fjordech se formují knížectví; nedostatek půdy vede k vikingským dobyvačným výpravám.
872: Harald Harfagre (Harald Krásnovlasý) porazil ostatní Vikingy v bitvě u Hafrsfjordu; první Norské království.
9. stol.: Kolonizace Islandu, Faerských ostrovů a Orknejí, vpád do Francie (dnešní Normandie).
985: Osídlení Grónska, Leif Eiríksson objevuje Ameriku (Vinland). Vikingové na skvělých lodích doplouvají na Sicílii, Maltu, Kypr a do Byzance, po baltských řekách do Černého moře.
10. stol.: Olaf Trygvasson z Trondelagu mečem šíří křesťanství.
1000: Olaf Trygvasson poražen, Norsko se dostává pod nadvládu Švédska i Dánska.
1015: Olaf II. opět šíří křesťanství; je vyhnán a vlády se zmocnil dánský král Knut.
1030: Při pokusu o návrat je Olaf II. u Stiklestadu poražen; později prohlášen za svatého patrona Norska.
1070 – 1130: Období míru, králové Olaf IV., Oystein a Sygurd Jórsalfari. Následuje 32 let občanských válek. Nakonec králem zvolen Magnus IV.
1300: Vládne Magnus VII.; jako vnuk i švédského krále vládne do roku 1355 i Švédsku.
1326: Novgorodskou smlouvou stanovena hranice mezi Norskem a Ruskem v kraji Finnmarka.
1397: Kalmarská unie; společným králem Norska, Švédska a Dánska zvolen Erik Pomořanský.
1523: Švédsko vystupuje z Kalmarské unie, vůdce povstání Gustav Vasa švédským králem.
1624: Christian IV. obnovuje požárem zničené Oslo a přejmenovává je na Christianii.
1700 – 1720: Velká severní válka; Švédové okupují značná území Norska i Dánska.
1814: Dánsko smlouvou z Kielu (výsledek napoleonských válek) odstupuje Norsko Švédsku; následně Norové vyhlašují vlastní ústavu (17. května, státní svátek); nakonec Švédsko a Norsko zůstaly sjednoceny korunou, ale s vlastními zákony a parlamentem.
1818: Na trůn nastupuje jako Carl III. Jean Baptista Bernadotte; jako král Norska je korunován v Trondheimu.
1905: Smlouva v Karlstadu: Norsko je zcela samostatný stát na základě referenda. Na norský trůn nastupuje se jménem Hakon VII. dánský princ Carl, kterého si Norové za krále vybrali.
1907: Zavedeny rovnoprávnost žen a volební právo pro ženy.
1912: Norsko, Dánsko i Švédsko vyhlašují neutralitu v hrozící světové válce.
1914 – 1918: Za války významné ztráty obchodních lodí díky německým ponorkám.
1920: Norsko členem Společnosti národů; svrchovanost nad Svalbardem.
1925: Christiania mění název na Oslo.
1940: Přepadení Norska Němci, následná okupace a partyzánská válka; nejtěžší boje se odehrály u Narviku. Královská rodina uprchla do Británie, vlády se ujal kolaborant Vidkun Quisling.
1945: Král Hakon VII. se vrací do Norska.
1957: 21. září po smrti Hakona VII. se stává králem Harald V.
1968: Král Harald V. se oženil se Sonjou Haraldsen.
1969: Objev ropy na ložisku Ekofisk; následují další úspěšné vrty.
1972: Norové odmítli v referendu vstup do EU (53 % proti).
1991: 17. ledna umírá král Olav V., na trůn nastupuje jeho syn, Harald V.
1994: Norové podruhé odmítli v referendu vstup do EU (52,4 % proti). V Lillehammeru se konaly 17. zimní olympijské hry.
2001: Norsko členem Schengenského prostoru.
Demografie
V Norsku žije 4,9 milionu obyvatel, jejichž průměrný věk je 40 let; 66 % populace je ve věku 15 – 64 let, 15 % starších 65 let. Předpokládaný věk dožití je u mužů 78 let, u žen 83 let. Průměrný počet dětí v rodině jsou 2. Ve městech žije 77 % obyvatel. Většina jsou Norové (94 %), asi 60 tisíc Sámové. Dalších Evropanů (Švédů, Dánů, Poláků) zde žije 3,5 %, zbývající 2 % jsou imigranti z celého světa. Nejvíce jich je v Oslo, kde z 590 tis. obyv. jsou 140 tisíc cizinci: Pákistánci (21 tis.), Somálci (11 tis.), Tamilové ze Srí Lanky (7 tis.), Iráčané (6,5 tis.), Turci (6 tis.), Maročané (6 tis.), Vietnamci (5,5 tis.), Íránci (5 tis.) a Filipínci (4 tis.). Z toho asi 10 tisíc jsou buddhisté a 43 tisíce muslimové, soustředění ve čtvrti Gronland (12 mešit). Římsko-katolické kostely jsou v Oslo pouze čtyři (4,5 % věřících); většina obyvatel se hlásí k evangelicko-luteránské státní (= Norské) církvi. Gramotnost Norů je 100 %. Plnoletost je univerzální od 18 let.
Fjordy
Úzké mořské zálivy, sahající desítky kilometrů do nitra pevniny, vznikly působením ledovců, které v dobách kontinentálního zalednění vyplnily původní říční síť. Po odtání ledovců hladina moří stoupla, slaná voda ledovcová údolí (trogy) zalila a výsledkem jsou fjordy, obvykle s mnoha bočními rameny, protože jsou kopií říční sítě. Pro fjordy jsou typické strmé horské svahy a často značná hloubka. Nejkrásnější z nich jsou:
Aurlandsfjord je 17 km dlouhé rameno Sognefjordu (204 km) v kraji Sogn og Fjordane, mezi Flamem a horou Beitelen, jež ho odděluje od Naroyfjordu (18 km, hloubka až 500 m, min. šířka 250 m), začínajícího v Gudvangenu. Obklopené štíty o výšce až 1400 m n.m., jsou oba společně s Geirangerem chráněny UNESCO. Vyhlídkové plavby se pořádají od 1.5. do 30.9. z Gudvangenu až do Kaupangeru ve Sognefjordu (2 hod plavby). Geirangerfjord (16 km, max. hloubka 400 m) leží v kraji More og Romsdal a je částí Storfjordu (110 km, max. hloubka 600 m), který ústí do Norského moře u Alesundu. Osady Geiranger a Hellesylt spojuje nákladní trajekt, využívaný i turisty, kteří jinak na vyhlídkové plavby stojí v sezóně i frontu. Farmy ve stráních jsou opuštěné, některé vyhledávané turisty (Skagefla, Knivsfla a Blomberg), obdivujícími vodopády „Sedm sester“, „Ženich“ a „Nevěstin závoj“. K fjordu vede „Cesta orlů“ (Orneveien). Hardangerfjord (179 km, max. hloubka 800 m) leží v Hordalandu a do Atlantiku ústí u Bergenu. Uprostřed z něj odbočuje Sorfjord (50 km) s nedalekými ledovci Folgefonna (220 km2, NP od 2005) a Hardangerjokul v Hardangerviddě (3422 km2, NP od 1981). Na jaře zde kvetou jabloňové a třešňové sady a míří sem cruisery. Lysefjord („Světlý fjord“; 42 km) leží nedaleko Stavangeru; turisty přitahuje hora Kjerag s balvanem Kjeragbolten a žulový blok Preikestolen („Kazatelna“) několik set metrů nad hladinou fjordu. Osady na opačných koncích fjordu jsou Forsand a Lysebotn (27 zatáček a tunel); k dalším se lze dostat jen loďkou. Do nitra skalních masívů jsou zabudovány hydroelektrárny Lyse a Tjodan. Nordfjord (106 km) leží v kraji Sogn og Fjordane; turistickým centrem a lyžařským střediskem je Stryn, východisko k ledovci Briksdalsbreen. Sognefjord (205 km, max. hloubka 1308 m, šíře ústí do moře 4,5 km) v kraji Sogn og Fjordane je největší fjord v Norsku a druhý na světě (po Scoresby Sund v Grónsku); jeho hlavní ramena jsou Fjarlandsfjord, Sogndalsfjord, Lustrafjord, Ardalsfjord, Lardalsfjord, Aurlandsfjord a Naroyfjord. Stěny fjordu jsou vysoké až 1000 m n.m.; mořská voda sahá téměř k NP Jostedalsbreen. Ve fjordu jsou tři chráněné sloupové kostely: Borgund, Kaupanger a Urnes (UNESCO). Lustrafjord je nejzazším ramenem Sognefjordu, obec Skjolden je východiskem do NP Jotungsheimen s nejvyšší horou Norska. Přes Sognefjord vede vedení vysokého napětí o druhém největším rozponu na světě, 4597 m. Altafjord (38 km) leží za polárním kruhem; vlévá se do něj řeka Altaelva a skrýval se v něm německý křižník Tirpitz.
Královská rodina
Jeho Veličenstvo král Harald V. se narodil 21. února 1937 na statku Skaugum u Osla jako jediný syn korunního prince Olava (později krále Olava V.) a korunní princezny Märthy. Studoval na univerzitách v Oslu a Oxfordu. Následníkem trůnu se stal 21. září 1957; v roce 1968 se oženil se Sonjou Haraldsenovou, nešlechtického původu; na souhlas královské rodiny a úřadů čekali 9 let. Král Harald V. dostal požehnání k vládě v katedrále ve Trondheimu a jako motto převzal heslo „Vše pro Norsko“. Je mj. vrchním velitelem ozbrojených sil a hlavou státní luteránské církve. Je nesmírně populární; miluje jachting, pobyt ve volné přírodě, lov a rybaření. Jeho manželka, královna Sonja (4. 7. 1937, Oslo) vystudovala francouzštinu, angličtinu a dějiny umění. Prvorozeným dítětem byla princezna Märtha Louisa (22.9.1971), která se roku 2002 provdala za norského spisovatele Ari Behna. Druhorozený princ Hakon Magnus (20.7. 1973) se stal dědicem trůnu – korunním princem 17. ledna 1991, když jeho otec nastoupil na trůn (dle současné norské ústavy se však napříště mohou stát dědičkami trůnu i ženy). V roce 2001 se oženil se slečnou Mette-Marit Tjessem Hoiby (19. 8. 1973), která měla z předchozího vztahu nemanželského syna (Marius Borg Hoiby, 1997). Svatbou se stala norskou korunní princeznou. Narodila se princezna Ingrid Aleksandra (21. 1. 2004) a princ Sverre Magnus (3. 12. 2005).
Král Olav V. (2.7.1903 – 17.1.1991), otec krále Haralda V., se narodil ve Velké Británii dánskému korunnímu princi Carlovi a britské princezně Maud z Walesu, jež byla vnučkou královny Viktorie a dcerou korunního prince Alberta Eduarda (od roku 1910 král Eduard VII.). Vášnivý jachtař se po studiích v Norsku a Oxfordu byl od počátku vlády nazýván „králem lidu“ (Folkekongen) a byl nesmírně oblíbený. Sám řídil svoje auto, po Oslu jezdil tramvají a procházel se bez ochranky. Polárník Roald Amundsen po něm pojmenoval pobřeží a hory v Antarktidě. Je považován za jednu z největších osobností norských dějin.
