Ze Znojma je to k rakouským hranicím pár kilometrů. Nikoho tedy asi nepřekvapí, že pokud se vinné révě daří na Znojemsku, bude se jí dařit stejně dobře i na druhé straně hranice.
Dolnorakouský ekvivalent znojemské oblasti se jmenuje Weinviertel a patří k největším vinařským oblastem celého Rakouska. V západní části tohoto regionu, v Retzu, jsou vinice úplně všude. Stejně jako sklípky a šenky, kde můžete ochutnat místní výborná vína. Samotné město Retz vzniklo kolem roku 1300 na obchodní cestě mezi Kremží a Znojmem. O tom, že pěstování vína tu má opravdu dlouhou a úctyhodnou tradici, se můžete přesvědčit ve zdejším vinném sklepě, který je se svými chodbami o délce přes 20 kilometrů zároveň největším vinným sklepem v Rakousku.
15. století, doba rozmachu vinařství i Retzu
Privilegium obchodovat s vínem získal Retz už v dobách uherského krále Matyáše Korvína. A jelikož se díky příznivému pannonskému klimatu i úrodné půdě začaly obchody rychle hýbat, město úměrně tomu bohatlo a rostlo. Dokladem nebývalé prosperity je celá řada měšťanských domů na hlavním náměstí. Asi nejvíc vyniká okázale zdobený Sgraffitohaus, tedy Sgrafitový dům, ze 16.století, dále pak hned uprostřed náměstí radnice spojená s věží a v neposlední řadě palác rodiny Verderberů, postavený v nejčistším stylu benátské renesance.
Celé náměstí, které patří se svou rozlohou přes jeden hektar k největším a nejkrásnějším rakouským tržnicím, se doslova přelidní při každoročním vinobraní. Během tří dnů divokých oslav se počet jinak čtyřtisícového městečka zněkolikanásobí a na náměstí sotva projdete. Kromě vína tu můžete ochutnat i celou řadu místních specialit – klobásami počínaje a čokoládou ochucenou vůní hroznů konče.
Letošní slavnosti vína proběhly v Retzu poslední zářijový víkend a jako obvykle trvaly tři dny. V neděli se pak v určenou hodinu pozornost všech návštěvníků obrátí ke dvěma kašnám, ze kterých přestane jako kouzlem téct voda a začne proudit víno. „Vinné studně jsou opravdu největší atrakcí. Z tamhle té teče bílé a tady z té červené,“ říká jedna z návštevnic oslav.
Co se týče místních odrůd, výrazně se neliší od vín moravských. Z bílých vede jednoznačně Zelený Veltlín, Ryzlink a Vlašský Ryzlink. Z červených se pak největší oblibě těší Zweigelt, který nahradil dřívější Modrý Portugal. Čím dál víc se ale také začínají prosazovat tzv. nové odrůdy jako Cabernet Sauvignon nebo Rulandské Modré.
