V sobotu odstartuje mezinárodní hudební festival Janáček Brno. Při té příležitosti se po rekonstrukci slavnostně otevře Janáčkovo divadlo. A to operou Příhody lišky Bystroušky, která se tam hrála jako první, když v roce 1965 divadlo zahajovalo provoz.
Liška Bystrouška z dětského domova. Brněnská opera připomíná Těsnohlídkovu vánoční sbírku
Z lesa se liška Bystrouška přesune do dětského domova (zdroj: ČT24)
Ne do lesa, ale do dětského domova Dagmar umístil Příhody lišky Bystroušky režisér Jiří Heřman. Chce tím připomenout autora operní předlohy, Rudolfa Těsnohlídka, který v roce 1924 založil tradici vánočních stromů republiky a s nimi souvisejících sbírek pro sociálně slabé. Z těchto příspěvků pak dětský domov vznikl.
Zvířata se proto v opeře objevují jako hračky. „Na této myšlence mě bavila konfrontace dětského světa a zároveň toho dospělého. Nemáme tady zvířátka od hlavy až k patě, ale jsou to dospělí, kteří se skrze tu masku proměňují ve zvíře a zase zpátky v člověka. Bavilo mě pohlížet na to zvířecí v nás a zase z pohledu zvířat na to, co je v lidech,“ řekl režisér opery Jiří Heřman.
„Liška Bystrouška patří k nejzralejším Janáčkovým dílům. Je v něm určitě znát bilance stárnoucího člověka. Příroda je vylíčena neidealizovaně, takové to hemžení, které působí zdánlivě chaoticky, stejně tak vyjadřuje takovou tu živočišnou sílu, energii,“ vysvětlil dirigent Marko Ivanović.
Operu budou moct poprvé sledovat nejen lidé přímo v divadle, ale také doma u počítače. Národní divadlo Brno vstoupilo do projektu Opera Vision, který na webové platformě přenáší představení živě z víc než třiceti evropských operních domů. Kromě Bystroušky nabídne z Brna ještě další dvě inscenace.
„Další bude Jenůfa v režii Martina Glasera. Třetí produkci neprozradím, protože bude otevírat festival Janáček 2020 a na tu ještě máme čas,“ dodal Heřman. Nedělní přenos zajistí pracovníci brněnského studia České televize, Lišku Bystroušku budou snímat na devět kamer. Páteční generálka tak byla zkouškou i pro ně.