Ledovce
Norské ledovce jsou pozůstatkem kontinentálního zalednění. Na polárním kruhu v kraji Nordland v NP Saltfjellet – Svartisen (1989, 2587 km2, 1751 m n.m.) leží Svartisen (370 km2, 1594 m n.m.), rozdělený oteplením na Vestre Svartisen (221 km2), se splazem Engabreen, spadajícím do moře, a Ostre Svartisen (148 km2), k jehož čelu, kde se telí do jezera, lze dojít po turistické stezce (trasu lze zkrátit lodičkou; výlet cca 4 hod). Na ledovec se lze vydat s profesionálním průvodcem (4 hod, cca 800 NOK / os). Další ledovce v oblasti jsou Glombreen a Simlebreen. V kraji Sogn og Fjordane leží národní park Jostedalsbreen (1991, 1310 km2, 2083 m n.m.) se stejnojmenným ledovcem (487 km2). Z dvou desítek splazů jsou nejznámější Boyabreen, Briksdalsbreen a Nigardsbreen, s řekou vyvěrající zpod ledovce. Vyhledávané je návštěvnické centrum Breheimsenteret (expozice o ledovcích, restaurace, suvenýry). K ledovci vedou stezky a pluje k němu loďka; atrakce jsou kayaking i rafting a ledovcové túry s profesionálním průvodcem (1 až 5 hod). Snadněji dostupný je Briksdalsbreen, z parkoviště elektromobilem či kočárem taženém koňmi nebo 50 min chůze. Ledovec Folgefonna (203 km2, NP od 2005) oteplení rozdělilo na tři části: Nordre (26 km2), Midtre (9 km2) a Sonde (168 km2); v Nordre je středisko nabízející letní lyžování, nejznámější splaz je Buabreen.
Národní parky
Z důvodu ochrany přírody a unikátních přírodních scénerií byla v Norsku vyhlášena řada národních parků (nasjonalparken, NP). K nejvýznamnějším patří Blafjella-Skjakerfjella (Nord-Trondelag, 1924 km2, 2004), Breheimen (Nord-Trondelag, Nordland, 1671 km2, 2009), Borgefjell (Nord-Trondelag, Nordland, 1447 km2,1963), Dovrefjell – Sunndalsfjella (More og Romsdal, Oppland, Sor-Trondelag, 1693 km2, 2002), Forollhogna (Sor-Trondelag, Hedmark, 1062 km2, 2001), Hardangervidda (Buskerud, Hordaland, Telemark, 3422 km2, 1981), Jostedalsbreen (Sogn og Fjordane, 1310 km2, 1991), Jotunheimen (Oppland, Sogn og Fjordane, 1145 km2, 1980), Lomsdal – Visten (Nordland, 1102 km2, 2009), Ovre Anarjóhka (Finnmark, 1390 km2, 1975), Reinheimen (Oppland, More og Romsdal, 1969 km2, 2006), Saltfjellet – Svartisen (Nordland, 2105 km2, 1989) a Stabburtsdalen (Finnmark, 1804 km2, 1970). Národní parky byly vyhlášeny i na Špicberkách. Další kategorie ochrany jsou chráněná krajina, přírodní rezervace (zejména ornitologické, botanické a geologické) a přírodní památky.
Nobelova cena míru
Na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfréda Bernharda Nobela (1833 – 1896), vynálezce dynamitu (1867), se každoročně od roku 1901 udělují vysoce prestižní Nobelovy ceny lidem, kteří prokázali lidstvu v minulém roce největší službu v oborech fyzika a chemie (rozhoduje Švédská akedemie věd), literatura (Akademie ve Stockholmu) a fyziologie a medicína (Karolinský institut ve Stockholmu). Nobelovu cenu za mír, udělovanou osobě nebo organizaci, která „učinila nejvíce pro sbratření národů a zrušení či zmenšení armád nebo se zasloužila o uspořádání a podporu mírových kongresů“ přiděluje pětičlenný výbor, volený norským parlamentem; jako jediná je předávána v Oslo. Cenu za mír získali mj. Matka Tereza (1979), 14. dalajláma (1989), organizace Lékaři bez hranic (1999) či prezident USA Barack Obama (2009). Všechny Nobelovy ceny se udělují 10. prosince, v den Nobelova úmrtí.
Rybolov a lov velryb
Mořský rybolov má v Norsku dlouhou tradici. Čím více na sever, tím je ryb více. Rybářská flotila pro průmyslový rybolov čítá téměř 7 tisíc lodí. Celoročně se loví zejména treska obecná (Gadus morhua, Torsk), treska tmavá (Pollachius virens, Sei), treska pollack (Pollachius pollachius, Lyr), treska skvrnitá (Melanogrammus aeglefinus) a treska brosme (Brosme brosme); dále halibut (Hippoglossus sp.), losos atlantský (Salmo salar, Laks; dnes chovaný v sádkách), makrela (Scomber scombrus, Makrel) a mnoho dalších. Výlov některých druhů je omezen, například sleďů se smí odlovit jen 15 % odhadované populace.
Rybářské náčiní má prakticky každá norská rodina. K rybolovu je nutné zakoupit rybářský lístek, např. na poštách (cca 100 NOK), a přímo v revírech povolenku, která se prodává mj. v turistických informačních kancelářích a prodejnách rybářských a sportovních potřeb (cca 40 NOK). V ceně pronájmu chatky na pobřeží bývá i motorový člun. Každá loď musí mít označeného „kapitána", který ručí za loď i posádku a musí být střízlivý (pokuty jsou vysoké). V Norsku je zakázáno používat živou návnadu. Krabi se loví do klecí. Za odlivu se sbírají slávky jedlé.
Lov velryb (hvalfangst) je v Norsku realitou. Velrybí maso (hvalkjott), jehož prodej je na území Evropské unie zakázán, se prodává v každém supermarketu i na rybích trzích. Pro Nory představuje tradiční pochoutku a nemíní se ho vzdát. Ekonomickým důvodem je „přemnožení“ některých druhů velryb, které se neživí planktonem, ale rybami a korýši, takže snižují výlovky komerčně zajímavých ryb, jako jsou tresky, sledi a lososi. Proto se v Norsku loví „rybožravé“ druhy, většinou v létě, kdy je málo ryb. Zastánci lovu se hájí tím, že dodržují zákonem stanovené kvóty, jimiž je udržována „přirozená rovnováha mezi počtem ryb a velryb“, a pomáhají rybářskému průmyslu.
Sámové
Území tradičně osídlené Sámy se dnes nachází ve Finsku (9 tis.), Norsku (60 – 90 tis.), Rusku (2 tis.) a Švédsku (15 tis. Sámů). Protože tato území osídlili dlouho před vznikem státních hranic, jsou považováni za původní domorodé obyvatele. Sámové (nesprávně Laponci; v severní sámštině Sámit nebo Sápmelaš = sámského rodu) mluví několika vzájemně odlišnými sámskými jazyky. Do 16. století byli rybáři a lovci a kočovali podle migrace sobů; později kolonizovali pobřeží fjordů a řek a začali soby domestikovat. Podle způsobu obživy se rozlišovali na Sámy „horské“, „lesní“ (zejména ve Švédsku a Finsku) a „pobřežní“. Tradičním obydlím je lavvu, stan podobný indiánskému teepee; dnes však většina Sámů žije v dřevěných domcích nebo obytných přívěsech. Tradiční lov, rybolov a chov polodivokých sobů ustupuje; soby chová asi 10 % Sámů a duodji (sámská řemesla) ovládají jen jednotlivci (mj. výrobu laponských nožů a dřevěného hrníčku „guksi“). Unikátním výrazovým prostředkem je zpěv „jojk“, někdy doprovázený údery do bubínku. Sámové měli šamany i léčitele a uctívali „seity“, posvátná místa nebo objekty. Používali obrázkové písmo a laponské pověsti a pohádky odrážejí skutečné příběhy a víru v nadpřirozené bytosti. V 19. století norské úřady tvrdě prosazovaly „ponorštění“ Sámů a faráři ničili šamanské bubínky i s jejich majiteli. Po roce 1970 probíhá národní obrození Sámů, k jehož rozvoji přispěl i záměr postavit elektrárnu v kaňonu Alta a přehradou zatopit jejich posvátná území. Píseň „Sámi soga lávlla“ z roku 1906 se v roce 1986 stala sámskou hymnou; od roku 2003 existuje i univerzální sámská vlajka. V roce 1989 vznikl v Norsku sámský parlament (Sámediggi) a od roku 2005 jim byla do správy převedena veškerá státní půda ve Finnmarce. „Den sámského lidu“, 6. únor, je od roku 2004 oficiálním norským státním svátkem (slaví se i ve Švédsku, Finsku a Rusku). Datum připomíná první sámský kongres z roku 1917, který zahájil spolupráci mezi Sámy bez ohledu na hranice.
Slavní Norové
Edvard Munch (1863 – 1944), norský malíř a grafik, ovlivněný naturalismem a francouzskými impresionisty, byl v Norsku představitelem moderny, zejména symbolismu a expresionismu. Munchova galerie se nachází v Oslo; nová expozice bude postavena vedle moderní Opery. Nejznámější Munchovy obrazy jsou Ráno – Dívka sedící na posteli, Nemocné dítě, Výkřik, Madona, Smrt v pokoji nemocné a Tanec života.
Fridtjof Nansen (1861 – 1930), norský polární badatel, vědec a diplomat se zabýval zoologií, matematikou, fyzikou, oceánografií i astronomií. Ve dvaadvaceti letech se na velrybářské lodi plavil do polárních oblastí, které mu učarovaly. V roce 1888 přešel s pěti druhy na lyžích Grónsko; 650 km v extrémním terénu a za teplot až -50 °C. Poté zamířil na severní pól: dal si dle vlastního návrhu postavit originálně oblou loď Fram, kterou nemohl rozdrtit tlak ledu; k cíli ji měly dopravit mořské proudy. Vyplul roku 1893, a přestože pól pochodem na lyžích se psím spřežením nedobyl, vrátil se za tři roky ze 86°14‘ s.š. jako hrdina. Po návratu zviditelnil grónské Inuity jako svébytné etnikum. Nansen se zasloužil o vznik Společnosti národů (dnes OSN); inicioval repatriaci válečných zajatců z I. světové války, s Mezinárodním červeným křížem řešil hladomor v Povolží a v roce 1921 byly díky němu zavedeny tzv. „Nansenovy pasy“ pro uprchlíky bez dokladů. V roce 1922 získal Nobelovou cenu za mír.
