New York/Praha – Jednoduchá, ale o to více oblíbená – a hlavně první. Taková byla videohra Pong, která nastartovala pozdější rozkvět automatů a arkádových her. Firma Atari představila 29. listopadu 1972 elektronický simulátor stolního tenisu v podobě dvou obdélníčků coby pálek a pohybujícího čtverečku, který představoval míček. I přes minimalistickou grafiku se stal Pong hitem a první komerčně úspěšnou videohrou.
„Bylo to zadání společnosti Atari pro její vývojáře, aby sestrojili první skutečně úspěšnou hru. V tehdejší době to byl úkol zřejmě nadlidský, ale podařilo se,“ říká sběratel arkádových automatů Jan Orna. Herní přístroj o velikosti šatní skříně byl určen do hospod coby konkurent oblíbených mechanických automatů. Právě proto trval zakladatel Atari Nolan Bushnell na tom, aby ovládání hry bylo co nejjednodušší. Inženýra Allana Alcorna prý dokonce instruoval slovy, že má stvořit kratochvíli, kterou bude schopen zvládnout „každý opilec“.
Úspěch testovacího kusu přiměl vedení Atari ke změně obchodní taktiky. Firma původně plánovala prodávat jen licence na hru, nově se ale rozhodla, že bude vyrábět automaty ve vlastní režii. Na konci roku 1974 už bylo po celých Spojených státech více než 8 000 jejích hracích strojů, které se staly běžnou součástí amerických barů a hospod. Automaty přinesly Atari slušný příjem i obrovskou reklamu. Společnost se proto rozhodla vyvinout také verzi pro domácnosti, která se začala prodávat v roce 1975. Přístroj nazvaný Home Pong stačilo připojil k televizoru.
Přibližně v době, kdy se domácí verze Pongu chystala do obchodů, se však Atari ocitlo v nepříjemné situaci. Její konkurent, firma Magnavox, se totiž začal u soudu domáhat ochrany svých patentů, jež byly podle ní v Pongu neoprávněně využity. Šéf Atari Bushnell možná neměl v této věci úplně čisté svědomí, a raději Magnavoxu vyplatil 700 000 dolarů. Nebyla to malá částka, ale Atari už v té době vydělávalo na videohrách miliony.
Komerční úspěch domácí herní konzole od Atari se snažili napodobit další výrobci. Výsledkem bylo, že americké obchody zaplavily velmi podobné produkty a trh s videohrami se v roce 1977 zhroutil. Obnovit zájem hráčů se podařilo až o rok později díky japonské firmě Taito, jejíž „střílečka“ Space Invaders byla natolik populární, že v zemi vycházejícího slunce způsobila přechodný nedostatek stojenových mincí, které končily v automatech.
Hra Space Invaders stála na počátku zlaté éry videoher na přelomu 70. a 80. let minulého století. Během ní se zrodily mimo jiné známé herní tituly jako Asteroids, Centipede, Missile Command nebo příznivcům jednoduchých pixelů důvěrně známý Pac-Man. „Postupně se všechen ten hardware začal zmenšovat, až se to dostalo do podoby, že už nebylo nutné mít doma nějakou velkou krabici,“ řekl Jan Orna, sběratel arkádových automatů.
Hry zůstávají fenoménem i o čtyřicet let později, jenom styl se změnil. Grafika je propracovanější a obraz reálnější. Třeba na hře české společnosti Bohemia Interaktive dokonce trénuje i americká armáda. Přicházejí navíc stále nové hry. „V dnešní době se to trošku přesouvá od těch složitějších her k těm jednodušším, které se dají hrát kdekoli. To je velmi populární segment,“ poznamenal Lukáš Karel, ředitel Game Czech.
Automaty tak vystřídaly počítače, herní konzole nebo mobilní telefony. Jen v Česku propadla hrám téměř třetina lidí. Ročně za ně dají více než dvě miliardy korun. Celosvětově se pak v herním byznysu ročně protočí 66 miliard dolarů. V počítačových hrách se pak koná i mistrovství světa - disciplíny jsou třeba virtuální fotbal nebo strategické hry.
