Pocit osobního štěstí podle vědců prochází v lidském životě křivkou opisující tvar písmene U. První vrchol přichází kolem dvacátého roku, ale pak nastává propad až do období po čtyřicítce. Druhý vrchol pak připadá na zhruba sedmdesátý rok věku. Křivka je přitom stejná, ať už mají lidé rozdílné vzdělání, příjem, žijí v manželství nebo jsou rozvedení.
Na průběhu této křivky se vědci shodují, příčinu ovšem neznají. „Testujeme, zda tato křivka funguje stejně u primátů jako u lidí - to znamená, jestli je tu souvislost mezi věkem a tím, jak se primáti/lidé cítí,“ řekl psycholog Alexander Weiss z Univerzity v Edinburghu.
Andrew Oswald z univerzity v britském Warwicku tvrdí, že propad optimismu může mít obecnější platnost a se stylem života nesouvisí. Shromáždil údaje o víc než 500 lidoopech, které se svými kolegy podrobil zkoumání v zoologických zahradách v USA, Austrálii, Kanadě, Singapuru a v Japonsku.
Vědci posléze sestavili dotazník o životním stylu lidoopů, který měl zachycovat míru jejich spokojenosti, ochotu k sociálnímu kontaktu a úspěšnost při dosahování stanovených cílů.
Formulář vyplňovali agenti, kteří zoologické zahrady navštěvovali. „Tahle stvoření nemají žádné hypotéky, nemusejí chodit do práce a neznají manželské problémy,“ zhodnotil výsledky výzkumu Oswald. Weiss ale upozornil, že lidoopi také najednou v určitém věku mění své „cíle“. "Chtějí se najednou pářit s více samičkami nebo získat přístup k více zdrojům," konstatoval psycholog.
Psycholog Alexander Weiss z Univerzity v Edinburghu:
„Musíme se podívat hlouběji do naší evoluční minulosti, na naše společné předky, které sdílíme se šimpanzi, orangutany a dalšími lidoopy.“
Svou roli tak zřejmě hrají geny
„Vypadá to, že křivka ve tvaru U není důsledkem lidské zkušenosti, že je biologicky hlouběji zakořeněná,“ dodal Oswald.
Někteří vědci ale výzkumu nevěří. „Nejsem si jista, co vlastně výsledek výzkumu znamená,“ řekla Sonja Lyubomirská z Kalifornské univerzity v Riverside. „Je ale rozhodně mimořádně interesantní.“