Gustav Vigeland (1869 – 1943), vyučený dřevořezbář, se pod vlivem sochaře Bryunjulfa Bergsliena stal profesionálním sochařem. Na cestách po Evropě se v Paříži seznámil s Rodinem a italská renesanční díla ho inspirovala k budoucímu celoživotnímu tématu, vztahy mezi mužem a ženou. Po osamostatnění Norska (1905) dostal od městské rady v Oslo zdarma studio, aby mohl vytvořit sochy slavných Norů. Když v roce 1924 městská rada rozhodla o zboření jeho ateliéru, přijal nový dům, kde by mohl žít a svobodně pracovat, výměnou za veškerá svá budoucí díla. Výsledkem je Vigelandův park (320 tis. m2, 212 bronzových a granitových sousoší) ve Frognerově parku v Oslo; v jeho domě a studiu je Vigelandovo muzeum.
Roald Amundsen (1872 – 1928), polární badatel a průkopník polárního výzkumu vzducholoděmi a letadly, byl prvním, kdo dosáhl jižního pólu. První zkušenosti získal na palubě lodi Belgica při vůbec prvním přezimování v Antarktidě (1897 – 1899). V letech 1903 – 1906 jako první proplul na malé jachtě Gjoa Severozápadním průjezdem (od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky do Nome na Aljašce); během plavby se věnoval studiu magnetického pólu a etnografii Inuitů. Dne 14. prosince 1911 stanul jako první na jižním pólu, po dramatickém „závodu“ s Britem Robertem Falconem Scottem. V letech 1918 – 1920 proplul se škunerem Maud Severovýchodním průjezdem z Norska podél severních břehů Evropy a Asie k Beringovu průlivu. Nadchl ho rozvoj letectví a možnost využít vzducholodí a letadel v polárních oblastech; spolu s Nobilem přeletěl vzducholodí Norge ze Svalbardu přes severní pól na Aljašku. Přes jejich osobní neshody byl mezi prvními, kdo se vydali hledat zmizelou vzducholoď Italia s Nobilem na palubě. Jeho hydroplán odstartoval z Tromso 18. června 1928, na Špicberky však nedorazil, beze stopy zmizel v Barentsově moři. Amundsen je autorem knih Můj život polárního badatele, Severozápadní průjezd, Letadlem k severní točně, Amundsen objevitel a Člověk objevitel.
Thor Heyerdahl (1914 – 2002), etnograf, antropolog, archeolog, mořeplavec a dobrodruh vystudoval zoologii a geografii. Kultura polynéských praobyvatel ho inspirovala k plavbám, kterými chtěl dokázat vzájemné námořní kontakty a tedy komunikaci starověkých civilizací. Muzeum Thora Heyerdahla se nachází na poloostrově Bydgoy v Oslo. Hlavní počiny: plavba Kontiki (1947, na replice inckého voru z balzového dřeva Pacifik z Callao v Peru na atol Raroia v Polynésii; 6880 km překonali za 101 dnů); průzkum souostroví Galapágy (1955); Velikonoční ostrov (Rapa Nui, vykopávky 1955 – 56; vztyčení několika soch); expedice Ra I a Ra II. (1969, 1970, pokus plavby přes Atlantik na papyrových člunech dle náčrtů v egyptských hrobkách); plavba Tigris (1977, totorový člun byl kopií plavidla Sumerů, aby dokázali komunikaci Indie, Sumeru a Egypta). Zajímal se i o skalní kresby v Ázerbajdžánu, pyramidy na Maledivách a potenciální pyramidy v Güímaru na Tenerife, kde se roku 1994 usadil. V češtině vyšly jeho knihy Fatu Hiva, Ve znamení Kon-Tiki, Aku-Aku, Výpravy Ra. Za film z plavby voru Kon-Tiki dostal Oscara (1952). Získal řadu medailí a řádů a byl čestným profesorem řady světových univerzit.
Henrik Johan Ibsen (1828 – 1906), norský dramatik, básník a malíř, žil také v Itálii a Německu. Je považován za zakladatele realistického dramatu: ve svých hrách věrně popisoval a kritizoval měšťáckou společnost. Nejznámější díla jsou romanticko-realistická báseň Peer Gynt (1867), Nora (Domeček pro panenky, Domov loutek, 1879), Paní z námoří (1888) a Když z mrtvých procitáme (1899).
Sloupové kostely
Celodřevěné sloupové kostely (stavkirke, stavkyrkje) pocházejí většinou z 12. století. Z tisíce se jich dodnes dochovalo jen 28. „Sloupová konstrukce“ znamená, že mezi rohové nosné sloupy byl do podlahy vložen nosný práh, na kterém stojí celá stěna, vyskládaná z fošenjako panel metodou pero – drážka. Vně byly zdobeny stylizovanými „dračími hlavami“ s ochrannou funkcí, v interiéru ornamenty (akanty, úponky vinné révy), polychromií nebo nástěnnými malbami. Jsou významnými kulturními památkami (vstupné). Sloupový kostel z Golu (1200) byl přenesen do skansenu v Oslo, kostelík z Garmo (1100) do skansenu Maihaugen v Lillehammeru, kostel z Vangu ve Valdres do obce Karpacz Górny v Polsku a kostel z Haltalen (1100) do skansenu v Trondheimu (replika byla v roce 2001 postavena na ostrově Heimay, Vestmanské ostrovy).
Sloupové kostely se nacházejí mj. v lokalitách Borgund (1150 – 1250, Lardal, nejlépe zachovaný), Eidsborg (1200, Telemark), Fantoft (1150, Bergen, po založeném požáru postavena roku 1997 replika), Favang (1630, Gudbransdalen), Flesberg (1100, Buskerud), Grip (1470, ostrov v Nordmore; nejmenší ze všech), Heddal (1147 – 1242, Nottoden, největší v Norsku), Hegge (1227, Valdres), Hopperstad (1150, Vik v Sognu, bohaté dekorace), Hore (1180, Valdres), Kaupanger (1180, Sogn, jeden z největších), Kvernes (1200, Nordmore), Lom (1100, Gudbrandsdal), Lomen (1100, Vestre Slidre, Valdres), Nore (1100, Numedal), Oye (1100, Valdres), Ringebu (1200, Gudbrandsdal), Rodven (1100, Romsdal), Roldal (1200, Hardanger), Torpo (1100, Hallingdalen), Urnes (1050, Sogn, nejstarší ze všech, UNESCO 1979), Undredal (1321, Aurland in Sogn), Uvdal (1100, Numedal) a Vaga (1130, Gudbrandsdal).
Svalbard, Špicberky (Spitsbergen)
Souostroví (v překladu „Zubaté vrcholy“, 62 049 km2, 2,5 tis. obyvatel) v Severním ledovém oceánu mezi 74° až 81° sš a 10° až 34° vd je od 17. června 1925 součástí Norského království; guvernér sídlí v administrativním centru Longyearbyen (1,7 tis. obyv.), kde je od roku 1975 i letiště a nabídka ubytování. Trvale obydlené jsou pouze ostrovy Spitsbergen (39 tis. km2), Bjornoya (178 km2) a Hopen. Souostroví pravděpodobně objevili již kolem 12. století Vikingové. V roce 1596 zde přistál Holanďan Willem Barents a brzy v okolních vodách masově lovili velryby Dánové, Holanďané, Angličané, Francouzi a Norové. Velrybářská základna Smeerenburg sloužila později arktickým expedicím, mj. Amundsena i Nobileho. Podle Špicberské dohody z 9. února 1920 má Norsko nad ostrovy svrchovanost; území však musí zůstat demilitarizované a všichni signatáři dohody mají stejné právo využívat místní nerostné bohatství (tedy i ČR). Rusko zde zřídilo osady Barentsburg (900 obyvatel) a Pyramiden (opuštěna roku 2000). Asi 60 % území pokrývají ledovce a sníh, ale okolní moře díky Golfskému proudu nezamrzá. Podnebí je arktické, polární den panuje od 20. dubna do 23. srpna, polární noc od 26. října do 15. února. Průměrná teplota v červenci je 5° C, v lednu -12° C, srážky jsou převážně sněhové a nízké (200 – 400 mm). Souostroví přitahuje geology, zoology (zejména ornitology) i botaniky; chráněno je 65 % celkové rozlohy ostrovů. Zdrojem obživy je těžba, rybolov a turistický ruch.
Trolové
Jsou součástí norské mytologie; podle ní byli zde na severu původními obyvateli a dodnes obývají pusté oblasti a vysoké hory. Mohou být obry i trpaslíky, ale poznají se podle dlouhého křivého nosu, čtyř prstů a ocasu, který nemohou skrýt, ani když na sebe vezmou lidskou podobu. Potkat je lze jen v noci; pokud je zastihne denní světlo, zkamení, přestože umějí čarovat. Hodným lidem neškodí a dokonce jim mohou i pomáhat. Pokud někdo ruší jejich klid, umí být škodolibí. Trolové vystupují i v dramatu Henrika Ibsena „Peer Gynt“, je po nich pojmenováno pohoří Trollheimen (Domov trolů) či silnice Trollvegen (Cesta trolů; Trollstigen – Schody trolů). Troly uvidíte před každým turistickým informačním centrem, protože se stali symbolem Norska. Turisté si jejich figurky kupují jako suvenýry, ale raději kupte raději dva, ať se jim nestýská. Partnerka trola se nazývá Huldra. Největší výběr figurek trolů je v Dombasu.
Tunely
V Norsku jsou stovky tunelů, na portálu označených názvem a délkou. Nejvíce jich je za polárním kruhem a v oblasti fjordů na jihozápadě, kde se nachází i Lardalský tunel (Lardalstunnelen), délkou 24,5 km nejdelší silniční tunel na světě, mezi osadami Lardal a Aurland v kraji Sogn og Fjordane na silnici E16, spojující Oslo s Bergenem. Nahrazuje starou silnici, vedoucí přes hory. Do provozu byl uveden 27. 11. 2000; 4.12.2000 ho slavnostně otevřel král Harald V. V tunelu jsou vybudovány tři „kapsy“, kde je tunel rozšířen na 30 m; znamenají rozptýlení, ale dokáže se v nich v případě nutnosti otočit i kamion. Každých 125 m jsou požární hlásiče a možnost zastavení. Přestože stavba stála 1082 miliónů NOK (tehdy 46,6 miliard Kč), mýtné se neplatí (ušetřilo se prý za údržbu staré silnice). Další dlouhé tunely jsou mj. Gudvanga (11,4 km) a Folgefonn (11,1 km).
