Rychlostí 200 kilometrů za hodinu se prohnal vlak z Brna do Břeclavi. V budoucnu běžná věc

Dvousetkilometrovou rychlostí v pondělí projel vlak úsekem trati mezi Břeclaví a Brnem. Šlo o jednu z prvních zkušebních jízd s tak vysokou rychlostí a novým zabezpečovacím systémem. Aby se tak cestovalo běžně, je třeba koridor upravit, Správa železnic (SŽ) chce mít hotovo v roce 2025. Do té doby je možné vlak rozjet nejvýše na 160 kilometrů za hodinu.

Video Události
video

Události: Správa železnic chce zrychlit jízdu, na trati z Břeclavi do Brna zkouší dvoustovku

Jak se bude chovat vlak při rychlosti 200 kilometrů v hodině, zkoumají pracovníci Správy železnic při testovacích jízdách mezi Brnem a Břeclaví. „Uvidíme uvolněnost koleje, křivka nás pustí po tu dvoustovku. Kdyby to jelo rychleji, tak ten systém zastaví,“ řekl strojvedoucí Milan Mužík.

Kromě samotného vlaku totiž železničáři zkoušejí i bezpečnostní systém, který kontroluje nejen rychlost, ale i zda jede po správné trati. „Je to vlastně první zabezpečovač s kontrolou rychlosti strojvedoucího. V případě, že strojvedoucí nedodržuje danou rychlost, je schopný zastavit, což předchozí zabezpečovače neumožňovaly,“ popsal Vladimír Říha z Technické ústředny dopravní cesty SŽ.

V úseku mezi Brnem a Břeclaví by se totiž v budoucnosti mohly vlaky dvousetkilometrovou rychlostí prohánět běžně. Dnes je přitom v Česku nejvyšší povolená rychlost 160 kilometrů v hodině.

Zvýšení rychlosti budou předcházet velké investice 

Pro cestující by změna znamenala jen rychleji ubíhající krajinu za okny. Pro správce železnic ale rekonstrukci dvou stanic, opravu mostů nebo zavedení vlaků s novým zabezpečovacím systémem a mimoúrovňové křížení.

„Týká se to železničních přechodů a přejezdů, které podle evropských a národních norem mohou být zřizovány na tratích provozovaných rychlostí 160 kilometrů v hodině a nižší,“ popsal Libor Tkáč ze Správy železnic. Přejezd, který projel vlak rychlostí o 40 kilometrů vyšší, tak museli hlídat policisté.

„Je potřeba se zamyslet v daných částech i nad nástupišti, musí se posunout ochranná hrana, nárazová vlna je větší,“ vysvětlil ředitel SŽ Jiří Svoboda. Navýšit rychlost v úseku zvládne Správa železnic podle aktuálních odhadů do konce roku 2025.

Dvoustovka se plánuje i na dalších čtyřech místech Česka

Trať mezi Brnem a Břeclaví v budoucnu zřejmě nebude jediná, kde vlaky běžně pojedou rychleji. Mělo by jít rovněž o trať Plzeň–Ejpovice, tam by se takto mohlo jezdit do dvou let. Dalším úsekem, kde je zvýšení rychlosti v plánu, je trať mezi Dluhonicemi a Olomoucí.

Výhledově by pak mohlo jít o celou trať mezi Brnem a Přerovem. V Čechách jsou v plánu ještě dvě místa: úsek mezi Chocní a Pardubicemi a mezi Kolínem a Poříčany.

Plánované vysokorychlostní koridory
Zdroj: Správa železnic

„Pokud bychom porovnávali přímo to, že chceme ze 160 na 200, tak taková změna bude v řádu stovek milionů. V rámci rekonstrukce budeme ale dělat celé tratě, čili bude to v řádu miliard,“ dodal Svoboda.

Rychleji než 160 kilometrů za hodinu se jezdí například v Rakousku na takzvané Západní dráze z Vídně do Lince; vlaky tam mohou na nové trati jezdit až 230 kilometrů za hodinu. V Německu jezdí vlaky ICE okolo 300 kilometrů za hodinu. V Polsku se zatím jezdí po nové trati z Varšavy do Katovic a do Krakova 200 kilometrů za hodinu. V Česku by se měla stavět ve 20. letech nová trať pro dvousetkilometrovou rychlost z Brna do Přerova.