Praha - V noci ze dneška na úterý vyvrcholí nejznámější meteorický roj Perseidy, tedy takzvané padající hvězdy. Nejvíc jich podle astronomů bude na obloze mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, až kolem sedmdesáti za hodinu. Měsíc navíc zapadne krátce před půl jedenáctou a padající hvězdy tak budou lépe vidět. „Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní se lidé mohou připravit na několik desítek padajících hvězd a s tím i na několik desítek přání,“ láká ředitel hvězdárny a planetária v Brně Jiří Dušek.
Připravte si přání, noc bude plná padajících hvězd
Perseidy by letos měly být vidět nad celým územím České republiky, Dušek ale doporučuje vydat se dál od města za tmavou oblohou. „Aby byl výhled na noční oblohu co nejzajímavější, měli bychom se vydat dále od měst a městeček a potom také na nějaký kopec, abychom se mohli dívat na východ, kde jich bude padat nejvíce,“ řekl astronom.
„Objeví se tečka, která se promění do úsečky a po chviličce zmizí. Je to otázka zlomku sekundy,“ popsal Perseidu Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV.
Raději by přitom podle něj lidé měli vyrazit do přírody než do některé z hvězdáren, které jsou většinou příliš blízko center měst. „Padající hvězdy, nebo meteory, jak jim odborně říkáme, jsou jevy poměrně slabé a nevýrazné. Takže čím větší tma, čím jste dál od pouličního osvětlení, tím lépe,“ dodal Dušek.
Oblasti tmavé oblohy sice v Česku rychle mizí, přesto je ještě nejdeme, třeba v Jizerských horách nebo Krkonoších. Ke sledování padajících hvězd člověk nepotřebuje žádné astronomické vybavení, naopak je žádoucí dalekohledy vůbec nepoužívat. „Musíte se dívat pouhým okem, protože potřebujete mít co největší obzor a co nejširší rozhled,“ upozornil Suchan.
Meteorický roj Perseid je znám už téměř dva tisíce let. Jsou to prachové částice, které na své dráze zanechala rozpadlá Swift-Tuttleova kometa. Roj dostal název podle souhvězdí Persea, protože padající hvězdy lidé pozorují právě v okolí tohoto souhvězdí. V Česku se jim říká Slzy svatého Vavřince podle světce, který má svátek 10. srpna.
Na zem ale tento kometární prach nedopadne, jsou to totiž malinká, jen pár milimetrů velká tělíska, která se při průletu atmosférou prudce zahřejí a vypaří se. Aby přitom takové těleso přežilo průlet atmosférou, musí mít průměr několik metrů.
Kromě meteorické podívané obloha podle Petra Horálka z Hvězdárny v Úpici nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo krásné uskupení planet poblíž jasných hvězd a hvězdokup na ranní obloze před rozbřeskem.
GALERIE
videogallery_000237902
Vydáno pod