Vodopády
Deset norských vodopádů je v čele tabulky nejvyšších vodopádů v Evropě; kaskádovitý Vinnufoss (860 m; More og Romsdal) je šestý nejvyšší na světě. Kromě jarních měsíců však až na výjimky nevyhlížejí impozantně, protože jsou „úzké“, mívají několik stupňů a obklopuje je dramatická krajina. Další rekordmani jsou Balaifoss (850 m, Ulvik v Hordalandu); Strupenfoss (820 m, Sogn og Fjordane, z ledovce Jostedalsbreen); Ramnefjellfoss = Utigardsfoss (818 m, Sogn og Fjordane, 11. nejvyšší na světě, pět kaskád); Mongefoss (773 m, More og Romsdal, 5. nejvyšší v Norsku a neoficiálně 4. na světě, v údolí řeky Rauma, je využit energeticky, což snižuje jeho atraktivitu); Voringsfoss (182 m, NP Hardangervidda, Hordaland, vyhlídková plošina a k úpatí turistická stezka, infocentrum v Eidfjordu); Stiggfoss (180 m, More og Romsdal, serpentiny Trollstigen; vyhlídková plošina); Latefoss (140 – 165 m, Oddadalen v Hordalandu, dvě ramena); Skjervefoss (135 m, u Vossu v Hordalandu, kaskáda) a Tvindefoss (110 m, u Vossu v Hordalandu, kaskáda).
Spropitné
V Norsku se neočekává a servírky i číšníci vracejí do poslední mince. Taxikářům můžete dát spropitné, pokud je cena jízdy vyšší než 200 NOK; ale i tehdy se stane, že je odmítnou.
Svátky
Oblíbené svátky jsou velikonoce a vánoce, znamenající týdenní až desetidenní volno. Největším státním svátkem je Den ústavy, připomínající 17. květen 1814, kdy byla podepsána: po celé zemi se konají průvody s kapelou a slavnostně (i v krojích) nastrojení lidé mávají norskými vlaječkami. Červeně oblečení osmnáctiletí slaví ukončení základní třináctileté školní docházky. Většina svátků se slaví už den předem: před Štědrým večerem „julekveld“, „julaften“, před Silvestrem „nyttarsaften“; před Bílou sobotou „paskeaften“ a sobota před svatodušními svátky „pinseaften“. V předvečer slunovratu se slaví „St.Hansaften“ či „Jonsokaften“: pálí se ohně a bouchají ohňostroje. V den státních svátků jsou všechny obchody zavřeny.
Státní svátky (dny volna):
1. ledna: Nový rok (1. nyttarsdag)
březen – duben (pohyblivý): Zelený čtvrtek (Skjartorsdag)
březen – duben (pohyblivý): Velký pátek (Langfredag)
březen – duben (pohyblivý): Velikonoční pondělí (2. paskedag)
1. května: Svátek práce (Offentlig hoytidsdag)
17. května: Den ústavy (Grunnlovsdagen, Syttende mai)
květen – červen (pohyblivý): Nanebevstoupení Páně (Kristi Himmelfartsdag)
květen – červen (pohyblivý): Svatodušní pondělí (2. pinsedag)
25. prosince: 1. svátek vánoční (1. Juledag)
26. prosince: 2. svátek vánoční (2. Juledag)
Další významnější svátky jsou
21. ledna: Narozeniny princezny Ingrid Alexandry (Prinsesse Ingrid Alexandras fodselsdag)
6. února: Den Sámů (Samenes nasjonaldag)
únor (pohyblivý): Masopust (Fastelavn)
21. února: Narozeniny norského krále Haralda V. (H.M. Kong Harald Vs fodselsdag)
březen – duben (pohyblivý): Květná neděle (Palmesondag)
8. května: Den osvobození (Frigjoringsdagen)
7. června: Rozpuštění unie se Švédskem (Unionsopplosningen)
4. července: Narozeniny norské královny (H.M. Dronning Sonjas fodselsdag)
20. července: Narozeniny norského korunního prince (H.K.H. Kronprins Hakon Magnus’ fodselsdag)
29. července: Den úmrtí krále Olafa II. Svatého roku 1030 (Olsokdagen)
19. srpna: Narozeniny norské princezny (H.K.H. Kronprinsesse Mette-Marits fodselsdag)
31. října: Halloween
10. prosince: předávání Nobelovy ceny míru na radnici v Oslo
13. prosince: Den svaté Lucie (Luciadagen)
24. prosince: Štědrý den (Julaften)
31. prosince: Silvestr (Nyttarsaften)
Telefonování + roaming
Telefonování je levné. Telefonní karty (telekort) i SIM-karty (kontantkort) do mobilních telefonů prodávají kiosky; telefonní automaty jsou na poštách, v hotelích, v obchodních domech i na ulici.
Předvolba při telefonování do Norska je +47; všechna telefonní čísla jsou osmimístná. Předvolba při volání do ČR je +420.
Čeští operátoři Telefónica O2, T-Mobile i Vodafone mají v Norsku partnera. Ceny roamingu v závislosti na vašem tarifu zjistíte u svého poskytovatele služeb. Signál je po celé zemi, s výjimkou odlehlých oblastí.
Na všech pobočkách Čedoku lze zakoupit předplacenou telefonní kartu „X“.
Tísňová volání
Tísňová volání, důležitá čísla
lékařská a záchranná služba: 113 (v Oslo též 2293 2293)
hasiči a záchranná služba (úrazy, tonutí, dopravní nehody): 110
otrava houbami, rostlinami, chemickými látkami: 22 59 13 00
policie: 112
dopravní policie (nehody bez zranění nebo úmrtí): 02800
dopravní informace: 175
odtahová služba: 06000 (Viking), 02222 (Falck)
pohotovostní služba Čedoku: +420 724 626 775
Víza, vstupní formality
Norsko je členem Schengenské dohody. Občan ČR může cestovat do Norska na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu, který je vybaven strojově čitelnou zónou a nemá oddělenou vyznačenou část (tj. odstřižený roh). Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Norska. Občan mladší 15 let musí být vybaven vlastním cestovním pasem, protože občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele. Pokud tedy rodič cestuje s občanským průkazem společně s dítětem mladším 15 let, nestačí, že je dítě zapsáno v jeho občanském průkazu. Přihlašovací povinnost neexistuje, ale ubytovací zařízení (hotely, penziony, kempy) musí návštěvníky registrovat a registrace odesílat policii. Občané České republiky mohou v Norsku pracovat bez pracovního povolení.
V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na nejbližší zastupitelský úřad ČR, který za účelem návratu vystaví náhradní cestovní doklad, který slouží k jednorázově cestě do ČR.
Zajímavá místa
Oslo
Hlavní město (590 tis. obyv., 454 km2), přístav a sídlo královské rodiny ve špičce Oslofjordu, má v konurbaci 870 tis. obyvatel. Místo bylo osídleno již před 7000 lety, ale první město založil v roce 1048 král Harald III. Hardrade (Harald Krásnovlasý). Hrad Akershus vybudoval Hakon V. Magnusson (1299 – 1319). V polovině 14. století vyhubil obyvatele mor. Koncem 14. století se hlavním městem stala Kodaň. Po zničujícím požáru město vybudoval nově v roce 1624 dánský král Christian IV., podle něj bylo přejmenováno na Christiania; Oslo se znovu nazývá od roku 1925. Patronem města je sv. Hallvard (svátek 15. května) a mottem „Jednotné a pevné Oslo“.
Zajímavosti jsou královský palác (1. pol. 18. stol., norská rezidence švédsko-norského krále Karla XIV., dnes oficiální rezidence královské rodiny); hrad a pevnost Akershus (konec 13. stol., z 54 objektů je přístupné Muzeum domácího odboje – Museum av hjemmefront); funkcionalistická radnice (1936, dvě 66 m vysoké věže, zvonkohra se 49 zvony, 10.12. se zde uděluje Nobelova cena za mír); budova parlamentu (1866); Nobelovo mírové centrum na Akkerbrygge; Vigelandův park (32 ha, originální sousoší od Gustava Vigelanda; skokanský můstek Holmenkollen (nový byl otevřen 13. 3. 2010) a televizní věž Tryvannstarnet s lyžařským areálem; moderní budova Opery – Den Norske Opera & Ballet (2008) v zálivu Bjorvika; Munchovo muzeum. Na poloostrově Bygdoy jsou umístěny skansen (Norsk Folkemuseum) a muzea lodi Fram, námořní, Thora Heyerdahla a vikingských lodí Vikingskipshuset. Vyplatí se zakoupení tzv. „Oslokortet“ (jízdné zdarma a slevy na vstupy; pro dospělého 150 NOK/24 hod, 220 NOK/48 hod, 250 NOK/72 hod).
Alta (Álaheadju)
Druhé nejsevernější norské město (1999; 18 tis. obyv.) ve špičce Altafjordu v kraji Finnmark. Na skalních plotnách se nacházejí skalní kresby (petroglyfy; UNESCO), staré 2500 až 6200 let; rytiny jsou zvýrazněny červenou barvou. Stavba elektrárny na lososí řece Altaelva (229 km, povodí 8963 km2), v roce 1979 vyvolala mezinárodní protesty, které vedly k založení parlamentu Sámů, jejichž území měla zatopit přehrada. Do kaňonu na jejím středním toku vedou turistické trasy.
Andalsnes
Obec (3 tis. obyv.) na břehu Romsdalsfjordu v ústí lososí řeky Rauma, protékající údolím Romsdalen s horolezeckými stěnami. Končí zde železnice; do Molde a Alesundu jezdí autobus. Před obcí odbočuje silnička na tzv. Cestu trolů.
Beitostolen
Vesnička (300 obyv., 900 m n.m.) v kraji Oppland je oblíbeným lyžařským střediskem oblasti Valdres. Kromě sjezdovek je zde 320 km upravovaných běžkařských tratí (Světový pohár v běhu na lyžích a biatlonu). Tradičním zdrojem obživy byla těžba břidlice na střešní krytinu. Zajímavosti jsou Batskaret (Průsmyk člunů, kudy tahali vesničané čluny jako výsledek nepřátelství mezi obyvateli z Valdresu a Gudbransdalu), sloupový kostelík v Hedde (1216) a nejvyšší vrchol Oystre Rasletind (2010 m n.m.). Zdrojem příjmů je farmaření a turistický ruch.
Bergen
Kdysi hanzovní přístav pro obchod se sušenými treskami, dnes druhé největší město Norska (250 tis. obyv.), založil v 11. století norský král Olav Kyrre; roku 1217 tu král Hakon Hakonsson vybudoval královskou rezidenci a do začátku 19. století byl Bergen hlavním městem, pravidelně poškozovaným požáry (1248, 1429, 1476, 1702, 1756, 1905 a 1955). Dle statistik nejdeštivější místo v Norsku má překrásné okolí. Na vyhlídku Floyen (320 m.n.m.) vede pozemní lanovka Floibanen (5 min, zpáteční jízdenka 70 NOK, 8.30 – 23.00) a na Ulriken (643 m n.m.) kabinková lanovka (zpáteční jízdenka 145 NOK; 9 – 17 hod, nejezdí při silném větru). Vyplatí se tzv. Bergen Card (Bergenskortet, jízdné zdarma, slevy na vstupy; 190 NOK/24 hod, 250 NOK/48 hod). Železniční trať mezi Bergenem a Oslo (7,5 hod) je považována za nejhezčí v zemi. Zajímavosti jsou Bryggen (komplex přístavních kupeckých domů z 18. stol., UNESCO 1979, muzeum), pevnost Bergenhus (pol. 13. stol., Hakonshallen, dnes koncertní síň, věž Erika Rosenkrantze z r.1560, 10 – 16 hod), rybí trh (fisketorget) v přístavu, pomníky Henrika Ibsena, houslisty Olle Bulleho, Vikingům, námořníkům, velrybářům a vojákům, románský kostel Mariakirchen (1130), námořní Sjofartsmuseum a muzeum rybolovu. Mimo centrum leží Troldhaugen (muzeum Edvarda Griega v jeho domě), Skanzen Gamle Bergen a Akvariet (mořské akvárium s tuleni a tučňáky). Atrakcí jsou hudebních festivaly a turistický „Pochod přes sedm hor“ (s kratší variantou přes vrcholy Ulriken, Rundemanen, Floyfjellet a Sandviksfjellet) a tramvaj Bybanen (od 22.6.2010).
Bodo
Největší město (45 tis. obyv.) kraje Nordland je přístavištěm trajektů na Lofoty (z Bodo do Moskenes, 4 hod); je zde muzeum letectví (Norsk Luftfartsmuseum) a vojenské letiště. Nedaleko od města se nachází Saltstraumen, nejsilnější mořský vír světa. Zajímavosti jsou moderní katedrála s oddělenou zvonicí, pláž v Mjelle (30 min autem od centra) a maják v Landegode.
Dalsnibba
Vyhlídka Dalsnibba (1476 m n.m.) v kraji More og Romsdal nabízí kruhový rozhled, včetně pohledu do fjordu Geiranger. Za výjezd na vrcholové parkoviště s vlajkou se platí (10 – 20 NOK/os). Ostré serpentiny šotolinové silnice bez zabezpečení vyžadují od řidičů zkušenost a od cestujících pevné nervy. Otevřeno je od června do října.
Dombas
Dombas (1200 obyv.) v obci Dovre je administrativním centrem horního Gudbransdalu. Setkávají se zde silnice z Oslo do Trondheimu a přes Lesja do Andalsnesu. Železnice z Oslo zavedená roku 1913 (Eidsvol-Dombasbanen) byla v roce 1921 prodloužena do Storen, kde se napojila na Rorosbanen. Roku 1924 byla otevřena Raumabanen z Dombasu do Andalsnesu. Přes Dombas prchal norský král Hakon VII. po německé invazi do Norska, pouhých 5 hodin předtím, než na osadu zaútočili Němci. Naproti kostelu (1939) jsou obchody se suvenýry.
Elverum
Město v kraji Hedmark v Osterdalen leží na řece Glomma na křižovatce mezi Hamarem, Kongsvingerem a Trysilem (hranice se Švédskem). V erbu města z roku 1988 je sova jako symbol moudrosti; je zde totiž spousta škol. Za II. světové války bylo dočasným hlavním městem a proto bylo 11. dubna 1940 Němci vypáleno. Zajímavosti jsou skansen (Glomdal museum) a Norské muzeum lesa (Skogmuseet), zaměřené na lesnictví, lov a rybolov.
Geilo
Lyžařské i turistické centrum (800 m n.m., 2300 obyv.) v údolí Hallingdal na železniční trati na poloviční cestě mezi Oslem a Bergenem. Okolní hory jsou vysoké až 1178 m n.m.; v okolí jsou jezera Slattaholen, Vestlefjord a Ustedalsfjord. Lyžuje se od listopadu do dubna; v „Geilo skiheiser“ je 39 sjezdovek se 14 vleky a 6 sedačkovými lanovkami, v „Geilolia skisenter“ jsou terény vhodné pro začátečníky (tři lyžařské školy). Běžkaře láká 220 km upravovaných tratí, 5 km osvětlených. V nabídce je snowboarding, alpské lyžování, biatlon, psí spřežení a tobogán; v létě paintball, rafting, golf, tenis a cyklistika. Je zde sportovní hala a široká nabídka ubytování.
Geiranger
Osada ve špičce Geirangerfjordu v oblasti Sunnmore; nejbližší město je Alesund. Od května do září sem zavítá 140 – 180 výletních cruiserů, jejichž pasažéři jsou hlavním zdrojem příjmů pro místních 250 stálých obyvatel. V osadě je 5 hotelů, 10 kempinků a nespočet nabídek ubytování v soukromí. Do Geirangeru vede silnice Orneveien (Cesta orlů); spolu s Trollstigveien (Trolí žebřík) skládají tzv. Gullveien, „Zlatou cestu“.
Gjovik
Město (29 tis. obyv.) na březích největšího norského jezera Mjosa má v erbu bílou labuť; hladinu brázdí kolesový parník Skibladner. Obyvatele živí sklárny, výroba rybářského náčiní a turistický ruch. Podzemní víceúčelová hala (Fjellhall), největší na světě (91 x 61 m, výška 25 m) byla zabudována do nitra hory Hovdetoppen. Vejde se do ní 5100 sedících diváků a je zde i plavecký bazén. Postavena byla u příležitosti ZOH v roce 1994.
Gudbransdalen
Údolí severně od Lillehammeru je „srdcem“ Norska; měří 160 km a sahá až k pohoří Dovrefjell; protéká jím řeka Lagan. Typické jsou barevně natřené domy a starobylé dřevěné kostely (mj. Ringebu). Horská střediska na svazích jsou zaměřena na běžkaře a výletníky na sněžnicích. Východiskem do národního parku Rondane (963 km2, Rondslottet 2178 m n.m., jezero Rondvatnet) je horská obec Mysuseter (910 m n.m.). V nabídce je i rafting, kanoistika, cykloturistika, horolezectví, rybaření, jízda na koni a safari za pozorováním losů, sobů a pižmoňů. Putovat lze po Stezce Peera Gynta, údolí a jeho okolí jsou dějištěm Ibsenova dramatu.
Hammar
Město na březích jezera Mjosa, kde z hlavní trati Dovrebanen odbočuje stará železnice Rorosbanen. Zajímavosti jsou etnologicko-archeologické muzeum, rychlobruslařská hala Vikingskipet ve tvaru převrácené vikingské lodi, postavená pro ZOH v roce 1994, a Norské muzeum železnice (Norsk Jernbanemuseum).
Hardangervidda, národní park
V severní Evropě největší náhorní plošina (7400 km2, 1100 – 1400 m n.m.) zasahuje do krajů Buskerud, Telemark a Hordaland; stejnojmenný národní park (3422 km2) je nejjižnější v Norsku. Převládají žuly a břidlice, hlavní říčky jsou Songa, Kvenna a Numedalslagen. Krajině tundry a lesotundry dominují jezera, mokřady a ledovcová údolí; nejznámější vodopád je Voringsfoss (182 m), nejvyšší horou Sandfloeggi (1721 m n. m.). Mimo park leží ledovec Hardangerjokul (1862 m, 73 km2). Žijí zde mj. polární lišky a stáda divokých sobů (odhadem 10 tisíc ks). Oblast je rájem pro ornitology a turisty (chaty a značené trasy); v létě ji ovládají komáři a muchničky.
Honningsvag
Od roku 1996 město (2,5 tis. obyv.) na jižním pobřeží ostrova Mageroya na 70° 58' s.š. je považováno za nejsevernější město v Norsku (nemá však ani univerzitu ani katedrálu); o prvenství ve světovém měřítku s ním soupeří norský Hammerfest, Barrow na Aljašce a Longyearbyen na Špicberkách. V přístavu staví výletní cruisery, protože odtud se autobusy pokračuje na Norkapp, propagovaný jako „nejsevernější bod Evropy“. Při plavbě z Kirkenesu do Bergenu tu Hurtigruten kotví každý den od 11.45 do 03.15. Z místního letiště Valan se létá zejména do Tromso. Na ostrově Mageroya (437 km2, 417 m n.m.) převažuje tundra, do oceánu na severu spadají strmé útesy. Trajekty nahradil roku 1999 podmořský tunel (6,87 km; hloubka 212 m). Ve Skarsvagu roste několik stromů, pravděpodobně „nejsevernějších“ na světě.
Jostedalsbreen, národní park
Největší evropský ledovec (487 km2, 1600 – 2000 m n.m., Brenniba, 2018 m n.m.; max. mocnost ledu 600 m) leží v kraji Sogn og Fjordane na území obcí Luster, Balestrand, Jolster a Stryn. Stále se zmenšuje a jeho ramena (splazy, jazyky) ustupují. Z 50 splazů jsou nejnavštěvovanější Austerdalsbreen, Boyabreen, Briksdalsbreen, Kjenndalsbreen, Nigardsbreen, Supphellebreen a Tunsbergdalsbreen. Většinou se k nim musí pěšky. Národní park Jostedalsbreen (1310 km2, Lodalskapa 2083 m n.m.) byl vyhlášen v roce 1991. Hlavní návštěvnická centra jsou Norsk Bremuseum ve Fjarlandu, Jostedalsbreen Nasjonalparksenter v Oppstrynu a Breheimsenteret v Jostedalu; ve všech se platí vstupné. Organizované túry po ledovci se nabízejí na Bodalsbreen, Nigardsbreen a Flatbreen ve Fjarlandu.
Jotunheimen
Horská oblast (3,5 tis. km2) má v Evropě největší koncentraci vrcholů vyšších než 1900 m n.m. Stejnojmenný národní park Jotunheimen („Domov obrů“; 1980, 1151 km2, Galdhopiggen 2469 m n.m., Glittertind 2465 m n.m.) je ideální pro horskou turistiku, rafting, ledovcové túry, cyklistiku i horolezectví; k chatám a na vrcholy vedou značené cesty: mj. na hřeben Bessegen mezi jezery Gjende (984 m n.m.) a Bessvatnet (1373 m n.m.). Atraktivní jsou ledovce a vodopád Vettifoss (275 m); žijí zde lišky, kuny, sobi, losi, jeleni, rosomáci a rysi, draví ptáci a v jezerech pstruzi. Východiskem do parku je obec Lom se sloupovým kostelem; po jezeře Gjende mezi chatami Memurubu, Gjendebu a Gjendesheim plují lodě.
Karasjok (Kárášjohka)
Městečko (3 tis. obyv., 5453 km2) na severu Norska v kraji Finnmark, blízko hranic s Finskem (přechod Karigasniemi – Karasjok). V erbu z roku 1986 má tři plameny, připomínající význam ohně pro Sámy, kočující se sobími stády, a tři místní etnika: Sámy (80 %), Nory a Kveny. Sídlí zde Sámediggi, sámský parlament (1989), sámský rozhlas, další sámské instituce a skanzen. Letiště je v Lakselvu. Nejnižší teplota v Norsku zde byla naměřena 1. ledna 1886, -51,4 °C (v lednu 1999 to bylo „pouze“ -51,2 °C). Obvyklé letní denní teploty jsou 15 – 17 °C.
Kristiansand
Město (75 tis. obyv.) na jižním pobřeží Norska má trajektové spojení s Dánskem, Británií i Švédskem. Zajímavosti jsou Posebyen (tradiční bílé dřevěné domky, 18. – 19. stol.), Kvadraturen (centrum města, pěší zóny), Fiskebrygga (tradiční rybí trh), poloostrov Oderroya a park Ravnedalen obklopený strmými útesy. Atrakcí je turistický vláček s místním průvodcem, čluny kotvící téměř v centru a Dyrepark (ZOO a zábavní park). V Muzeu vojenských děl je druhé největší dělo na světě, kterým Němci zamýšleli ovládat úžinu Skagerak.
Lillehammer
Město (26 tis. obyv.) na jezeře Mjosa (117 km x 15 km, max. hloubka 443 m) je centrem regionu Oppland. Proslavily ho XVII. zimní olympijské hry v roce 1994. Zajímavosti jsou pěší zóna Storgata, lyžařské můstky v areálu Hafjell (vyhlídka na údolí Gudbransdalen), skansen Maihaugen (130 historických budov), Olympijské muzeum a zářijový jazzový festival.
Lofoten
Souostroví (1227 km2, 24,5 tis. obyv.) za polárním kruhem tvoří ostrovy Austvagoy (527 km2), Flakstadoy (110 km2), Gimsoy (46 km2), Hinnoy (jižní cíp), Moskenesoy (186 km2), Vestvagoy (411 km2), Varoy a Rost; nejjižnější je ostrůvek Skomvar. Z moře vyčnívají jako zubatá hradba: nejvyšší bod je Higravstinden (1161 m n.m., Austvagoy). Spojení zajišťují trajekty, dva podmořské tunely a tři místní letiště (Leknes, Svolvar a Rost); parníky Hurtigruten staví ve Stamsundu a Svolvaru. Silnička E10 měří z Fiskebol do osady A na jihu 170 km. Díky Golfskému proudu klima neodpovídá zeměpisné šířce: průměrné teploty v lednu/únoru jsou -1°C, v červenci/srpnu 12°C; půlnoční slunce svítí od konce května do poloviny července. Ostrovy byly osídleny již před šesti tisíci lety; zajímavé jsou památky na Vikingy (Borg na Vestvagoy; Vikingské muzeum). Sušené tresky se exportovaly do Evropy již ve 12. století. Zajímavosti jsou mj. Svolvar (9,2 tis. obyv., východisko do Trollfjordu, trajekt přes Skrova do Skutviku, chov lososů), Kabelvag (mořské akvárium, galerie), Reine-Moskenes (trajekt do Bodo, horolezectví), A (kempink, muzeum rybolovu), Nusfjord (rybářské chaty „rorbu“, UNESCO), Henningsvar (několik ostrůvků, 750 obyv., rybářský přístav, sušáky na tresky, horolezectví), Flakstad (písečné pláže), Lauvik (maják).
Lom
Městečko (2,5 tis. obyv., 382 m n.m.) je východiskem do národního parku Jotunheimen s nejvyššími vrcholy Norska. Zajímavostí je funkční sloupový kostel (1158, 1634 a 1667) s několika runovými nápisy a obrazy od Eggerta Muncha v interiéru. Vyřezávané „dračí hlavy“ měly ochrannou funkci. Obyvatelé se živí zemědělstvím a turistickým ruchem. Atrakcí je soukromé Muzeum hornin a minerálů. Rodákem je spisovatel Knut Hamsun (Nobelova cena 1920).
Mo i Rana
Město (25 tis. obyv.) v Helgelandu leží 80 km pod polárním kruhem ve špičce Ranfjordu, jižně od pohoří Saltfjellet s ledovcem Svartisen (národní park). Ústí řeky Ranelva do moře bylo osídleno již v době železné. Je zde letiště a zastávka na železniční trati Nordlandsbanen. Zdrojem obživy obyvatel byly ještě nedávno těžba uhlí a železné rudy (společnost Rana Gruber); dnes voda jako zdroj energie, ocelárny, stavba lodí, lov a rybolov. Od roku 1730 zde fungoval Sámský trh, zejména se Švédskem. Letní teploty stoupají až na 26 °C, zimní klesají i na -30 °C; běžná je intenzívní polární záře. Zajímavosti jsou socha „Muž moře“ (Havman, Antony Gormley 1995) ve vodě Ranfjordu, Rana Muzeum a Muzeum přírodní historie, dřevěný kostel (1724) a zpřístupněné jeskyně Gronligrotta a Setergrotta.
Narvik
Nejdůležitější přístav (18,5 tis. obyv.) v severním Norsku leží v Nordlandu na březích Ofotfjordu nedaleko hranice se švédskou provincií Lapland. V erbu města je zlatá kotva na červeném pozadí. V 19. století sem švédská společnost Gällivarre Aktiebolag postavila železnici, aby mohla exportovat železnou rudu vytěženou v Kiruně (švédský přístav Lulea je malý a v zimě zamrzá) v objemu 25 miliónů tun ročně. S okolím je Narvik spojen třemi mosty na silnici E6 (Skjomen, Beisfjord a Rombak), železniční spojení má jen s Kirunou. Zajímavosti jsou okolní hory (cca 1700 m n.m., ledovec Frostisen), kabinová lanovka na Fagernesfjellet, Muzeum okupace, Muzeum Ofoten, rozcestník a tzv. švédský kostel. Atrakcí je potápění k lodním vrakům, rybolov (zejména lososů) a od roku 2002 výstup na žulovou „národní horu Norska“ Stetind (1392 m n.n.).
Nordkapp
Nordkapp (ponorštěný název od anglického North Cape; původně Knyskanes, v severní sámštině Davvinjárgga gielda a kvensky Kappan komuuni) je obec se 3,5 tisíci obyvatel na ostrově Mageroya a březích Porsangerského fjordu v kraji Finnmark; administrativním centrem je Honningsvag (2,5 tis. obyv., letiště, zastávka Hurtigrute). Na ostrov vede od roku 1999 podmořský tunel (6,875 km; max. 212 m pod mořem) pod úžinou Mageroysundet. Ostrovní krajina je nevlídná, téměř bez vegetace, oživená jen pasoucími se soby. Turisty přitahuje útes (307 m n.m.) na zeměpisné šířce 71°10´48´´, který navštíví ročně asi 200 tisíc turistů jako „nejsevernější bod Evropy“. Ve skutečnosti je tímto místem o 1,5 km severněji ležící, pouze pěšky dostupný Knivskjellodden (a nejsevernějším pevninským místem Kinnarodden). Zajímavosti jsou turistické centrum s ekumenickou kaplí, suvenýry, poštou, restaurací a videografem; na okraji útesu kovový model zeměkoule. Půlnoční slunce je za dobrého počasí vidět od 11. května do 31. července. Do celého areálu se platí vstupné; z Honningsvagu je sem 40 minut jízdy.
Otta
Městečko (2,7 tis. obyv.) je východiskem do národního parku Rondane, k jezeru Rondvatnet přes horskou osadu Mysuseter. Na nádherně modré řece Otta se provozuje kanoing a rafting.
Preikestolen
Žulový útes ve tvaru kvádru (česky „Kazatelna“, místním jménem Hyvlatonna), se vypíná do výšky 604 m nad hladinu Lysefjordu naproti plošině Kjerag v kraji Ryfylke. Nejbližším větším městem je Stavanger. Skála se nad fjord naklání a horní plošina o rozměrech 25 x 25 m, na níž se turisté fotografují, nemá zábradlí. Vede k ní značená turistická stezka od parkoviště u chaty Preikestolen Fjellstueo délce 3,8 km, převýšení je 334 m: celý výlet trvá 3 až 4 hodiny.
Rondane
První norský národní park (21. 12. 1962, 580 km2 / 2003, 963 km2) se nachází v krajích Oppland a Hedmark, východně od Gudbransdalu. Z náhorní plošiny se zvedá 10 vrcholů: Rondslottet (2178 m n.m.), Storronden (2138 m n.m.), Hogronden (2114 m n.m.), Midtronden (2060 m n.m.), Vinjeronden (2044 m n.m.), Midtronden (2042 m n.m.), Trolltinden (2018 m n.m.), Storsmeden (2016 m n.m.), Digerronden (2015 m n.m.) a Veslesmeden (2015 m n.m.). V centru leží jezero Rondvatnet s chatou Rondvassbu. Nad hranicí lesa (1000 m n.m.) je alpinská vegetace a kamenné plotny. Přísně chráněni jsou divocí sobi (2 až 4 tisíce), medvědi, losi, vlci, rosomáci a pižmoni. Zajímavostí jsou skalní hrnce, eskery (podledovcové nánosy) a kaňony (Jutulhogget a Vesle – Ula), doklad činnosti ledovce. Převládají metamorfované horniny a křemence. V parku je možná turistika a stanování (ne v těsné blízkosti chat, mj. Doralseter a Bjornhollia). Turistické cesty jsou značené. Hlavní východiska do parku jsou z jihu Mysuseter, Spranget, z východu Straumbu, ze západu Hovringen a ze severu Hjerkinn. Pohoří Rondane inspirovalo Henrika Ibsena k napsání Peera Gynta (1867).
Romsdal
Dlouhým úzkým údolím osevřeným majestátními vrcholy protéká lososí řeka Rauma, pramenící v jezeře Lesjaskogsvatnet; v lokalitě Verma vyhloubila 30 – 40 m hlubokou soutěsku s vodopádem Slettafoss. Řeku doprovází železnice Raumabanen, vedoucí z Dombasu do Andalsnes. Před koncem údolí se vypínají tzv. „Romsdalské Alpy“, s převislou Trolí stěnou (Trollveggen), pod níž je turistické informační centrum, kiosek a parkoviště. Naproti se tyčí Romsdalshorn (1555 m n.m.), níže pak odbočuje silnička přes Trollstigen do Geirangerfjordu. Dále cestou do Valldalu je soutěska Gudbrandsjuvet (5 m široká, 20 – 25 m hluboká) na říčce Valldola, se skalními hrnci.
Roros (Plassje)
Městečko (5,6 tis. obyv.; 630 m n.m.) a obec v kraji Sor-Trondelag v oblasti Gauldalen má jméno po říčce Roa. Erb, symbol mědi nad dvěma zkříženými kladivy, ukazuje na těžbu měděné rudy v okolí, srovnatelnou s významem těžby stříbra v Kongsbergu, obojí od 17. století. Přestože bylo opakovaně vypáleno, zachovalo se 80 typických dřevěných domů a haldy vytěžené hlušiny. Od roku 1980 je chráněno UNESCO. Kvůli klesajícím cenám mědi a zinku byla těžba v roce 1977 zastavena (po 333 letech). Atrakcí je pětidenní Sámský trh „Rorosmartnan“ na konci února, zajímavosti jsou hornické muzeum, zpřístupněný důl Olavsgruva a kostel. Je tu železnice a letiště.
Snasa (Snasavatnet, Snaase)
Městečko (2,3 tis. obyv.) a obec v kraji Nord-Trondelag; v erbu je orchidej střevíčník pantoflíček na modrém pozadí. Leží na severním okraji jezera Snasavatnet (120 km2, délka 40 km, šířka 3 km; 24 m n.m.), které je ledovcového původu a vytéká z něj řeka Byaelva, vlévající se u Steinkjeru do Beitstadfjordu, jednoho z ramen Trondheimsfjordu. Na východním břehu jsou skalní rytiny.
Stavanger
Město (122 tis., v konurbaci 190 tis. obyv.) a obec v kraji Rogaland je norskou „metropolí ropy“. Zabírá poloostrov na jihozápadním pobřeží Norska a má mírné přímořské klima. V roce 872 u nedalekého Hafrsfjordu král Harald Harfagre pobil své konkurenty a stal se prvním králem sjednoceného Norska. Od roku 1120 tu bylo biskupství a v 19. století rybářský přístav, konzervárny a loděnice. Boom nastal po roce 1960, kdy byla v Severním moři objevena ložiska ropy; její těžba a zpracování se staly klíčovým průmyslovým odvětvím. Ve fjordu lze vidět ropné plošiny, dovlečené k opravě. Zajímavosti jsou Gamle Stavanger (staré město) a nejstarší norská katedrála (St. Svithun's cathedral, 1150) u jezera Breiavatnet; dále jezera Mosvatnet a Stokkavatnet, Norské muzeum ropy a pomník bitvy u Hafrsfjordu (Sverd i fjell). Město má mezinárodní letiště Sola; z přístavu plují trajekty do Hirtshalsu (Dánsko) a místní trajekty na Tau a Kvitsoy. Vznášedla spojují celé pobřeží od Stavangeru až po Haugesund a Saudu. Do Bergenu (155 km) pluje katamarán.
Svinesund
Hraniční přechod mezi Švédskem (obec Strömstad) a Norskem (obec Halden). Přes Iddefjord byly ve vzdálenosti 1 km od sebe postaveny dva mosty; starý (1946) a nový (2005), na kterých se platí mýtné. Celní kontrola (zejména co se týče množství převáženého alkoholu a cigaret) hrozí zejména při přejezdu ze Švédska do Norska, neboť to není členem EU. Nový most má celkovou délku 704 m, nejvyšší bod je 91,7 m nad hladinou moře, a je zevnitř vyhřívaný, aby se na něm v zimě netvořil led.
Trollstigen
Silnička mezi Andalsnesem a Valldalem, kde stoupání 9 % řeší 11 „vlásenek“, má přiléhavý název „Trolí žebřík“. Silnici pro zkušené řidiče otevřel po 8 letech výstavby norský král Hakon VII. 31. července 1936. Přestože byly později některé zatáčky opakovaně rozšířeny, nesmí sem vozidla delší než 12,4 m. Na vrcholu stoupání je parkoviště, turistická chata, vyhlídka na vodopád Stigfoss (320 m) a východisko turistické stezky k horní hraně stěny Trollveggen nad údolím Romsdalen. Silnice bývá otevřena od poloviny května do října.
Tromso
Město (54 tis. obyv.; v severní sámštině Romsa, v kvenštině Tromssa) ležící 350 km za polárním kruhem je centrem stejnojmenné obce a administrativním centrem kraje Troms. Po Murmansku je druhým největším městem v oblasti Sápmi, kde žijí Sámové, kteří jsou prvními doloženými obyvateli. Vikingové přišli ke konci 9. století. Městská práva dostalo od dánského krále Christiana VII. v roce 1794, kdy mělo 80 obyvatel. V 19. století bylo centrem obchodu s kožešinami severských zvířat a východiskem polárních expedic (členy svých týmů zde získali Amundsen, Nobile i Nansen). Klima je subarktické; krátká chladná léta a v zimě hodně sněhu. Observatoř na pozorování polární záře funguje od roku 1927. Za II. světové války byla 12.11.1944 v místním fjordu v zálivu Hakoybotn potopena německá bitevní loď Tirpitz. Ve městě je letiště, nejsevernější univerzita na světě (1972; 10 tis. studentů) a Norský polární institut (1998). Centrum leží na ostrově Tromsoya, spojeném s pevninou mostem (1 km) a tunelem Tromsoysund (3 km), a Kvaloya, připojeném mostem Sandnessund. Zajímavosti jsou dřevěné domy z 18. stol. a originální „Arktická katedrála“ (1965), planetárium, Univerzitní muzeum s botanickou zahradou, Polární muzeum a Expozice Polaria s arktickým akváriem a kabinová lanovka na Storsteinen (421 m n.m.; duben – září, cca 95 NOK/ os).
Trondheim
Čtvrté největší město Norska (171 tis. / v metropoli 260 tis. obyv., 0 – 565 m n.m.) v ústí řeky Nidelva do Trondheimsfjordu založil roku 997 jako obchodní stanici (Kaupangen) viking Olav Trygvasson; později se nazývala Nidaros. Prvním králem Norska tu byl korunován Harald Krásnovlasý (865 – 933). Olaf Haraldsson zvaný „Svatý“ z města učinil hlavní město Norska (do roku 1217). Od roku 1075 tu bylo sídlo biskupa, později arcibiskupa. V 17. století zničil 90 % budov požár. Na Norské universitě věd a technologií studuje 25 tisíc studentů. Zajímavosti jsou náměstí se sochou Olava Trygvassona, pevnost Kristiansten (Caspar de Cicignon; 1681–1684, vyhlídka), bývalé kupecké domy a skladiště „Bakklandet“, „výtah na kola“, letní královská rezidence Stiftsgarden (1774, 140 místností, 4 tis. m2), socha Leifa Eiríksona (dar ze Seattlu) v přístavu cruiserů, arcibiskupský palác a gotická katedrála (1070, nejsevernější středověká katedrála na světě, k níž se konají poutě ke hrobu sv. Olava). V muzeu při katedrále jsou vystaveny norské korunovační klenoty. Atraktivní je i skansen na Sverreborgu, muzeum vědy Vitensenteret, muzeum přírodní historie, botanická zahrada, ostrůvek Munkholmen (postupně klášter, pevnost, vězení) a televizní věž s otočnou vyhlídkovou restaurací. Ekologicko-sociálním experimentem je čtvrť squatterů v Reina.
Vesteralen
Souostroví tvořené ostrovy Langoya, Andoya, Hadseloya, část Hinnoya, částí Austvagoya a dalšími menšími ostrůvky, vzájemně propojenými elegantními mosty. S Lofoty je spojení trajektem a podmořským tunelem (2007). Parníky Hurtigruten staví v přístavech Stokmarknes, Sortland a Risoyhamn. Největším městem je Sortland (1997; Langoya), přezdívané „Modré“ dle barvy fasád. Podnebí je subarktické, přímořské. Hory jsou na rozdíl od Lofot zaoblené. Největší jezero je Alsvagvatnet, část území chrání národní park Moysalen. Zdrojem obživy je rybolov a chov ryb, farmaření a turistický ruch. Zajímavosti jsou mj. Andoy (muzeum, písečná pláž ve vsi Bleik, plavby za pozorováním velryb), ostrůvek Bleiksoya (ptačí kolonie), pobřežní majáky, flora, vegetace a mořští ptáci.
Voss
Voss (Vossevangen) je administrativní centrum a obec v Hordalandu na hlavní silnici z Oslo do Bergenu. Zdrojem obživy je farmaření a celoročně turistický ruch. Zajímavosti jsou muzeum se skansenem, kamenný kostel (1277, osmiúhelníkový půdorys) a překrásné okolí: jezero Vangsvatnet, řeky ideální pro kayaking i rafting, turistické trasy, ptačí rezervace v Lonaoyane a místní letiště Bomoen (seskoky padákem). Na svahy vede z města kabinová lanovka Hangursbanen; sedačková je v nedalekém Bavallen.
Zábava, kultura, sport
Oblíbené divácké sporty jsou skoky na lyžích, fotbal, házená, hokej, jezdectví a klusácké dostihy; z aktivit vede lyžování, rybaření, turistika a cykloturistika. Extrémní zážitky (tandemový paragliding, parasailing či bungee jumping) se nabízejí např. ve Vossu.
Cyklistika a horská kola: Kolo lze půjčit téměř kdekoliv, nebo si přivezte vlastní; větší města mají cyklistické stezky. Seznam tras nabízí brožura „Cycle tourism in Norway“. Po některých silnicích a vybranými tunely je průjezd z důvodu bezpečnosti zakázán.
Golf: V Norsku je několik desítek golfových hřišť. Známé golfové kluby jsou např. North Cape Golf Club (Lakselv, 500 km za polárním kruhem, v létě se hraje 24 hod denně, 6 jamek); Kvitfjell Golf Club (50 km od Lillehammeru); Miklagard Golf Club (30 km od Oslo); Oslo Golf Club (Oslo, Ankerveien 127), Sola Golf v Sola (Rogaland) a Kvinesdal golf club.
Horolezectví: Kolébkou norského horolezectví je Andalsnes, v údolí Romsdalen masív Trolltindan s horou Trollryggen (1 740 m n.m., 3,9 km dl. výstup), jejíž severní Stěna trollů (Trollveggen), nejvyšší v Evropě (1600 m, převislost 150 m), je metou pro horolezce z celého světa. Poprvé byla zlezena roku 1965 (prvovýstup 14 dní, Britové a Norové; první zimní výstup 1976 Češi Šmíd, Širl a Janis). Kontakt: AAK Fjellsportsenter nebo AAK Mountain Center.
Lyžování: Světoznámé je středisko Kvitfjell (superobří slalom Světového poháru lyžařů), další oblíbená střediska jsou mj. Beitostolen, Trysil a Hemsedal, Voss, Geilo a Oppdal. Letní lyžování v šortkách a tričku nabízí od května do září Stryn na ledovcích Galdhopiggen a Folgefonna. Na běžky můžete vyrazit v Norsku kdekoli, osvětlené a upravované tratě jsou i v Oslu na Holmenkollenu.
Kayaking a rafting: Plavba na kajaku se nabízí mj. v Eidfjordu, na Lofotech, v Hardangerfjordu, v okolí Alesundu, v Geirangeru a na řece Gloma. Rafting se provozuje na řekách Jostedalselva, Sjoa a Lagen, méně známé jsou Atna, Driva, Femundselva, Folla, Otta a Trisiselva. Doporučuje se vždy volit autorizovanou společnost a místního průvodce; pojištění a výbava, včetně plovacích vest a přileb, musí být samozřejmostí.
Rybolov: Na pobřeží lze rybařit prakticky všude, vyhlášené jsou ostrovy Smola a Hitra u Alesundu a souostroví Naroy a Vikna ve středním Norsku. Povolenky se kupují na poště, ve vybraných obchodech nebo na čerpacích stanicích; dále od civilizace jsou speciální boxy, kam se vhazují peníze, a povolenku si vyplníte sami. Rybaří se celoročně, ale zejména pro lov lososa platí různá omezení (informujte se v místě). Vzhledem k zamoření některých toků lososím parazitem Gyrodactylus Salaris je zakázáno použít rybářské náčiní (ale i holinky ap.) namočené v jedné řece použít jinde bez předchozí sterilizace, aby se nákaza nerozšířila. Zamořené toky jsou označeny tabulemi s vysvětlením.
Turistika a vysokohorská turistika: V Norsku nalezneme 20 tisíc km značených turistických tras, od hodinových vycházek po náročné vícedenní treky a výstup na nejvyšší hory Norska, Galdhopiggen a Glittertind. Právo volného vstupu do přírody znamená, že je možné – za určitých pravidel – i volné stanování a táboření (mj. minimálně 150 m od obydlí či farmy a ne na kultivované půdě). Den Norske Turistforening (DNT, Norský svaz turistů) značí cesty jednoduchým červeným „T“, tyčemi či kamennými mohylkami, obhospodařuje 300 chat (s personálem i samoobslužné) a nabízí mapy, informace a túry s průvodcem. Je nutno počítat s broděním, sněhovými poli, zhoršením počasí, mlhou; oblíbené cíle jsou Hardangervidda, Jotunheimen, Femundsmarka, Rondane, Setesdalheiene a Trollheimen. Lanovky jsou mj. v Bergenu (pozemní Floyen a visutá Ulriken), Narviku (visutá na Fagernesfjellet) a Tromso (visutá na Fjellheisen); sedačkové lanovky jsou mj. ve střediscích Trysil a Kvitfjell, Strynefjellet, Hafjell, Voss, Geilo a v Rjukanu.
V Norsku se ročně koná více než 200 hudebních festivalů, od komorní hudby po blues a rock; mj. mezinárodní festival v Bergenu; soutěžní festival folkové taneční hudby „gammeldans“ a zpěvu „bygdedans“ (tradičním nástrojem jsou mj. hardangerské housle); festival folkové hudby ve Forde, mezinárodní festival folkové hudby v Bo v Telemarku a festival Jorna Hilmeho ve Valdres; festival moderní hudby „Ultima“ v Oslo, festival moderní hudby „ILIOS“ v Harstadu, festivaly komorní hudby v Risoru, Stavangeru, Oslu, Rorosu a Trondheimu, jazzové festivaly v Kongsbergu, Molde, Oslu a Haugesundu; rockové festivaly jsou mj. Quart v Kristiansandu a festival Öya poblíž Oslo; bluesový festival hostí Notodden a metalový „Inferno“ Oslo.
Zastupitelské úřady
Velvyslanectví České republiky v Norsku
Embassy of the Czech Republic
Fritzners gate 14
N - 0244 Oslo
tel.: + 47 2212 1030, + 47 2212 1031
fax: + 47 2255 3395
e-mail: oslo@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/oslo
pracovní doba po – pá 07.45 – 16.15
úřední hodiny pro veřejnost po – pá 10.00 – 12.00
Konzulární oddělení
úřední hodiny pro veřejnost po – pá 10.00 – 12.00
tel.: + 47 2212 1034, mobilní telefon KO (pouze pro pomoc v nouzi): + 47 9261 12 83
fax: + 47 2254 8332
e-mail: oslo@embassy.mzv.cz
Honorární konzulát České republiky v Bergenu
Honorary Consulate of the Czech Republic
Christian Michelsensgt. 2A, Bergen 1124
tel: 0047/55215401
fax: 0047/55215425
e-mail: bergen@honorary.mzv.cz
provozní hodiny úřadu po – pá 08:30 – 16.00
Honorární konzulát České republiky v Trondheimu
Honorary Consulate of the Czech Republic
Kaspo Maskin AS, Tungaveien 38, Trondheim (Postboks 1862) 749
tel: +47/93233100
fax: +47/73920085, +47/73823590
e-mail: trondheim@honorary.mzv.cz
provozní hodiny úřadu po – pá 08:30 – 16.00
Honorární konzulát České republiky v Sjovegan
St. Hansveien 36, Sjovegan (případně Gronnegata 86, Tromso)
tel: +47/90975599 (mobil)
Velvyslanectví Norského království v České republice
Hellichova 1/458, 118 00 Praha 1 – Malá Strana
tel.: 257 323 737
fax: 257 326 827
e-mail: emb.prague@mfa.no
web: www.noramb.cz
provozní hodiny úřadu 09.00 - 16.00
Zdravotní péče, očkování, hygiena
Zdravotní péče v Norsku je na špičkové úrovni. Vyhledejte smluvního praktického lékaře Národní správy pojištění (Rikstrygdeverket), resp. místního úřadu pojištění (Trygdekontoret). Při ošetření je třeba předložit Evropský průkaz zdravotního pojištění (nebo Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění). Hospitalizaci doporučuje ošetřující lékař. V akutních případech je možné se obracet přímo na nemocnici s Evropským průkazem zdravotního pojištění. Doporučuje se mít rovněž uzavřeno i cestovní připojištění, které pokryje případné další náklady (spoluúčast, repatriace apod.).
Pokud se jedná o menší zranění nebo lehčí onemocnění, vyhledejte místní lékařskou pohotovost (Legevakt). Na venkově kontaktujte okresního lékaře (district physician); konkrétního lékaře doporučí i recepce ubytovacího zařízení.
Za ošetření zaplatíte spoluúčast; u všeobecného lékaře v pracovní době asi 130 NOK, za návštěvu lékaře u vás v noci či o víkendu, nebo ošetření u specialisty 300 NOK. Stomatologické výkony mají 100% spoluúčast; za léky na modrém receptu platíte 36 % ceny (max. 510 NOK za předpis), léky na jinak barevném receptu hradíte plně. Děti do 16 let mají vše zdarma, hospitalizace je zdarma, ale převoz do nemocnice 130 NOK za jednu cestu. (Maximální spoluúčast pacienta je v Norsku 1840 NOK za rok.)
V každém případě je nezbytné nechat si vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovat veškeré originály účtů o zaplacení ošetření či léků, receptů a dalších dokladů (např. rtg snímků) pro pozdější jednání se svou zdravotní pojišťovnou. Ta vám náklady proplatí do výše, kterou by uhradila norská strana. Na tuto úhradu budete muset určitou dobu počkat. Pokud účet nepřesahuje 1000 EUR, můžete svou českou zdravotní pojišťovnu požádat o proplacení účtu do výše českých tarifů. Tuto úhradu obdržíte v relativně krátké době.
Rozhodně doporučujeme svěřit se v případě potřeby výhradně nemocnici, která je smluvním partnerem České pojišťovny, jejíž pojištění je součástí zájezdu u CK Čedok. Jeho rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu. Rizikové sporty je třeba připojistit (rafting, jachting, sjíždění divoké řeky, motorové sporty na vodě, paragliding, bungee jumping, vysokohorskou turistiku, horolezectví a lyžování).
Lékárny
Léky dostanete v lékárnách (Apotek) na modrý recept, který vystaví lékař; vždy předložte Evropský průkaz zdravotního pojištění (nebo Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění).
Většina lékáren je soukromých; jejich síť je hustá a bývají otevřeny stejně jako běžné obchody; v neděli je zavřeno. Pokud je na dveřích zvonek, můžete ho mimo otevírací dobu použít. Alespoň jedna lékárna mívá pohotovost; otevřena je v sobotu od 8.30 do 24.00 a v neděli od 10.00 do 24.00. Lékárna na Jernbanetorget v Oslo naproti hlavnímu vlakovému nádraží je otevřena nonstop. Běžné léky (zejména proti bolesti, bolení hlavy ap.) se koupí i některých obchodech, drogeriích, kioscích a na čerpacích stanicích. Pokud nějaký lék užíváte pravidelně, nezapomeňte si ho vzít na cestu dostatečné množství, nejlépe v originálním balení (v lékárně jej nevydají ani na český recept).
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.
Očkování není povinné, ale doporučuje se mít očkování proti tetanu, záškrtu a obrně. Voda z vodovodu je pitná. Klíšťata se mohou vyskytnout v létě zejména na pobřeží mezi Oslem a Trondheimem; pokud jsou nakažená, mohou přenést lymskou boreliózu nebo klíšťovou encefalitidu. Používejte účinné repelenty a po výletě se zkontrolujte a případné klíště šetrně odstraňte. Do travních porostů si oblékněte ponožky a dlouhé kalhoty. Komáři a muchničky. Některý rok jsou jich miliardy, jindy se nevyrojí vůbec. Obtěžují zejména u vodních toků, mokřadů, rašelinišť a hlavně za bezvětří. Z českých repelentů je nejúčinnější „Off“, lepší jsou však místní repelenty a síťka chránící obličej, případně rovnou síťovaná bunda. Jako suvenýr zakupte tričko s obrázkem komára a nápisem „I love turists“, případně dětské s mnoha komáry a nápisem „My little holiday friends“.
Zvyklosti a obyčeje
Potomci Vikingů milují svoji vlast: norská vlajka nebo praporec vlaje všude. Mají rádi a respektují i královskou rodinu; rozpaky nad volbou následníka trůnu co se týče jeho nevěsty, trvaly jen krátce. Na státu oceňují finanční zabezpečení (welfare state) a rovnost šancí. Jsou nezkorumpovaní a poctiví, zdvořilí, ale otevření. Běžně se oslovují křestními jmény a za vše umí poděkovat. Jsou sebevědomí: nosí to, v čem se cítí dobře, protože oblečení neodráží jejich postavení. Při setkání s více lidmi podáváte ruce podle zásady „first come first served“. Samozřejmá je rovnoprávnost žen ve všech ohledech; přibývá také rodinných svazků bez formálního uzavření manželství: v roce 2010 žilo v Norsku 840 tis. manželských párů a 255 tisíc párů nesezdaných. K turistům – pokud se jim neutáboří přímo pod okny – jsou ochotní, vstřícní a pohostinní. Z Dánů a Švédů si rádi dělají legraci. Jsou konzervativní: teprve ke konci 20. století začali jako země přijímat imigranty. Na návštěvě se zouvají, sluší se přinést květiny, čokoládu, víno nebo dovážený alkohol; pozor ale – karafiáty, lilie nebo bílé květiny jsou považovány za pohřební a věnečky nedávejte ani o vánocích. Naopak jsou vítané i čerstvě natrhané luční květy. Při schůzkách jsou dochvilní; pracovní věci oddělují od soukromých. Při obchodním jednání se snaží být až úzkostlivě čestní. Nejsou velkými řečníky a gestikulaci používají zdrženlivě. Zvyky při stolování jsou překvapivě formální v jinak velmi neformální společnosti. Po jídle hostiteli poděkujte „takk for matten“. Ptát se na výši platu nebo cenu auta je neslušné. Kouření na veřejnosti, v barech, restauracích, vlacích, autobusech, trajektech a všech terminálech je zakázáno zákonem.